Remove
Akt o umělé inteligenci je vůbec prvním komplexním právním rámcem v oblasti umělé inteligence na světě. Tento dokument se zabývá právní úpravou a riziky použití umělé inteligence. V platnost by měl vstoupit v roce 2026, avšak již koncem tohoto roku lze očekávat platnost některých zákazů, které jsou popsány v článku níže. Evropská unie s tímto dokumentem přišla především proto, aby doplnila chybějící pravidla a požadavky týkající se AI. V minulém roce jsme zaznamenali mnoho apelů směřovaných na EU ohledně nutnosti zavést takový dokument. Nejvýraznější byl zřejmě krok ze strany italského úřadu pro ochranu osobních údajů, který zahájil vyšetřování s ohledem na porušení legislativy Evropské unie o ochraně osobních údajů u modelu GPT od OpenAI. Nyní se pojďme podívat na to, co tento rámec upravuje.
Téma regulace mobilních telefonů ve školním prostředí jsme mnohokrát na našem portálu komentovali (např. zde, zde a zde) a ve veřejné diskusi se toto téma opět objevuje v souvislosti se zákazy mobilních telefonů na nedalekém Slovensku. Proto si pojďme připomenout aktuální stav této problematiky a shrnout některé argumenty pro i proti zákazu.
V roce 2023 v České republice došlo k mírnému nárůstu kyberkriminality, ale naštěstí už ne tak dramatickému, jak tomu bylo v minulosti. Přestože celkově počet trestných činů v zemi mírně klesl, podíl kyberkriminality se mírně zvýšil. Zastavení rapidního nárůstu kyberkriminality je pozitivním signálem. Mezi roky 2021 a 2022 činil nárůst téměř 100 %, zatímco v roce 2023 se nárůst omezil na méně než 6 %. Významný pokles byl zaznamenán v oblasti tzv. hackingu, kde došlo k poklesu o 33 %.
V České republice máme privilegium žít ve společnosti, která chrání a podporuje svobodu slova. Toto základní právo nám umožňuje vyjadřovat naše názory a myšlenky, což je neocenitelný pilíř naší demokracie. Není tomu tak však ve všech zemích a není to vůbec samozřejmostí.
Infostealer je druh škodlivého softwaru (malware), jehož hlavním úkolem je získávat citlivé a důležité informace z napadených zařízení. Tyto informace mohou zahrnovat přihlašovací údaje, finanční údaje, osobní identifikační informace (PII) nebo jiné citlivé údaje, které mohou být pro útočníky hodnotné.
Infostealery často využívají různé techniky, jako je keylogging (zaznamenávání stisknutých kláves), obrazovkové snímky, vyhledávání a odesílání konkrétních souborů či zneužívání webových prohlížečů a dalších aplikací, aby získaly přístup k uloženým heslům a citlivým údajům.
Útočníci mohou infostealery šířit prostřednictvím různých kanálů, jako jsou phishingové e-maily, falešné webové stránky, exploit kity nebo zneužitím zranitelností v síti či softwaru. Po úspěšném napadení zařízení útočníci obvykle odesílají získané informace na vzdálený server, odkud si je mohou stáhnout a použít k nelegálním činnostem, jako je krádež identity, podvody nebo prodej na černém trhu.
Pro ochranu proti infostealerům je důležité udržovat software a operační systémy aktualizované, používat silná hesla, nastavit vícefaktorové ověřování tam, kde je to možné, a používat spolehlivý antivirový software s funkcemi pro ochranu proti malware.
Nebezpečná TikTok výzva ohrožuje životy dětí: Paracetamol může zabíjet
Instagram čelí chybě zobrazující násilný obsah! Vraždy, sex, násilí, mrtvá těla zaplavují feedy
Bullshido: Realita, nebo podvod?
Šokující deepfake video s Trumpem a Muskem promítáno na americkém ministerstvu
Kamil Kopecký pro ČT24: Umělá inteligence a její rizika
Králičí nory (rabbit holes): Co jsou zač a v čem jsou nebezpečné?