Mobilní telefony přinášejí do škol reálné problémy. Odvádějí pozornost, narušují soustředění a mohou oslabovat přirozenou komunikaci mezi dětmi. Sociální sítě, hry, krátká videa a neustálý proud notifikací dokážou pohltit celou přestávku, během níž by se žáci mohli projít, popovídat si, odpočinout si nebo se věnovat jiné činnosti. Proto podporuji regulaci používání mobilních telefonů ve školách. A podporuji také jejich regulaci během přestávek.
Mobilní telefon dnes umožňuje během několika sekund pořídit zvukový či obrazový záznam a následně jej zpřístupnit prakticky neomezenému okruhu osob. Ve školním prostředí tak mohou žáci snadno zaznamenat výklad učitele, konflikt ve třídě, individuální rozhovor nebo situaci, kterou považují za nevhodnou (Kopecký, Voráč, 2026). Samotná technická dostupnost nahrávání však neznamená, že jde o právně neutrální jednání. Jednoduchá odpověď na otázku, zda žák smí učitele nahrávat, tedy neexistuje. Zpravidla je k pořízení a použití záznamu potřeba souhlas učitele, výjimečně a v přiměřeném rozsahu může být nahrávka pořízena i bez něj, zejména pokud je nezbytná k ochraně práv žáka a neexistuje jiný, šetrnější způsob, jak určité jednání doložit. Ani v takovém případě ale zpravidla není přípustné záznam zveřejnit na sociální síti nebo jej šířit mezi další nepovolané osoby (KOPECKÝ a kol., 2025). Právní posouzení proto závisí nejen na tom, zda byl učitel nahrán, ale také na obsahu záznamu, způsobu jeho pořízení, účelu nahrávání a jeho dalším použití.
V dnešní digitální éře se jazyk neustále vyvíjí a adaptuje, a to zejména mezi nejmladší generací. České děti a teenageři na internetu vytvářejí svůj vlastní jazyk, plný slangových výrazů a novotvarů, které se mohou zdát nesrozumitelné pro někoho, kdo není se světem online komunikace tolik obeznámen. V tomto článku si připomeneme 20 slov (a 25 akronymů), která jsou mezi českými dětmi na internetu populární, a podíváme se na jejich význam.
V každou denní či noční dobu zažívají stovky českých dětí v online prostředí rizikové situace, které jim mohou způsobit vážně fyzické či psychické následky. Odvahu požádat o pomoc dospělého však najde pouze zlomek z nich. Mají strach, jak by jejich rodiče reagovali, kdyby se o problémech, které jsou často spojené se sexualitou, dozvěděli.
K jednomu z nejrozšířenějších mýtů spojených s používáním informačních a komunikačních technologií patří mýtus o tom, že děti toho s technologiemi umí více, než jejich rodiče či učitelé. Tvrzení vychází především z toho, že děti tráví v online prostředí velké množství času. Zároveň je třeba upozornit na to, že tento čas tráví tím, co je baví, ať už jde o herní obsah, filmy, seriály či hudbu nebo sledování oblíbených influencerů. To automaticky neznamená, že se zde s jistotou něco speciálního naučí (a že dokáží technologie využívat funkčně). Velkou neznámou jsou pak dovednosti (skills) spojené s bezpečným používáním internetových služeb. Jakými dovednostmi by tedy žáci při práci s internetem měli disponovat?
Odborné stanovisko k návrhům na plošný zákaz sociálních sítí pro děti
Praxe z první linie: Jak řešíme kyberšikanu, sexting a další online rizika v naší poradně
Zakázané ovoce chutná nejlíp, aneb Proč děti láká zakázaný obsah v online světě
Komentář: Potřebujeme v současnosti zakázat používání mobilů ve škole zákonem?
Komentář: Proč podporuji regulaci telefonů ve školách, ale pochybuji o plošném zákazu