Čeho se nebát - HOAX, fámy atd.

Hoax je zpráva, která se snaží šířit paniku, jejím úkolem je vystrašit příjemce, donutit ho k unáhleným činům atd. Obsahem hoaxu bývá většinou varování před neexistujícím nebezpečím, např. upozornění na zaručeně nejničivější virus v historii informační techniky a internetu, nebezpečí skryté ve vašem PC atd. Existují ale také hoaxy, které mají za úkol jen obtěžování uživatele, tzv. spamování.

Někdy je obtížné rozlišit, zda je zpráva, kterou jste obdrželi autentická nebo zda patří mezi hoax. V tomto směru vám mohou pomoci weby, které zveřejňují přehledy nejčastějších hoaxů. V České republice je najdeme např. na www.hoax.cz. Rozšiřování databáze hoaxů můžete napomoct i vy sami, pokud zprávu, kterou jste obdrželi, přepošlete na adresu This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it..

Charakteristické znaky HOAXu

Popisuje konkrétní nebezpečí a radí vám, jak se před ním ochránit. Zpravidla vás ale nabádá, abyste toto opatření provedli co nejrychleji. Tím se vás snaží donutit k ukvapenému jednaní.

Ve svém obsahu zmiňuje známé firmy (např. Microsoft, IBM, Apple, Norton) a organizace a vydává je za údajné autory varování. Přitom to mohou být firmy a organizace, které se o danou problematiku vůbec nezajímají! Autor hoaxu se tak snaží dodat zprávě na důvěryhodnosti.

Vyzývá adresáta k tomu, aby zprávu rozesílal dalším uživatelům, nejlépe všem, kteří jsou uvedeni v jeho seznamu kontaktů. Důvěřivci, kteří zprávu přepošlou, se tak postarají o to, že zpráva koluje internetem často i několik let.

Jednotlivé typy HOAXu

Varování před viry a útoky na PC
„Počítačové viry se mohou přenést pomocí internetu, e-mailu a některé se šíří i kašlem. Jsou nebezpečné a destruktivní.“ Pasáž o přenosu počítačových virů kašlem je samozřejmě nesmysl. Podobné emaily pak často samy obsahují nějaký vir v příloze. K šíření tohoto typu hoaxu neslouží pouze e-maily. Jsou k nim zneužívány také další komunikační prostředky jako je ICQ, MNS atd. Hoax šířený po ICQ by mohl znít např. takto: „Neautorizujte kontakt s nickem *****, je to vir, který se šíří po ICQ.“

Popisy jiného nebezpečí (i mimo svět výpočetní techniky)
„Virus kosí miliony.“ „Měsíc spadne.“ Je toho mnoho, co se dá vymyslet.

KOSTRA obra zmátla svět!

National Geographic
Kostra obra. Porovnáte-li jeho hlavu a vedle pracujícího človíčka, musíte opravdu užasnout, o jaké monstrum se jedná.

WASHINGTON - Že vymýšlet si se nevyplácí, poznali nyní i ve slavném časopisu National Geographic. Před čtyřmi roky poslali do světa fotku kostry lidského obra, který měřil 18 metrů. Uvedli tehdy, že tento objev učinil právě jejich tým. Fotografie byla samozřejmě montáží, žádná taková kostra nikdy nebyla nalezena.

Nicméně minulý týden musel časopis opět tuto starou zprávu dementovat. Lidská fantazie totiž nezná mezí a na internetu se začaly opět objevovat staré fotky obra, ovšem s tím, že kostra byla nalezena v různých částech světa. Obrázek na internetu probudil totiž fantazii lidí a neštěstí bylo hotovo.

Jeden indický měsíčník například napsal, že kostra byla nalezena ne severu Indie, jistý deník v Saudské Arábii zase uvedl, že na kostru narazil tým arabské ropné společnosti. V National Geographic se vyvracením těchto fám pěkně zapotili a řekli si, že příště už žertovat nebudou. (zdroj: Deník Šíp)

Prosby o pomoc
Prosby o pomoc mohou být falešné, ale i pravé (i když už ne aktuální).
První případ využívá sociální solidarity lidí. Jsou to většinou smutné a tragické příběhy ze života lidí, které může zachránit jen váš sponzorský dar nebo vaše ochota pomoci, a pokud nemůžete pomoci vy, třeba pomůže někdo jiný, komu to přepošlete. Články jsou často doplněny o odstrašující fotografie.
Druhým případem může být např. žádost o dárcovství kostní dřeně. Ta pak může kolovat i několik let po tom, co dojde k uzdravení či úmrtí pacienta. Jediné pozitivum v tomto případě je, že dojde k osvětě a lidé se dozví, že je potřeba darovat kostní dřeň.

Hoaxy k mobilním telefonům
Např. „Návod na získání kreditu nebo volání zdarma.“ „Váš telefon je odposloucháván.“ „Poradíme vám, jak získat skryté funkce na SMS zdarma.“

Petice a výzvy
Autor vás může nabádat k tomu, abyste pomohli zabránit nějakému nebezpečí, které ale ve skutečnosti vůbec nehrozí nebo neexistuje. Zpráva se může tvářit i jako výsledek nezávislého vědeckého výzkumu.
S tímto typem hoaxu se také můžete setkat např. u ICQ: „Od 1.1. 2009 bude ICQ placené. Pokud jej chcete dále využívat zdarma, pošlete tuto zprávu dalším 15 lidem z vašeho seznamu kontaktů do jedné hodiny od obdržení této zprávy.“

Podvodné zprávy (známé i jako nigerijské dopisy)
Například: „Chceme převést několik milionů z revolucí zasažené rozvojové země (zpravidla peníze z diamantů nebo ze zkonfiskované královské pokladnice) a potřebujeme k tomu Váš účet. Odměna v řádu procent až desítek procent. V čem je potíž? Na výdaje spojené s převodem potřebujeme příspěvek od Vás.“
Máte před sebou vidinu snadně vydělaných desítek až stovek tisíc, tak zaplatíte. Pak se však vyskytnou komplikace, takže znovu zaplatíte. Bohužel se ale znovu objeví potíže a vy platíte a platíte… Platíte tak dlouho, dokud jste ochotni nechat se okrádat.

Pyramidové hry
Princip pyramidové hry je takový: Na špičce pyramidy je člověk, který má pod sebou lidi, kteří na něj vydělávají, ti mají pod sebou další lidi, co na ně vydělávají, ti mají pod sebou zase další lidi, kteří vydělávají na ty, co jsou nad nimi atd. Je jen otázka času, kdy dojdou lidé a pyramida se zhroutí. Ale to už jsou lidé ze špičky pyramidy finančně zajištěni na celý život.
Např. „Pošli 100 korun na 5 adres, které jsou uvedeny na začátku dopisu. Přepiš dopis, na první místo napiš sebe, poslední adresu vynech. Pošli svým 5 přátelům. Brzo obdržíš obálky, ve kterých bude (pokud nikdo řetěz nepřeruší) 500+2500+12500+62500+312500 = 390 500,- Kč. Proto nepřerušuj řetěz.“ Pokud dopis pošlete, zapojíte do hry 3 905 lidí, a to jen na své vlákno! To, že za chvíli dostanete znovu tento dopis vy nebo někdo jiný z už dříve zapojených lidí a řetěz se začne přerušovat, je jasné. A tak důvěřivci ztratí své peníze a vrchol pyramidy se utěšeně „napakuje“.

Řetězové dopisy štěstí
Princip je tento: Když pošleš dopis dalším X lidem, budeš mít štěstí. Pokud dopis nepošleš, stane se ti něco zlého. Je to jakási obdoba pyramidové hry, jen se netýká peněz. Možná proto zpávu každý přepošle ochotněji, takže zbytečně plní e-mailové schránky.

Hoax není jen doménou internetu. Setkáváme se s ním také např. v žurnalistice, kde je označován termínem novinářská kachna nebo v právnické hantýrce, kde se skrývá pod hesly uvedení v omyl, pomluva nebo šíření poplašné zprávy. Internet svou anonymitou poskytuje dobrou živnou půdu pro vznik těchto zpráv a jejich lavinové šíření.

Čím HOAX škodí

Dopad hoaxu může mít různý stupeň závažnosti. Zprávy tohoto typu nás mohou obtěžovat, zbytečně nám zaplňují schránky a připravují nás o čas. Důsledky však mohou být také závažnější. Obsah hoaxu nás může vystrašit a my pak můžeme v dobré víře paniku šířit dál. Hoax nás může zmanipulovat do té míry, že naše následné jednání poškodí nás, naše známé nebo třeba i náš počítač (jak softwarově tak hardwarově). Např. efektivní virový hoax může uživatele přesvědčit, aby vypnul antivirovou ochranu svého počítače. Nechráněný počítač je pak vystaven útokům skutečných virů.

Několik rad na závěr

Používejte zdravý rozum. Nenechte se „vykolejit“ každou „zaručenou“ zprávou, nepropadejte zbytečně panice a raději si informace pořádně ověřte. K „dobře míněným radám“ lidí, kteří „vás prostě museli varovat“, přistupujte s chladnou hlavou a než se jimi budete řídit, zjistěte si i z jiných zdrojů, jak se vlastně věci mají.

Máte po přečtení našeho článku dojem, že se problematika hoaxu zbytečně nafukuje? Jste si jistí, že vás by žádný hoax nedostal? Přesvědčte se na vlastní kůži v následujícím testu: http://www.museumofhoaxes.com/tests/hoaxphototest.html