V poslední době se čím dál častěji setkáváme s termínem kyberšikana. Pokud Vás napadlo, že by tento termín mohl souviset s pojmem šikana, máte pravdu. Kyberšikana je jedním z druhů šikany. Jednoduše řečeno je to šikana, která je realizována prostřednictvím komunikačních technologií (mobilních telefonů a internetu).
Boj s šikanou není jednoduchý, vyžaduje zkušenosti a je časově náročný. Totéž platí pro kyberšikanu. Jak se tedy účinně bránit?
Nejlepší způsob, jak zabránit kyberšikaně, je předcházet jejímu vzniku. Podívejme se spolu, jak by tato prevence mohla vypadat v našich školách.

Prvním krokem v boji proti kyberšikaně je volba osoby, která bude zodpovědná za koordinaci a realizaci prevence proti kyberšikaně a která bude garantovat tvorbu odpovídajících strategií. Ideální je, pokud tento člověk patří mezi členy školního vyššího vedení nebo pokud je to zaměstnanec zodpovědný za koordinaci celé činnosti proti šikaně (školní preventista). Pověřená osoba potřebuje mít jistotu, že se na této činnosti bude podílet nejen ona, ale celá škola.

Toto je pět klíčových oblastí, kterým by se škola měla věnovat, aby mohla vytvořit efektivní plán prevence:

Snažte se pochopit podstatu kyberšikany a mluvte o ní.
Škola by měla jasně definovat, co je možné zahrnout pod termín kyberšikana. Je důležité, aby si byl každý vědom nebezpečí, které kyberšikana představuje, a aby byl obeznámen s tím, jak se liší od ostatních forem šikany. Žáci i rodiče by měli být poučeni o odpovědnosti související s používáním ICT (informační komunikační technologie) i o sankcích za jejich zneužívání.

Měli by vědět, že jim škola může pomoci i v případě, že se kyberšikana objeví mimo školu.

Aktualizujte existující postupy a praktiky týkající se patologického chování.
Projděte a případně upravte Vnitřní řád školy (Školní řád) i předpisy, týkající se počítačových učeben. S těmito předpisy seznamte také rodiče.
Uschovávejte pokud možno kvalitní nahrávky jakýchkoliv případů týkajících se kyberšikany. Kontrolujte, k jakým účelům žáci ve škole používají internet. Škola by měla podniknout všechny kroky proto, aby její vybavení a systémy nemohli zneužívat původci kybernásilí.

Usnadněte postiženým postup, jak nahlásit kyberšikanu.
Nikdo by neměl mít pocit, že musí kyberšikanu řešit sám. Nahlášení jakékoliv formy šikany ale může být pro oběť i pro přihlížející velmi těžké. Seznamte proto žáky s různými způsoby, jak a komu ve škole oznámit, že ví o existenci případů kyberšikany. Takové informace mohou sdělit např. školnímu preventistovi, výchovnému poradci, třídnímu učiteli, vrstevníkům, komisi studentské rady, anonymně do schránky důvěry apod.

Podporujte pozitivní využívání technologií.
Informační komunikační technologie jsou úspěšně využívány k podpoře poutavého a efektivního učení. Učení je s jejich pomocí flexibilnější, kreativnější a dostupnější.
Vysvětlete žákům bezpečné způsoby jak technologie používat. Naučte je tyto technologie používat tak, aby vedly k podpoře sebeúcty, průbojnosti a budování přátelství. Podporujte a povídejte si o etiketě na internetu, e-bezpečí a počítačové gramotnosti.
Ukažte žákům, že učitelé rozumí technologiím, které žáci používají, anebo žáky připravte na to, aby je to naučili!

Hodnoťte vliv prevence a její účinnost v boji proti kyberšikaně.
K tomu, abychom ověřili, zda jsou postupy proti šikaně efektivní a aktuální, jsou nezbytné pravidelné kontroly. Zvažte provádění každoročního průzkumu zkušeností žáků se šikanou, včetně kyberšikany, i průzkumu spokojenosti rodičů. Všechny zainteresované seznamujte s pokroky, kterých bylo dosaženo. Nenechte problém kyberšikany utichnout, opakovaně se k němu vracejte.

Zdroje:
www.teachernet.gov.uk/publications
www.digizen.org
Nykodýmová, H. Kde končí legrace a začíná kyberšikana