Podrobnosti na...
Právě vyšlo nové doporučení k primární prevenci rizikového chování dětí a mládeže - Příloha 7: Kybernetická agrese a kyberšikana, kterou pro MŠMT...
Ve spolupráci s Krajským úřadem Královéhradeckého kraje jsme připravili novou kampaň zaměřenou na rodiče s názvem NežKlikneš. Kombinuje kazuistické panely s...
21. a 22. ledna 2018 se opět prostřednictvím e-mailů (nově z adresy Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.) začala rozšiřovat 2. verze dezinformačních spamů tzv. Byzantského katolického patriarchátu, která je cílena především na věřící voliče. Spam má - stejně jako v předcházejících případech - podobu klasického e-mailu se dvěma PDF přílohami (zde a zde), na webu BKP visí nový text (http://vkpatriarhat.org/cz/?p=37985). První text nese název Modleme se za Prof. Drahoše, aby odstoupil z kandidatury, druhý pak Co chce Proglas: život nebo smrt?
V době prezidentských voleb se v prostředí internetu objevuje velké množství dezinformací (fake news), jejichž cílem je ovlivnit voliče jednoho ze dvou kandidátů na prezidenta, kteří postoupili do druhého kola prezidentských voleb. V dnešním textu se zaměříme na analýzu 2 zpráv, které lze zařadit mezi dezinformace/fake news, které k nám dorazily z Ukrajiny, putují sociálními sítěmi, jsou aktivně sdíleny, komentovány a dále rozšiřovány.
Ministerstvo školství aktualizovalo Metodické doporučení k primární prevenci – zejména jeho části zaměřené na rizikové chování dětí, žáků a studentů v oblastech záškoláctví, vandalismu a kyberšikany. Autory více než dvacetistránkové úpravy, která se vztahuje ke kyberšikaně, jsou Kamil Kopecký a René Szotkowski z Centra prevence rizikové virtuální komunikace Pedagogické fakulty Univerzity Palackého.

Online poradna projektu E-Bezpečí letos zachytila přes 300 případů spojených se zneužitím internetových služeb či mobilního telefonu. Výrazně vzrostlo množství případů úniku intimních materiálů na internet spojených s následným vydíráním a vyhrožováním.
Nenávistné příspěvky na internetu pramení z frustrace, strachu i neznalosti. V rozhovoru pro iDNES.cz to v reakci na aktuální případ prvňáků z Teplic uvedl vedoucí Centra prevence rizikové virtuální komunikace Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (E-Bezpečí) Kamil Kopecký. Lidé se podle něj mylně domnívají, že svoboda slova je na webu bezbřehá.
V našem předcházejícím článku jsme se zaměřili na problematiku tzv. fake news (nepravdivých zpráv, dezinformací) v prostředí internetu. Seznámili jsme se se základními vlastnostmi těchto zpráv (neuvedený zdroj, využívání stereotypů, emoční náboj, využívání obrazových materiálů k navození emocí) a popsali si metody, jak jsou mezi uživateli šířeny. Dnes se naučíme základní techniky, jak si pravdivost zpráv v prostředí internetu (především v prostředí sociálních sítí) ověřovat.
V dnešním textu si představíme základní techniky, jak si pravdivost zpráv v prostředí internetu (především v prostředí sociálních sítí) ověřovat. Celý postup si vyzkoušíme na zprávě zaměřené na problematiku migrace, která se aktuálně šíří českými diskusními skupinami v prostředí sociální sítě Facebook. Zprávu jsme pracovně nazvali Uprchlíci v pražském metru. Co tvrdí zpráva?

V prostředí sociálních sítí dochází ke sdílení a šíření velkého množství informací nejrůznější kvality – vedle informací, které jsou pravdivé, ověřené a pocházejí ze seriózních zdrojů, velmi často narazíme také na informace zcela nepravdivé, vymyšlené, manipulující, na tzv. fake news a hoaxy. A právě na tyto informace se zaměříme v našem dnešním textu.
Termínem fake news označujeme lživé a nepravdivé zprávy (hoaxy, dezinformace), někdy se termínem fake news označuje také samotná žurnalistika, která je založena právě na úmyslném šíření těchto nepravdivých informací prostřednictvím masmédií – v posledních letech především sociálních médií (sociálních sítí).
V pátek 6. října 2017 proběhla dnes již tradiční celonárodní akce popularizující vědu s názvem Noc vědců. Až do půlnoci byly otevřeny brány univerzitních center a laboratoří, aby odhalovaly návštěvníkům tajuplný svět vědy. Otevřena byla také laboratoř Centra prevence rizikové virtuální komunikace Pedagogické fakulty Univerzity Palackého, aby představila návštěvníkům svět moderních IT nástrojů a také je seznámila s problematikou internetové bezpečnosti.
Regulace mobilních telefonů ve školách: Právní rámec, procesní postupy a metodika MŠMT
Zakázané ovoce chutná nejlíp, aneb Proč děti láká zakázaný obsah v online světě
Praxe z první linie: Jak řešíme kyberšikanu, sexting a další online rizika v naší poradně
Komentář: Potřebujeme v současnosti zakázat používání mobilů ve škole zákonem?
Odborné stanovisko k návrhům na plošný zákaz sociálních sítí pro děti