fbpx

Home Rizikové jevy Další témata Doomscrolling a negativní informace kolem nás

Remove


mini_doomscrolling.pngV posledních letech se musela Evropa (a samozřejmě i Česká republika) vypořádat s celou řadou problémů - po uprchlické krizi se objevila pandemie Covid-19, po které velmi rychle následovala válka na Ukrajině, která byla doprovázena také růstem inflace, zdražováním energií,  utahováním opasků, rizikem odpojení naší země od přísunu plynu z Ruské federace apod. 

 

To vše s sebou přineslo záplavu negativních informací - v průběhu pandemie Covid19 jsme v masmédiích neustále sledovali informace o rostoucím počtech nakažených a počtech úmrtí, prožili jsme si několik lockdownů, které s sebou přinesly ochromení společnosti a uzavření škol. V současnosti pak čelíme vlně negativních informací o válce na Ukrajině (a zvěrstvech, které Putin na Ukrajině páchá), která se postupně může přelít i na území naší země, sledujeme zprávy o masovém vraždění civilistů, sledujeme fotografie, videa, reportáže přímo z válečné zóny, stejně tak vidíme prohlášení Ruské federace, považující NATO a velkou část Evropy za své nepřátele, rostou také obavy z potenciálního jaderného útoku, který může způsobit konec civilizace tak, jak ji známe. Média jsou v posledních letech skutečně přesycena negativními informacemi.

 V tomto kontextu se v online prostoru objevily dva nové termíny - tzv. doomscrolling a doomsurfing.

Dommscrolling a jeho dopad

Doomscrolling či doomsurfing jsou termíny, které označují nadměrnou konzumaci negativních informací v online prostředí. Jinými slovy situace, kdy v online prostředí cíleně vyhledáváme a sledujeme především negativní informace (doom=zkáza).

Dlouhodobé vystavení se negativním informacím může vyvolat pocity úzkosti či deprese, ztrátu energie či frustraci. Podle některých studií opakovaný příjem špatných zpráv také snižuje hladinu serotoninu, který má zásadní vliv právě na naši náladu. Trvalý přísun negativních informací rovněž způsobuje, že o tragických událostech neustále přemýšlíme, zatěžujeme se situacemi, které z větší části nedokážeme ovlivnit, vciťujeme se do utrpení druhých, prožíváme strach a naše vlastní duševní zdraví a pohoda trpí. Doprovodným jevem je pak také ztráta naděje, pocit bezmoci, podrážděnost a další psychické projevy. Pokud jsme těmto negativním vlivům vystaveni dlouhodobě, začnou ovlivňovat také naši pozornost, paměť a uvažování.

Pokud naše tělo zažívá stres (např. díky doomscrollingu či díky náhlé stresující události, třeba autonehody), začne uvolňovat hormony jako jsou adrenalin a kortizol. Tato evoluční reakce se nazývá bojuj nebo uteč (fight of flight) a původně pomáhala lidem rychle prchnout před predátory. Lidé, kteří jsou poháněni adrenalinem, mají zesílené smysly (čich, zrak), dokáží vyvinout velkou sílu apod. Dlouhodobé uvolňování příliš velkého množství adrenalinu však může způsobit vyhoření, trávicí problémy, bolesti hlavy, srdeční choroby, problémy s vysokým krevním tlakem apod. Na to vše má doomscrolling negativní dopad.

Efekt doomscrollingu umocňují také algoritmy sociálních sítí - čím více sledujeme negativní informace prostřednictvím sociálních sítí a reagujeme na ně, tím více nám sociálních sítě negativní obsah nabízejí (protože předpokládají, že o něj máme zájem a budeme na síti trávit více času = sociální síť nám zobrazí více reklamy). Může pak dojít k situaci, kdy propadneme do tzv. králičí nory (rabbit hole), ve které nám algoritmy začnou nabízet výhradně negativní obsah a podíl nabízených pozitivních zpráv bude minimální. 

Co vlastně můžeme dělat?

Prvním pravidlem je především omezit čas, který se  zpravodajskými médii trávíme. Pokud totiž začneme aktivně vyhledávat především negativní informace, dostáváme do spirály doomscrollingu, která může trvat i několik hodin (několik  dnů, týdnů či měsíců), protože online média nám negativního obsahu začnou nabízet skutečně obrovské množství. Stačí připomenout právě pandemii Covid19, kdy několikanásobně vzrostla konzumace zpravodajství, přičemž dominantním tématem byly právě katastrofické zprávy z pandemie. 

Aktivně relaxujme. Ať už jde o četbu knih, koníčky, sportování, vycházky do přírody, nebo třeba i hraní různých her, které nás uvolní a dovolí odpočinout si od toku negativních informací.

Aktivně vyhledávejme pozitiva, užívejme si vše, co se nám podaří, sdílejme mezi sebou radost, vzájemně komunikujme, žertujme, podílejme se společně na dobré atmosféře a dobrých mezilidských vztazích. To vše nám pomůže snížit hladinu stresu a jeho negativní dopad na naše zdraví (ale i zdraví celé společnosti).

Pro E-Bezpečí, Kamil Kopecký

 

Zdroje:

Ukraine doomscrolling can harm your cognition as well as your mood – here’s what to do about it. The Conversation.
https://theconversation.com/ukraine-doomscrolling-can-harm-your-cognition-as-well-as-your-mood-heres-what-to-do-about-it-178923

Škapová, M. Doomscrolling? Záměrné hledání špatných zpráv může být pro člověka destruktivní. Denik.cz
https://www.denik.cz/veda-a-technika/doomscrollling-zavislost-na-hledani-negativnich-zprav-skodi-zdravi.html

Watts, S. How to Stop Doomscrolling. Endocrineweb
https://www.endocrineweb.com/news/what-is-doomscrolling-and-how-to-stop

Pin It
Jak citovat tento text:
KOPECKÝ, Kamil. Doomscrolling a negativní informace kolem nás. E-Bezpečí, roč. 7, č. 1, s. 23-26. Olomouc: Univerzita Palackého, 2022. ISSN 2571-1679. Dostupné z: https://www.e-bezpeci.cz/index.php?view=article&id=2629

Nejčtenější články za posledních 60 dní

Mohutný rozvoj neurálních sítí je předzvěstí nové generace dezinformací. Rozpoznat počítačem generovaný obsah bude téměř nemožné.

Verbovala Česká televize pomocí inzerátů placený komparz na demonstraci proti strachu? Ne, jde o dezinformaci.

Sociálními sítěmi se šíří dezinformace o údajné kritice členů Evropského parlamentu směrem k českému předsednictví a Petru Fialovi. Vyvolávají vlny nenávisti a jsou aktivně šířeny dál.

Sharenting u českých rodičů (2022)

Počet online podvodů extrémně narůstá, uživatelé dělají stále stejné chyby

Co je to vlastně ten hoax, dezinformace, misinformace nebo třeba fake news? Čím se tyto termíny liší a co mají společného?

Komentář: Může být učitel propuštěn, pokud ve svém volném čase šíří dezinformace?

CEDMO startuje vzdělávací akce zaměřené na podporu mediální gramotnosti

Nabídka pro učitele a studenty učitelství

Jaké typy fotografií a videí dětí je podle českých rodičů nebezpečné sdílet?

Online poradna E-Bezpečí, řešené případy v druhém pololetí roku 2022, zase nárůst.

Facebookem se šíří podvodná reklama na film Aquaman 2. Směřuje na soubor s malwarem.

Fact-checking vs. debunking

Nová podstránka E-Bezpečí připomíná důležitost fact-checkingu

Zavirovaná reklama na Facebooku nabízí ke stažení film Black Adam. Jde však o malware, neklikat.

Jak se tvoří fejkové screeny zpravodajských portálů, a to pouze s využitím prohlížeče www stránek?

 

Projekt E-Bezpečí je vítězným projektem národního kola Evropské ceny prevence kriminality.

pohar

Partneři a spolupracující instituce

 

Generální partner projektu E-Bezpečí

logo o2

Další partneři a spolupracující instituce

 logo nadaceo2logo googlelogo msmtlogo mvcrlogo olomouclogo olomouckykrajlogo ostravalogo avastlogo hoaxlogo policielogo proglaslogo rozhlaslogo aukrologo linkabezpecilogo bsologo csoblogo pcentrumlogo microsoft bwlogo czniclogo nukiblogo podanerucelogo googleovachamp_logo.png

 

We use cookies

Na naší webové stránce používáme cookies. Některé z nich jsou nutné pro běh stránky, zatímco jiné nám pomáhají vylepšit vlastnosti stránky na základě uživatelských zkušeností (tracking cookies). Sami můžete rozhodnout, zda cookies povolíte. Mějte prosím na paměti, že při odmítnutí, nemusí být stránka zcela funkční.