Telegram je často přirovnáván k darknetu, není to však darknet v technickém slova smyslu. Přesto se v posledních letech stále častěji objevuje v analýzách policie, výzkumníků i regulátorů jako prostředí, které pro část nelegálních aktivit přebírá některé funkce dříve spojované hlavně s dark webem. Nejde tedy o přesnou technickou náhradu darknetu, ale o platformu, která díky své dostupnosti, rychlosti, síťovému efektu a relativně snadnému provozu veřejných i neveřejných komunit vytváří prostor pro obchod s nelegálním zbožím, podvody, distribuci odcizených dat i organizaci závažné trestné činnosti.

Je důležité začít přesně. Darknet označuje část internetu dostupnou přes specializované anonymizační nástroje, typicky síť Tor. Telegram je naopak běžně dostupná komunikační aplikace, kterou lze bez větších technických znalostí používat na telefonu i v počítači. Právě tato nízká vstupní bariéra ale podle řady pozorovatelů výrazně mění pravidla hry. To, co dříve vyžadovalo určitou technickou zručnost a orientaci v anonymních službách, je dnes možné zorganizovat v prostředí, které je dostupné prakticky komukoli.

Proč je Telegram pro pachatele atraktivní

Telegram kombinuje několik vlastností, které jsou z pohledu pachatelů mimořádně výhodné. Umožňuje provozovat veřejné kanály, rozsáhlé skupiny, soukromé konverzace i automatizované boty. Veřejné kanály mohou fungovat jako výloha, kde se propaguje nabídka, buduje značka nebo reputace a získávají noví zájemci. Soukromé zprávy pak slouží k dokončení transakcí, vyjednání ceny, předání platebních instrukcí nebo přesunu do jiných neveřejných částí komunikace.

Právě tento model je z hlediska nelegálních aktivit velmi účinný. Pachatel nemusí budovat samostatné tržiště, řešit provoz vlastního webu ani se spoléhat jen na uzavřená darknetová fóra. Může využít běžně dostupnou platformu s velkým dosahem a relativně jednoduchým ovládáním. To je jeden z hlavních důvodů, proč se o Telegramu mluví jako o prostředí, které začíná nahrazovat některé praktické funkce dark webu.

Nejde jen o jednotlivé excesy

Na Telegram se dnes neupírá pozornost pouze kvůli izolovaným incidentům. Evropské i mezinárodní instituce dlouhodobě upozorňují, že digitální platformy, šifrovaná komunikace, kryptoměny a online komunity stále častěji fungují jako infrastruktura organizované kriminality. Europol ve své zprávě IOCTA 2024 popisuje, že kyberkriminalita a online organizované formy trestné činnosti se čím dál více opírají o prostředí, která jsou pro pachatele rychle dostupná, flexibilní a snadno škálovatelná. Telegram do tohoto vývoje velmi dobře zapadá.

Stejně tak OSN prostřednictvím UNODC upozorňuje, že drogové trhy jsou stále adaptivnější a digitalizovanější. Nelegální obchod se přesouvá do prostředí, která umožňují pružné spojení nabídky, poptávky, komunikace i plateb. Telegram v tomto směru nefunguje jako jediná platforma, ale jako velmi dobře použitelný uzel, kde lze propojit nábor zákazníků, propagaci nabídky, logistiku i operativní řízení.

Telegram jako tržiště s daty

Významnou oblastí je obchod s odcizenými daty. Akademická studie Stolen data markets on Telegram: a crime script analysis and situational crime prevention measures ukazuje, že na Telegramu existují komunity, které fungují jako relativně stabilní tržiště s osobními a finančními údaji. Nejde přitom jen o chaotické sdílení ukradených databází. Autoři popisují prostředí, kde se objevují pravidla, role, reputační mechanismy i postupy, jak si prodejci budují důvěru a přesouvají zákazníky do méně viditelných částí komunikace.

To je důležité. Telegram zde nefunguje jen jako nástěnka, ale jako sociální a obchodní infrastruktura. Právě v tomto bodě je přirovnání k darknetu nejpřesnější. Ne proto, že by Telegram technicky splýval s dark webem, ale proto, že začíná plnit podobnou funkci: soustřeďuje nabídku, poptávku, reputaci, komunikaci i přechod k samotné transakci.

Další výzkum zaměřený na německé telegramové black market kanály ukazuje nabídky odcizených účtů, falešných dokladů a dalších nelegálních služeb. To potvrzuje, že nejde o jednorázový jev, ale o širší trend, v němž se z platformy stává prostředí využitelné pro rozmanité formy digitální kriminality.

Drogy, podvody a další nelegální trhy

Vedle obchodu s daty se Telegram spojuje také s drogovými trhy, investičními podvody, phishingem, praním peněz a dalšími typy trestné činnosti. Zprávy bezpečnostních institucí i mediálně známé případy ukazují, že pachatelé využívají Telegram pro nábor zákazníků, šíření instrukcí, koordinaci kurýrů i propagaci nelegální nabídky. Zvlášť nebezpečná je kombinace veřejné viditelnosti a soukromého dokončení kontaktu: uživatel může na nelegální nabídku narazit poměrně snadno, aniž by musel aktivně vstupovat do prostředí dark webu.

Také v oblasti podvodů se Telegram ukazuje jako mimořádně účinný nástroj. Podle spotřebitelské zprávy Revolutu za rok 2025 tvořil Telegram významnou část případů autorizovaných platebních podvodů sledovaných v jejich datech. To naznačuje, že platforma není problémem jen z hlediska extrémních forem kriminality, ale také jako nástroj pro běžnější typy finančních podvodů, které zasahují širokou veřejnost.

Zásah francouzských úřadů a změna veřejné debaty

Zlomovým momentem byla i kauza kolem zakladatele Telegramu Pavla Durova ve Francii. Pařížská prokuratura v srpnu 2024 zveřejnila tiskové sdělení, podle něhož se vyšetřování týkalo podezření souvisejících s fungováním platformy a jejím využíváním k organizovaným podvodům, obchodu s drogami, praní peněz, distribuci materiálů zobrazujících sexuální zneužívání dětí a dalším závažným deliktům. Zároveň šlo i o otázku, zda platforma dostatečně spolupracuje s orgány činnými v trestním řízení.

Tento případ byl důležitý nejen právně, ale i symbolicky. Veřejná debata se posunula od otázky „je Telegram jen neutrální nástroj?“ k otázce „nakolik může nastavení platformy přispívat ke škálování kriminality?“ Právě zde se ukazuje, že problém nespočívá jen v jednotlivých uživatelích, ale také v architektuře celé služby, rychlosti reakce na hlášení a efektivitě moderace.

Telegram a moderace obsahu

Samotný Telegram ovšem zdůrazňuje, že proti nelegálnímu obsahu zasahuje. Na oficiálních stránkách uvádí, že kombinuje uživatelská hlášení s proaktivním monitorováním a že v poslední době posílil moderaci pomocí nových nástrojů včetně systémů založených na umělé inteligenci. Platforma tvrdí, že denně blokuje velké množství skupin a kanálů a odstraňuje miliony kusů závadného obsahu.

Není pravda, že by Telegram nedělal vůbec nic. Zároveň ale platí, že rozsah kritiky ze strany úřadů, expertů i některých výzkumů ukazuje, že dosavadní opatření dlouhodobě nestačila na rozsah problému. Spor se tedy nevede o to, zda nějaká moderace existuje, ale zda je dostatečně rychlá, důsledná a systémově nastavená.

Je Telegram nový darknet?

Na tuto otázku je nejlepší odpovědět opatrně. Doslova ne. Telegram není darknet a technicky jím ani není. Nepotřebuje anonymizační síť Tor, není to skrytá služba a obrovská část jeho provozu je legitimní. Používají jej stovky milionů lidí ke zcela běžné komunikaci.

V přeneseném smyslu ale ano, částečně. Pro část nelegálních aktivit totiž Telegram stále častěji nahrazuje funkce, které dříve zajišťovala specializovaná darknetová tržiště nebo uzavřená kriminální fóra. Nabízí snadný vstup, masový dosah, rychlou distribuci, snadné sdílení odkazů, budování komunit i přesun do soukromé komunikace. Pachatelům tak umožňuje oslovit širší publikum a zjednodušit cestu od nabídky k transakci.

Možná přesnější než označení „nový darknet“ je tedy formulace, že Telegram se pro část online kriminality stává veřejně dostupnou bránou k nelegálním trhům. A právě to z něj dělá platformu, které je potřeba věnovat zvýšenou pozornost nejen z hlediska represivního, ale také preventivního, vzdělávacího a regulačního.

Závěr

Proměna Telegramu dobře ukazuje širší trend současné digitální kriminality. Ta se nepohybuje jen v technicky složitých a skrytých zákoutích internetu. Naopak se často přesouvá tam, kde je největší publikum, nejnižší bariéra vstupu a nejsnazší provoz. Telegram tak není „novým darknetem“ v technickém smyslu, ale v praktické rovině se pro řadu pachatelů stává jeho pohodlnou alternativou.

Právě v tom spočívá jeho nebezpečí. Nelegální nabídka už nemusí být ukrytá hluboko v anonymní síti. Může se objevovat v prostředí, které je běžně dostupné, známé a snadno sdílené. A to mění nejen podobu online kriminality, ale i nároky na prevenci, vyšetřování a digitální gramotnost veřejnosti.

Redakce E-Bezpečí
s podporou AI

Zdroje

Europol. Internet Organised Crime Threat Assessment (IOCTA) 2024.

UNODC. World Drug Report 2024.

UNODC. World Drug Report 2024: Contemporary issues on drugs.

Tribunal de Paris. Communiqué de presse – TELEGRAM, 26 August 2024.

Tribunal de Paris. Communiqué de presse – TELEGRAM mise en examen, 28 August 2024.

Telegram. Moderation Overview.

Garkava, Moneva, Leukfeldt aj. Stolen data markets on Telegram: a crime script analysis and situational crime prevention measures. Trends in Organized Crime.

Büsgen, Klöser, Kohl aj. From Cracked Accounts to Fake IDs: User Profiling on German Telegram Black Market Channels.

Revolut. Consumer Security and Financial Crime Report FY25.

Ofcom. Protecting people in the UK from illegal online content.

AP News. Zpravodajství k francouzskému vyšetřování kolem Telegramu a Pavla Durova.

Le Monde. Zpravodajství k zadržení a vyšetřování Pavla Durova ve Francii.