Vážená paní ředitelko, vážený pane řediteli,vážené kolegyně, vážení kolegové,dovolujeme si Vás jménem výzkumného týmu projektu E-Bezpečí z...
Která slova používají děti a dospívající? A vyznáte se vlastně v jejich slangu? Mrkněte na náš slovníček.
Vyzkoušejte náš nový web věnovaný medialní výchově.
Poradna E-Bezpečí již 13 let pomáhá řešit případy rizikového chování, ke kterému dochází v online prostředí, k typickým tématům, kteří její poradci řeší, patří třeba vydírání intimními materiály, různé druhy online podvodů či např. kyberšikana. Ke klientům poradny patří v téměř 50 procentech děti, které se bojí svěřit se se svým problémem dospělému - třeba rodiči či učiteli - a hledají pomoc právě v anonymním prostředí internetu.
Co je umělá inteligence a jak funguje? Jaká má pozitiva a negativa? A měli bychom se začít bát? Právě vyšlo nové video, které je úvodem do problematiky, z našeho cyklu Abeceda médií.
Ve světě, kde má každý přístup k internetu a může být publikován jakýkoliv obsah bez jakékoli kontroly, se stává stále těžší říci, co je a co není důvěryhodné a čemu vlastně můžeme věřit. V této souvislosti je stále naléhavější potřeba mít mechanismus, který by pomohl rozlišit pravdu od lži a ochránil lidi před dezinformacemi. S tím souvisí otázka v titulku, kterou vídáme a slýcháme ve veřejném prostoru v posledních letech poměrně pravidelně - kdykoli se začne debatovat o problematice dezinformací a misinformací. Tento článek hledá a nabízí odpovědi právě na tuto otázku.
Rizikové výzvy (tzv. challenge) jsou poměrně běžné, v minulosti byly spojeny především se sociální sítí YouTube, v současnosti však dominují zejména sociální síti TikTok. Jejich nebezpečnost je různá - některé výzvy nebezpečné nejsou a jejich dopad může být v podstatě pozitivní, existuje však celá řada výzev, které mohou být pro děti vysoce nebezpečné. K těm patří např. tzv. choking/blackout challenge, salt and ice challenge, TikTok fire challenge, penny challenge, tide pod challenge apod.
Příští úterý, 7. února, se bude konat #SaferInternetDay. Nezapomeňte a zapojte se také! #SID2023
Prezidentské volby máme za sebou, máme novou hlavu státu, emoce pomalu opadávají, je tedy na čase shrnout si, jak probíhaly letošní volby z pohledu dezinformací a misinformací, a připomenout si klíčové momenty předvolebního klání. E-Bezpečí Univerzity Palackého v Olomouci se po celou dobu volební kampaně aktivně zapojovalo do fact-checkingu, debunkingu a odhalování různých druhů manipulace a kognitivních zkreslení (náš dosah činil kolem 500 000 uživatelů). Pojďme si tedy v tomto textu shrnout, co všechno provázelo volby současné hlavy státu.
I v roce 2023 E-Bezpečí navštěvuje školy z celé České republiky, na kterých naši lektoři besedují s žáky o bezpečném a rizikovém chování v online prostředí. Od začátku roku jsme navštívili základní školy v Praze, v Ptení, Napajedlích, Otaslavicích, střední školu v Boskovicích a řadu dalších. V základních školách se soustředíme na témata kyberšikana a kybergrooming, nicméně u starších žáků se věnujeme i problémům spojeným se sdílením intimních materiálů.
Náboženské symboly jsou velmi často využívány, ale také zneužívány v politice. V příznivcích či odpůrcích daného politika mají vzbudit dojem, že je věřící a vyznává náboženské hodnoty. Ve skutečnosti však jde v řadě případů o cílenou manipulaci zaměřenou na získání hlasů voličů vyznávajícího konkrétní náboženství.
Dnes si připomeneme, co je to svoboda projevu a proč je pro demokracii důležitá.
Sociální sítí Facebook se šíří vymyšlený citát Petra Pavla pocházející údajně z Twitteru, který má čtenářům vsugerovat, že chce tento kandidát zatáhnout ČR do války. Ve skutečnosti je však citát vymyšlen - nic podobného na Twitteru tohoto kandidáta nenajdete. Jde tedy o dezinformaci, jejímž cílem je ovlivnit pomocí lživé zprávy voliče. Nepravdivá zpráva se šíří jak Facebookem (např. skupiny Antikavárna, Aliance národních sil apod.), tak i prostřednictvím Messengeru a dalších komunikačních nástrojů. Každý si však může ověřit, že na Twitteru kandidáta nic podobného nenajdete.