Statutární města Olomouc a Ostrava i letos podpořila naše vzdělávací a intervenční aktivity. Děkujeme!
Stahujte z našeho webu.
Vyzkoušete naše nové online PEXESO!
Praha/Olomouc – 6. února 2018 - Nejaktivnějšími šiřiteli e-mailového spamu, ať již pravdivého či nepravdivého, jsou senioři ve věku od 65 let. S přibývajícím věkem uživatelé šíří spam podstatně více než uživatelé mladší. Spam zahrnuje jak pravdivé zprávy, tak i hoaxy a dezinformace. Vyplývá to z výzkumu Starci na netu realizovaného společností Seznam.cz a Centrem prevence rizikové virtuální komunikace Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Senioři také nejvíce k seznamování s protějškem na internetu používají online inzerci. Mladší lidé naopak preferují seznámení přes sociální sítě.
Nikdy v minulosti nezažila Česká republika tak velkou vlnu dezinformací, pomluv, hoaxů a nepravdivých zpráv jako nyní – v období prezidentských voleb. V rámci projektu E-Bezpečí evidujeme desítky nepravdivých informací šířených o obou prezidentských kandidátech. Podstatně více dezinformací je zaměřeno na očerňování prof. Jiřího Drahoše (zhruba 30krát více hoaxů/fake news cílí právě na něj, na jeho oponenta Zemana míří především různé vulgární a urážlivé zprávy a koláže, skutečně nepravdivých informací cílených na stávajícího prezidenta je velmi málo), některé z dezinformací jsou aktivně šířeny také ze zahraničí.
21. a 22. ledna 2018 se opět prostřednictvím e-mailů (nově z adresy byzcathpatriarchat@t-online.de) začala rozšiřovat 2. verze dezinformačních spamů tzv. Byzantského katolického patriarchátu, která je cílena především na věřící voliče. Spam má - stejně jako v předcházejících případech - podobu klasického e-mailu se dvěma PDF přílohami (zde a zde), na webu BKP visí nový text (http://vkpatriarhat.org/cz/?p=37985). První text nese název Modleme se za Prof. Drahoše, aby odstoupil z kandidatury, druhý pak Co chce Proglas: život nebo smrt?
V době prezidentských voleb se v prostředí internetu objevuje velké množství dezinformací (fake news), jejichž cílem je ovlivnit voliče jednoho ze dvou kandidátů na prezidenta, kteří postoupili do druhého kola prezidentských voleb. V dnešním textu se zaměříme na analýzu 2 zpráv, které lze zařadit mezi dezinformace/fake news, které k nám dorazily z Ukrajiny, putují sociálními sítěmi, jsou aktivně sdíleny, komentovány a dále rozšiřovány.
Ministerstvo školství aktualizovalo Metodické doporučení k primární prevenci – zejména jeho části zaměřené na rizikové chování dětí, žáků a studentů v oblastech záškoláctví, vandalismu a kyberšikany. Autory více než dvacetistránkové úpravy, která se vztahuje ke kyberšikaně, jsou Kamil Kopecký a René Szotkowski z Centra prevence rizikové virtuální komunikace Pedagogické fakulty Univerzity Palackého.
Online poradna projektu E-Bezpečí letos zachytila přes 300 případů spojených se zneužitím internetových služeb či mobilního telefonu. Výrazně vzrostlo množství případů úniku intimních materiálů na internet spojených s následným vydíráním a vyhrožováním.
Nenávistné příspěvky na internetu pramení z frustrace, strachu i neznalosti. V rozhovoru pro iDNES.cz to v reakci na aktuální případ prvňáků z Teplic uvedl vedoucí Centra prevence rizikové virtuální komunikace Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (E-Bezpečí) Kamil Kopecký. Lidé se podle něj mylně domnívají, že svoboda slova je na webu bezbřehá.
V dnešním textu si představíme základní techniky, jak si pravdivost zpráv v prostředí internetu (především v prostředí sociálních sítí) ověřovat. Celý postup si vyzkoušíme na zprávě zaměřené na problematiku migrace, která se aktuálně šíří českými diskusními skupinami v prostředí sociální sítě Facebook. Zprávu jsme pracovně nazvali Uprchlíci v pražském metru. Co tvrdí zpráva?
V našem předcházejícím článku jsme se zaměřili na problematiku tzv. fake news (nepravdivých zpráv, dezinformací) v prostředí internetu. Seznámili jsme se se základními vlastnostmi těchto zpráv (neuvedený zdroj, využívání stereotypů, emoční náboj, využívání obrazových materiálů k navození emocí) a popsali si metody, jak jsou mezi uživateli šířeny. Dnes se naučíme základní techniky, jak si pravdivost zpráv v prostředí internetu (především v prostředí sociálních sítí) ověřovat.
Nebezpečná TikTok výzva ohrožuje životy dětí: Paracetamol může zabíjet
Instagram čelí chybě zobrazující násilný obsah! Vraždy, sex, násilí, mrtvá těla zaplavují feedy
Bullshido: Realita, nebo podvod?
Šokující deepfake video s Trumpem a Muskem promítáno na americkém ministerstvu
Králičí nory (rabbit holes): Co jsou zač a v čem jsou nebezpečné?