Trivium
Pravda a lež v online světě
Internet Highway
Nový web věnovaný mediální výchově
06. 04. 2025
Vyzkoušejte náš nový web věnovaný medialní výchově.
Statutární města Olomouc a Ostrava i letos podpřila naše aktivity
07. 03. 2025
Statutární města Olomouc a Ostrava i letos podpořila naše vzdělávací a intervenční aktivity. Děkujeme!
Nová brožura E-Bezpečí z projektu CEDMO 2 se věnuje umělé inteligenci
07. 03. 2025
Stahujte z našeho webu.
Přečteno jinde
Podpořte nás
Podpořte naše aktivity a pomozte dětem a dospělým v nouzi. Již 15 let pomáháme dětem a dospělým řešit jejich problémy na internetu. Zapojte se i vy! Každá pomoc se počítá! Stačí kliknout na tlačítko DONATE.
Přihlásit odběr novinek
Jak nastavit na Windows 10 rodičovský režim umožňující regulovat aktivity dítěte na počítači
V loňském roce jsme ve spolupráci s O2 Czech Republic zrealizovali celonárodní výzkum Rodič a digitální rodičovství (2018), ze kterého vzešlo, že drtivá většina rodičů (přes 80 procent) nevyužívá žádné softwarové nástroje, které by umožnily omezit např. dobu, kterou dítě s počítačem tráví, případně regulovat aktivity, které na počítači provozuje. Rodiče se spoléhají především na ústní dohodu s dítětem, kterou však dítě ne vždy dodrží. V našem dnešním textu si vysvětlíme, jak jednoduše nastavit rodičovský režim na operačním systému Windows 10.
O2 spouští program O2Chytraskola.cz. Školám pomůže s digitálním vzděláváním, rodičům a dětem umožní bezpečnější pohyb v online světě
O2 představuje unikátní vzdělávací portál O2Chytraskola.cz určený zejména dětem, učitelům a rodičům. Jeho využití je pro všechny zdarma. Grantový program přinese základním školám nejen finanční podporu v hodnotě pět milionů korun, ale také metodickou pomoc. V budoucnu plánuje O2 podpořit také zapojení digitálních technologií přímo do výuky - například prostřednictvím aplikací nebo robotů.
Základní techniky propagandy
V online prostředí je velmi snadné šířit nepravdivé informace, pravdivé informace záměrně zkreslovat, případně promíchávat pravdu a lež. Proto je dobré umět rozpoznat, zda autoři příspěvků skutečně nabízejí čtenářům a komentujícím ověřená fakta opřená o jasné důkazy a zdroje, nebo se snaží prostřednictvím manipulativních technik spíš ovlivnit ve svůj prospěch názory a postoje čtenářů a přimět je k nepřiměřené reakci - třeba verbální agresi, výhrůžkám apod. Proto vám dnes přinášíme základní přehled technik propagandy, které se (nejenom) v online prostředí k ovlivňování čtenářů využívají.
Podle dánské studie chytrá zařízení negativně ovlivňují komunikaci mezi dětmi
Již několik měsíců se vedou diskuse o využívání a zákazech mobilních telefonů ve škole. Média pravidelně informují o sporech mezi mnohými řediteli základních škol, kteří jsou pro zákaz telefonů i o přestávkách, a Českou školní inspekcí, která varuje před neodůvodněným zásahem do soukromého vlastnictví dětí. Na webu E-bezpečí vyšly již dva komentáře, které se vyjadřují k této problematice. Ovšem tentokrát se nebudeme zabývat úlohou školních přestávek ani nepřesnostmi a mýty, které se objevují ve veřejné diskusi. Podíváme se, co si o tom myslí přímo děti ze základních škol.
Zrod dezinformace v přímém přenosu: Okamura vs. Wollner
Takřka v přímém přenosu mohli pravidelní uživatelé Facebooku vidět vznik dezinformace (chcete-li fake news či hoaxu), která se velmi rychle rozšířila internetem a vyvolala vlnu nenávistných projevů (hate speech). Terčem útoku se tentokrát stal Marek Wollner, moderátor pořadu Reportéři ČT, a jeho kolegyně Nora Fridrichová. Tvůrcem samotné dezinformační zprávy byl pak Tomio Okamura (či administrátor jeho oficiálního profilu).
Mýty a dezinformace o Evropské unii opět rezonují veřejným prostorem
Volby do Evropského parlamentu opět doprovázejí mýty a dezinformace, které začínají prostupovat sociálními sítěmi. Dezinformace a polopravdy spojené s členstvím ČR v EU jsou aktivně šířeny představiteli různých politických stran a uskupení, stejně jako jejich příznivci. V dnešním textu se zaměříme na nejčastější mýty, které o Evropské unii panují a které jsou v těchto dnech opět aktivně v prostředí sociálních sítí sdíleny a rozšiřovány.
Co děti motivuje k tomu, aby páchaly kyberšikanu?
Ve většině případů kyberšikany, o kterých informují média a organizace, které se intervencí či prevencí v oblasti kyberšikany zabývají, se velmi často dozvídáme pouze to, co bylo výsledkem kyberšikany. Na naše emoce pak silně působí příběhy dětských obětí - dozvídáme se např. informace o tom, že se spolužáci v online prostředí posmívají spolužačce, sdílí její fotografie s posměšnými komentáři, snaží se poškodit její pověst, natáčí ji o přestávkách, jak se dehonestující video spolužáka šíři po YouTube či TikToku apod.
Abychom však pochopili, proč ke kyberšikaně dochází a jak minimalizovat riziko jejího vzniku v prostředí školy, nesmíme se dívat pouze na její výsledek, ale také na to, proč k situaci došlo. A právě na motivy, které ke kyberšikaně vedou, se zaměříme v našem dnešním textu.
Senioři jsou v online prostředí cílem podvodných reklam a dalších druhů online podvodů. Dezinformace jsou pouze jedním z celé řady rizik, kterým jsou senioři trvale vystaveni.
S rozšířením internetových služeb mezi běžnou populaci začali být senioři na internetu aktivní. Aktivně pracují s e-mailovými službami, vyhledávají informace pomocí internetových vyhledávačů, diskutují a také obchodují a účastní se internetových aukcí. Stejně jako v reálném světě se i v tom virtuálním setkávají s rizikovými formami chování a stávají se oběťmi různých druhů trestných činů, především různých druhů internetových podvodů. To, že byli v online prostředí podvedeni, však často nehlásí - bagatelizují částky, o které v online světě přišli (stokoruny, tisícikoruny), obávají se sekundární viktimizace ze strany policie, stydí se, že se nechali napálit, nebo jsou skeptičtí a nevěří, že by policie pachatele skutečně dopadla.
Příběh fotografie dětí s mobilními telefony před Noční hlídkou aneb Jak snadné je posunout význam fotografie šířené internetem
Internetem se opět šíří fotografie dětí zahleděných do mobilních telefonů před obrazem Noční hlídka, která má charakterizovat současnou generaci dětí. Uživatelé sociálních sítí pak fotografii sdílejí a vášnivě komentují, aniž by znali situaci, ve které byla pořízena.
Jak citovat tento text:
KOPECKÝ, Kamil. Rizika spojená s tzv. loot boxy. E-Bezpečí, roč. 8 (2023), č. 2, s. 7-12. ISSN 2571-1679. Dostupné z: https://www.e-bezpeci.cz/index.php?view=article&id=3443
KOPECKÝ, Kamil. Rizika spojená s tzv. loot boxy. E-Bezpečí, roč. 8 (2023), č. 2, s. 7-12. ISSN 2571-1679. Dostupné z: https://www.e-bezpeci.cz/index.php?view=article&id=3443
Komentáře
Klasické páteční odpoledne
01.06.2024
Komentář: Dozvuky tragédie na FF UK, schvalování střelby, výhrůžky a další porce nenávisti
30.12.2023
Umělá inteligence (AI)
Articles in English
Přehled výsledků vědy a výzkumu E-Bezpečí
Čeští žáci a umělá inteligence (2024)
České školy a umělá inteligence (2023)
Sharenting u českých rodičů (2022)
Děti a kult krásy v online světě (2022)
Online svět v dětských domovech (2022)
Český učitel ve světě médií (2021)
Český učitel ve světě technologií (2020)
České děti v kybersvětě (2019)
Rodič a rodičovství v digitální éře (2018)
Kyberšikana a další druhy online agrese zaměřené na učitele (MONO, 2018)
Rizikové formy chování českých a slovenských dětí v prostředí internetu (MONO, 2015)
Starci na netu (2018)
Sexting a rizikové seznamování českých dětí v kyberprostoru (2017)
Fenomén Minecraft v českém prostředí (2017)
Další výsledky jsou k dispozici na naší samostatné stránce e-bezpeci.cz/vyzkum.
Nejčtenější články za posledních 60 dní
Oblíbené štítky
Výsledky projektu E-Bezpečí (2012-2024)
235000
+
proškolených žáků ZŠ a SŠ
90000
+
proškolených dospělých
8000
+
podpořených obětí kyberkriminality
300
+
vzdělávacích akcí ročně
7800
+
odhalených případů kyberkriminality
160000
+
unikátních návštěvníků webu ročně
Ocenění projektu E-Bezpečí
KYBER Cena 2023
(1. místo)
Nejlepší projekt prevence kriminality na místní úrovni 2023
(1. místo)
Evropská cena prevence kriminality 2015
(1. místo)
KYBER Cena 2023
(1. místo)
Nejlepší projekt prevence kriminality na místní úrovni 2023
(1. místo)
Evropská cena prevence kriminality 2015
(1. místo)
Partneři a spolupracující instituce
Generální partner projektu E-Bezpečí
Další partneři a spolupracující instituce
Portál E-Bezpečí provozuje Centrum prevence rizikové virtuální komunikace,
Pedagogická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci (c) 2008-2024
ISSN: 2571-1679. Název: E-Bezpečí
Databáze textů E-Bezpečí (volume, issue)
E-Bezpečí je ochrannou známkou chráněnou Úřadem průmyslového vlastnictví.
www.prvok.upol.cz | www.kybersikana.cz | www.sexting.cz | www.kybergrooming.cz | www.netolismus.cz | www.factninja.cz
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ-Neužívejte komerčně-Nezpracovávejte 4.0 Mezinárodní License.
E-Bezpečí je neziskový nekomerční projekt. Podpořit nás můžete třeba pomocí PayPal.
E-BEZPEČÍ: AI CHATBOT
Ahoj, jsem chatovací robot projektu E-Bezpečí a mohu ti pomoci zodpovědět základní otázky a vyřešit tvé problémy. Zvol si z nabídky, nebo svůj dotaz napiš přímo do chatu.
MÁM PROBLÉM
ZAJÍMÁ MĚ VZDĚLÁVÁNÍ
ZAJÍMAJÍ MĚ TISKOVINY