EU chce změnit pravidla sociálních sítí pro děti. EU KIDS Act míří na návykové algoritmy, ověřování věku i AI chatboty

Redakce E-Bezpečí

Evropská komise představila návrh nařízení EU KIDS Act, který má výrazně posílit ochranu dětí v digitálním prostředí. Návrh zavádí jednotné věkové hranice pro používání sociálních sítí, omezuje návykové prvky platforem a přenáší větší díl odpovědnosti na jejich provozovatele. Netýká se přitom jen sociálních sítí, ale také videoslužeb, některých online her, AI chatbotů a virtuálních společníků.

Evropská komise představila 17. září 2026 návrh nařízení s názvem EU KIDS Act, celým názvem EU Keeping Internet Digital Spaces Accountable and Trustworthy. Jeho cílem je vytvořit jednotná evropská pravidla pro ochranu nezletilých v online prostředí.

Návrh reaguje na dlouhodobé problémy spojené s fungováním sociálních sítí a dalších digitálních služeb. Patří mezi ně návykový design, nekonečné rolování obsahu, cílené doporučovací algoritmy, kyberšikana, kontaktování dětí neznámými osobami nebo vytváření emocionální závislosti na AI chatbotech.

Podstatná je především změna přístupu. Dítě ani rodič by již neměli být jedinými, kdo musí před riziky digitálních služeb aktivně chránit sami sebe. Provozovatelé platforem by naopak museli prokázat, že jsou jejich služby pro děti bezpečné už ze své podstaty – tedy že jsou vytvářeny podle principu safety by design.

Tři věkové úrovně přístupu

Návrh rozlišuje několik věkových kategorií.

Děti mladší 13 let by neměly mít přístup ke klasickým sociálním sítím. Mohly by však prostřednictvím účtu spravovaného rodičem využívat speciálně navržené videoslužby s obsahem vhodným pro děti. Jejich používání by mělo být časově omezené.

Děti od 13 do 15 let by mohly získat takzvaný mini účet, který by založil a spravoval jejich rodič nebo zákonný zástupce. Takový účet by měl omezené funkce, počet sociálních kontaktů i dobu používání. Návrh počítá s maximálně jednou hodinou denně.

Samostatně spravovaný účet na sociální síti by si mladý člověk mohl založit až od 15 let. Ani poté by však platformy nezískaly volnou ruku. Pro všechny uživatele mladší 18 let by nadále platila zvláštní ochranná pravidla.

Nejde tedy pouze o prostý zákaz sociálních sítí pro děti. Evropská komise navrhuje postupný model, ve kterém se míra samostatnosti zvyšuje s věkem dítěte.

Konec nekonečného rolování a dalších návykových prvků?

Jednou z nejdůležitějších částí návrhu je regulace samotného designu platforem. Sociální sítě, videoslužby a další digitální služby často využívají mechanismy, jejichž cílem je udržet uživatele co nejdéle před obrazovkou.

Mezi ně patří například:

nekonečné scrolování bez přirozených bodů pro přerušení,
automaticky spouštěný obsah,
odměny motivující k opakovanému návratu,
personalizované doporučování založené na profilování dítěte,
upozornění zasílaná v době určené ke spánku,
mechanismy vytvářející strach, že dítěti něco důležitého unikne,
nevyžádané kontaktování nezletilých cizími lidmi.

Právě algoritmické doporučování může děti postupně zavádět do takzvaných králičích nor, tedy k čím dál vyhrocenějšímu, nevhodnějšímu nebo rizikovějšímu obsahu. Podle návrhu by proto děti měly mít možnost doporučovací systém ovládat, upravit nebo úplně resetovat.

Soukromý účet jako výchozí nastavení

Profily nezletilých uživatelů by měly být automaticky nastaveny jako soukromé. Ve výchozím stavu by měl být vypnutý přístup ke geolokaci, kameře i mikrofonu.

Děti by zároveň musely mít k dispozici snadno dostupné nástroje pro blokování a ztišení jiných uživatelů, správu času stráveného v aplikaci a kontrolu doporučovaného obsahu.

Jde o důležitý posun. V současnosti bývají ochranná nastavení často ukryta hluboko v nabídce aplikace a uživatel je musí aktivně vyhledat. KIDS Act počítá s opačným principem: bezpečnější varianta má být nastavena automaticky.

Pravidla se dotknou také AI chatbotů a online her

Návrh nezůstává pouze u služeb, jako jsou Instagram, TikTok nebo YouTube. Zahrnout má rovněž některé online hry, platformy pro sdílení videí, obchody s aplikacemi, univerzální konverzační chatboty a takzvané AI společníky.

AI chatboti by u dětských účtů měli být ve výchozím nastavení vypnutí. Systémy určené ke komunikaci s nezletilými by zároveň nesměly napodobovat mezilidské vztahy způsobem, který by u dítěte vytvářel emocionální závislost.

Toto opatření reaguje na rostoucí oblibu chatbotů, kterým se děti svěřují s osobními problémy, navazují s nimi zdánlivě přátelské či partnerské vztahy a někdy od nich získávají nevhodné nebo nebezpečné rady. Chatbot totiž může velmi přesvědčivě simulovat porozumění a empatii, ve skutečnosti však lidské emoce ani význam rozhovoru neprožívá.

Jak se bude ověřovat věk?

Bez spolehlivého ověření věku by nová pravidla zůstala pouze na papíře. Platformy a obchody s aplikacemi proto budou muset používat nástroje, které věkovou kategorii uživatele zjistí nebo ověří. Evropská komise k tomu připravuje vlastní aplikaci s otevřeným zdrojovým kódem. Uživatel v ní věk prokáže jednou: naskenuje pas nebo občanský průkaz s biometrickým čipem a natočí krátké video selfie, aby aplikace ověřila, že doklad patří jemu. Porovnání proběhne přímo v telefonu a na žádný server se osobní údaje neposílají. Potvrzení o věku může pocházet i z bankovní aplikace, která datum narození zná, nebo z výdejního místa pro lidi bez chytrého telefonu. Službě pak aplikace potvrdí pouze to, zda uživatel splňuje požadovanou věkovou hranici; podporuje tři, patnáct, šestnáct a osmnáct let. Celé jméno, datum narození, doklad totožnosti ani biometrické údaje se k platformě nedostanou. Na Androidu k tomu slouží důkaz s nulovou znalostí, tedy postup, který potvrdí tvrzení, aniž by odhalil údaje za ním, na iPhonech aplikace zatím vydává jednorázové tokeny. Potvrzení navíc nestárne s uživatelem, takže se ověřuje znovu v patnácti, šestnácti a osmnácti letech. Unijní aplikace přitom nebude jedinou cestou: platformy budou moci věk ověřit i nahráním dokladu, potvrzením od banky nebo odhadem věku z naskenovaného obličeje. Která metoda bude kdy přijatelná, nechává návrh na prováděcích předpisech, které Komise teprve vydá.

Právě tato oblast bude patřit k nejcitlivějším částem celého systému. Ověřování musí být dostatečně účinné, ale zároveň nesmí vést k plošnému shromažďování dalších osobních údajů dětí ani dospělých, a dvě slabá místa jsou vidět už teď. První je otázka, komu potvrzení o věku patří: pokud si dospívající půjčí telefon nebo přihlášení staršího sourozence, ověření projde. Oborová sdružení (Industry) navrhují svázat potvrzení s biometrikou uživatele, tedy s obličejem nebo otiskem prstu, což samo o sobě znamená další zásah do soukromí. Druhým je odolnost samotné aplikace proti obcházení. V dubnu 2026 bezpečnostní konzultant Paul Moore ukázal, že její demoverzi lze obejít zhruba za dvě minuty: smazáním hodnot spojených s PINem, vynulováním počitadla pokusů a přepnutím jediného přepínače, který vypnul biometrické ověření. Komise odpověděla, že šlo o demoverzi a že se kód bude dál opravovat. Organizace pro digitální práva EDRi k tomu namítá, že ověřování věku je krátkozraké opatření, které se dá snadno obejít a zároveň může nepřiměřeně omezit práva samotných dětí.

Odpovědnost se přesouvá na provozovatele platforem

Velké online platformy by měly povinnost předkládat Evropské komisi plán, jak zajistí soulad služby s pravidly ochrany dětí. Nové funkce by měly být posuzovány nezávislými auditory a provozovatelé by museli prokázat, že jejich služby jsou bezpečné.

Kontrolní mechanismy mají navazovat na již existující evropské předpisy, zejména na Akt o digitálních službách a Akt o umělé inteligenci. V případě možného porušení pravidel návrh počítá také se zrychleným vyšetřováním.

Tento princip je zásadní. Dosavadní diskuse o bezpečnosti dětí se často soustředila především na to, co mají dělat rodiče, školy a samotné děti. Ti však nemohou sami kontrolovat algoritmy, reklamní systémy ani design aplikací. Účinná ochrana proto musí zahrnout také ty, kteří digitální prostředí vytvářejí a ekonomicky z něj těží.

Samotný zákaz problémy nevyřeší

V E-Bezpečí dlouhodobě upozorňujeme, že plošný zákaz sociálních sítí není samospasitelným řešením. Děti mohou zákaz obejít, přesunout se do méně viditelných služeb nebo používat účet někoho jiného. Samotná věková hranice navíc dítě nenaučí rozeznávat manipulaci, chránit své soukromí ani bezpečně reagovat na kyberšikanu či kontaktování neznámou osobou.

Pozitivní na návrhu EU KIDS Act proto není pouze stanovení věkových hranic. Mnohem podstatnější je tlak na omezení návykového designu, bezpečné výchozí nastavení, kontrolu doporučovacích algoritmů a odpovědnost provozovatelů.

Ani kvalitní regulace však nenahradí prevenci a vzdělávání. Děti potřebují postupně rozvíjet digitální a mediální gramotnost, rodiče potřebují srozumitelné informace a školy podporu při řešení konkrétních rizikových situací.

Zatím jde pouze o návrh

EU KIDS Act není v tuto chvíli platným nařízením. Jde o legislativní návrh Evropské komise, který musí projednat Evropský parlament a Rada Evropské unie. Během tohoto procesu se mohou věkové hranice, konkrétní povinnosti i způsob jejich vymáhání ještě změnit.

Návrh přesto ukazuje důležitý posun v evropské debatě. Otázka už nestojí pouze tak, zda dětem sociální sítě povolit, nebo zakázat. Stále větší důraz je kladen na to, proč jsou digitální služby navrženy způsobem, který podporuje nadměrné používání, a kdo má nést odpovědnost za jejich dopady.

Bezpečnější internet pro děti nevznikne jediným zákazem ani jednou aplikací pro kontrolu věku. Vyžaduje kombinaci odpovědnosti technologických společností, smysluplné regulace, vzdělávání, prevence a otevřené komunikace mezi dětmi a dospělými.

Redakce E-Bezpečí