Díky projektové podpoře (projekt CEDMO 2) z Národního plánu obnovy nabízíme vzdělávací akce (přednášky/besedy) zaměřené na úvod do problematiky umělé...
V těchto dnech ve spolupráci s Českou televizí - ČT EDU připravujeme nové pořady zaměřené na podporu mediální výchovy a mediální gramotnosti. Do...
V těchto dnech díky podpoře Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy intenzivně školíme žáky 1. a 2. stupňů ZŠ v problematice online...
V dnešním textu se krátce zamyslíme nad problematikou blokování dezinformačních webů z pohledu státu i soukromé firmy, pozornost budeme věnovat potenciálním rizikům blokace, ale také jejímu smyslu.
Již téměř 150 případů řešila online poradna E-Bezpečí Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci od počátku roku 2022, klienti se na nás nejčastěji obraceli s problémy spojenými s únikem intimních materiálů na internet, sextingem, vydíráním a vyhrožováním, k dalším typickým ohlašovaným případům pak patřil romance scam. Ke klientům, kteří se naši poradnu obracejí, patří jak děti, tak i dospělí - a to muži i ženy. Počet případů přitom trvale roste.
Vážení rodiče, maminky a tatínkové,
rádi bychom Vás požádali o zapojení se do našeho nového výzkumu, který se zaměřuje na sdílení osobních a dalších citlivých údajů dětí v online prostředí. V našem výzkumu sledujeme, jaké materiály jako rodiče o svých dětech v online prostředí sdílíte, zda je sdílíte se souhlasem dětí, zda znáte potenciální rizika, která jsou se sdílením spojena, a další témata, která se sdílením osobních údajů souvisí. Informace od vás jsou velmi důležité pro zlepšení prevence a také bezpečnosti dětí v online prostředí. Veškeré informace, které získáváme, jsou zcela anonymní, odpovídejte tedy prosím pravdivě.
Dotazník můžete vyplnit zde.
(Dotazník je určen rodičům dětí mladších 18 let.)
Výzkum realizuje tým projektu E-Bezpečí Univerzity Palackého v Olomouci s podporou společnosti Microsoft ČR. Veškeré údaje o respondentech (demografická data) budou využita pouze a výhradně ke statistickému zpracování, nikoli ke komerčnímu či nekomerčnímu využití. Data jsou anonymizována a nejsou a nebudou předávána třetím stranám.
Jedna z nejznámějších fotografií z doby 2. světové války byla pořízena 2. května 1945 po dobytí německého Říšského sněmu v Berlíně sovětskou armádou. Fotografii pořídil sovětský fotograf Jevgenij Chalděj. Původní fotografie však musela být na nátlak Moskvy upravena a některé části fotografie byly záměrně vymazány. V dnešním textu si připomeneme, jak fotografie vznikla, zda skutečně odráží realitu a proč musela být nakonec změněna.
V souvislosti s popularitou dokumentu Podvodník z Tinderu, který popisuje praktiky scammera Simona Levieva (vydávajícího se za obchodníka s diamanty), pomocí kterých manipuloval s ženami a postupně od nich vylákával velké množství finančních prostředků, se světem masmédií prohnala vlna zájmu o problematiku podvodů zaměřených právě na ženy. Podvody zaměřené na falešné vztahy (v minulosti bychom řekli na sňatkové podvody) nejsou však ničím novým, mění se především prostředí, ve kterém se tyto příběhy odehrávají. K rozhovoru jsem si tedy pozval kriminalistu mjr. Václava Píseckého, který se kybernetickou kriminalitou profesně zabývá.
V současnosti v souvislosti s rozvíjející se válkou na Ukrajině zasahuje mediální prostor velké množství ověřených i neověřených informací o tom, jak a proč konflikt vznikl, proč k němu dochází, jak se vyvíjí, co pro celý svět znamená a bude znamenat. Přirozeně se také okamžitě objevilo mnoho dezinformací, které mají ovlivnit jak průběh samotného vojenského konfliktu, tak i ovlivnit země, které se do konfliktu různými způsoby zapojují. Před našimi zraky se tak v přímém přenosu odehrává válečný konflikt - a to jak v reálném světě, tak i kyberprostoru.