Praha - Počet kybernetických hrozeb šířených prostřednictvím elektronické pošty vzrostl ve třetím čtvrtletí v Česku o 73 procent. Je to druhý...
Díky projektové podpoře (projekt CEDMO 2) z Národního plánu obnovy nabízíme vzdělávací akce (přednášky/besedy) zaměřené na úvod do problematiky umělé...
V těchto dnech ve spolupráci s Českou televizí - ČT EDU připravujeme nové pořady zaměřené na podporu mediální výchovy a mediální gramotnosti. Do...
Uživatelé sociálních sítí to jistě znají - na sociální síti vás někdo - zpravidla neznámá žena - požádá o přátelství a pokud jej akceptujete, začne vám psát zprávy například prostřednictvím Messengeru. V některých případech vás také může požádat o vaše telefonní číslo, aby vám mohla poslat např. dárkovou či slevovou kartu. Stačí udělat jediné, sdělit jí kód, který vám nechala poslat na váš mobilní telefon. Pokud to však uděláte, stanete se oběti tzv. podvodu s m-platbami (mobilními platbami).
Velká část online podvodníků využívá potenciál online reklamy šířené prostřednictvím sociálních sítí ale i běžných webových stránek. Pro upoutání pozornosti pak často využívají fotografií různých celebrit, které “prozrazují recept na zázračné zbohatnutí”. Ve skutečnosti však mají tyto fotografie pouze upoutat pozornost a vzbudit důvěru uživatelů a přimět je ke kliknutí na odkaz, který vede na podvodné stránky.
Online poradna E-Bezpečí (www.napisnam.cz) Univerzity Palackého v Olomouci, nabrala a řešila v tomto roce stejný počet případů jako za celý rok 2019. V současné době evidujeme celkem 354 případů, které k nám do poradny přišly a které jsme řešili. Nárůst k dnešnímu dni ve srovnání se stejným obdobím v roce 2022 činí bezmála 100 případů. Oblastí, kvůli kterým nám oběti píší, je poměrně hodně, ať už se jedná o kyberšikanu, dětskou pornografii, sexting, vydírání, vyhrožování, pornopomstu (Revenge-Porn), nezvládnuté rozchody, stalking, kyberstalking a další.
V dnešním článku se ponoříme do světa videoher a esportu, ve kterém se setkáváme s fenoménem zvaným "loot boxy". Tyto digitální krabičky plné tajemství nabízejí hráčům především radost z nečekaného a vzrušení z možnosti získání vzácných předmětů. Ale co když tento herní prvek skrývá více než jen neškodné překvapení? Prozkoumáme, co vlastně loot boxy jsou, jak fungují a jak mohou o hráče ovlivnit. Především se zaměříme na potenciální rizika, která mohou loot boxy představovat.
Je doba dovolených a sociální sítě zaplavují miliony fotografií, které často vznikly třeba na pláži u moře a na kterých jsou velmi často zachyceny děti. Rodiče (ale i samotné děti) se často chtějí svému okolí pochlubit, jak si užívají prázdniny a co všechno zažívají, proto mnoho fotografií aktivně sdílí s ostatními uživateli internetových služeb - třeba Instagramu či Facebooku. Jak ale poznat, které fotografie můžeme na internet nahrát a které naopak na internet nepatří a proč? Kudy vede tenká červená linie, která odděluje neškodný obsah od obsahu závadného? V tomto článku se podíváme právě na tento problém.
V dnešní době, kdy se umělá inteligence (AI) stává stále více součástí našeho každodenního života, se zároveň rozšiřuje i zájem podvodníků o zneužití tohoto trendu. Jak to dělají? Zveřejňují falešné reklamy na sociálních sítích, které vedou na podvržené webové stránky obsahující škodlivý software (malware). Uživatelé si tak místo oblíbeného software stáhnou do svého počítače třeba spyware či trojského koně.