Nachystali jsme pro vás analytický přehled regulací mobilních telefonů v Evropě, ať to máte na jednom místě. Přehled budeme pravidelně aktualizovat.
Inovované materiály E-Bezpečí pro pedagogy a rodiče najdete ke stažení zde.
Aktuální a velmi emotivní vlna diskusí o zavedení striktního zákazu sociálních sítí pro děti mladší patnácti let, kterou v českém veřejném prostoru v únoru 2026 znovuotevřel Andrej Babiš, představuje v mnoha ohledech „déjà vu“. Ačkoliv se může zdát, že jde o zcela nový politický impuls, tato problematika u nás rezonovala již opakovaně, zejména v souvislosti s implementací evropského nařízení GDPR. Právě tehdy se vedly ostré debaty o tom, zda má být věková hranice pro „digitální plnoletost“ stanovena na 13, 15 či 16 let. Česká republika se nakonec v roce 2019 přiklonila k hranici 15 let v rámci § 7 zákona č. 110/2019 Sb., čímž de jure přístup mladších dětí bez souhlasu rodičů omezila. Současný politický apel tedy v podstatě jen obnažuje fakt, že tehdejší legislativní úprava zůstala bez funkčních kontrolních mechanismů pouze formálním textem.
Safer Internet Centrum ČR (SIC ČR) ve spolupráci s Univerzitou Palackého v Olomouci (UP) u příležitosti Dne bezpečnějšího internetu (Safer Internet Day), který letos připadá na úterý 10. února, zveřejňuje druhou část výsledků rozsáhlého výzkumu Čeští žáci v online světě 2025, která se zaměřuje na intimitu dětí online – sdílení osobních údajů, seznamování, sexting a vystavování se sexuálnímu obsahu. Data ukazují, že intimní život velké části českých dětí se přirozeně přesouvá na internet, zatímco dospělí jim v tomto prostředí často chybějí jako průvodci. Výzkum navazuje na první zveřejněnou část, která popsala nárůst online agrese mezi dětmi a roli umělé inteligence při vytváření intimních deepfake snímků.
V posledních týdnech se digitálním prostorem opět šíří vlna znepokojivých zpráv o nebezpečných hrách, které cílí na dospívající. Po letech se vrací fenomény typu „Modrá velryba“, tentokrát pod novým názvem „Červený delfín“. Nárůst dotazů a hlášení v roce 2026 potvrzuje i online poradna projektu E-Bezpečí, kam se obracejí vystrašení rodiče i samotné děti. Je však důležité zachovat chladnou hlavu a pochopit, jak tyto mechanismy skutečně fungují.
Rok 2025 byl pro online poradnu E-Bezpečí Univerzity Palackého v Olomouci dalším rokem intenzivní práce a potvrzením toho, že odborné poradenství v oblasti kybernetické bezpečnosti je pro veřejnost stále potřebné. V průběhu roku jsme se opět setkávali s vysokým počtem podnětů od dětí, dospívajících, rodičů, pedagogů i dospělých uživatelů, kteří se na nás obraceli v souvislosti s rizikovým chováním v online prostředí. Poradna v roce 2025 řešila celkem 496 případů.
Fenomén „six-seven“, psaný také jako 67 nebo 6–7, je internetový mem, který se šíří hlavně mezi dětmi a teenagery. V praxi vypadá jednoduše: Někdo vykřikne „six-seven!“ a často u toho udělá specifické, trochu podivné gesto rukama – dlaněmi pohybuje nahoru a dolů, jako by něco pumpoval nebo „vážil“. Dospělým to obvykle připadá jako nesmysl. A přesně o to jde. „6–7“ patří do kategorie tzv. brainrotu: schválně absurdního obsahu, jehož smyslem není konkrétní sdělení, ale reakce, rytmus, opakování a pocit sounáležitosti s vrstevníky.
Vánoce a přelom roku jsou období, kdy sociální sítě tradičně zaplaví rodinné fotografie či videa. Děti u stromečku při rozbalování dárků, videa „první reakce“ na dárek, společné fotky z návštěv, prskavky, ohňostroje, silvestrovské oslavy a domácí pohoda v pyžamu. Právě v tom je ale sváteční sharenting zákeřný: sdílíme rychle, spontánně, často pod vlivem emocí – a přitom tvoříme obsah, který může na internetu zůstat velmi dlouho, šířit se mimo původní okruh lidí a dítěti se jednou vrátit v úplně jiném světle.
Univerzita v Cambridge spustila unikátní nástroj, který poprvé v historii mapuje globální černý trh s falešnými identitami. Takzvaný „Cambridge Online Trust and Safety Index“ (COTSI) v reálném čase sleduje ceny, za které si podvodníci a manipulátoři kupují SMS ověření pro armády botů. Data jsou alarmující: Před volbami ceny rostou a v některých západních zemích je vytvoření digitální armády levnější než šálek kávy.
Žijeme v době, kdy online prostor zásadně formuje veřejné mínění. Nová data však ukazují, že to, co vypadá jako spontánní podpora politika nebo hromadný hněv občanů na sociálních sítích, může být jen dobře zaplacená iluze, vytvořená v továrnách na lži.
Odbor prevence kriminality Ministerstva vnitra společně s týmem E-Bezpečí Univerzity Palackého v Olomouci představují aktualizovanou verzi preventivního materiálu „Kyberakademie pro pracovníky obcí, obecních policií a další cílové skupiny ve školním prostředí“, která je metodickým průvodcem klíčovými tématy prevence rizikového chování v online prostředí. Novinkou jsou také nové pracovní listy, které lze využívat pro celou řadu preventivních aktivit.
Kyberšikana patří mezi nejzávažnější hrozby současného online prostředí. Na rozdíl od tradiční šikany se odehrává prostřednictvím digitálních technologií – sociálních sítí, komunikačních aplikací, online her či diskusních platforem – a může oběť zasahovat nepřetržitě, bez ohledu na místo a čas. Útoky se tak často přesouvají i do prostředí, které by mělo být bezpečné, například do domova, a oběť před nimi nemá možnost „uniknout“.
Výzkumy dlouhodobě ukazují, že kyberšikana, online obtěžování či nenávistné projevy zpravidla nevznikají náhodně. Ve většině případů se jedná o projev narušených vztahů mezi vrstevníky – ať už ve školním kolektivu, nebo mimo něj. Navzdory zdánlivé anonymitě internetu bývá útočníkem často spolužák, bývalý kamarád, partner či jiná osoba z blízkého sociálního okruhu oběti. Řešení kyberšikany proto nelze chápat pouze jako technický problém, ale především jako problém vztahový.
Odborné stanovisko k návrhům na plošný zákaz sociálních sítí pro děti
Praxe z první linie: Jak řešíme kyberšikanu, sexting a další online rizika v naší poradně
Komentář: Proč podporuji regulaci telefonů ve školách, ale pochybuji o plošném zákazu
Lilek, broskvička, kapky. Skryté významy emoji v komunikaci dětí
Zakázané ovoce chutná nejlíp, aneb Proč děti láká zakázaný obsah v online světě
Komentář: Potřebujeme v současnosti zakázat používání mobilů ve škole zákonem?