Strategie využívané podvodníky u podvodných reklam (a podvodných nákupů)

KOPECKÝ, Kamil; Kamil Kopecký

K nejčastějším a nejrozšířenějším druhům kyberkriminality patří zcela jistě podvody, ty ostatně tvoří více než polovinu případů, které česká policie v oblasti kriminality páchané s pomocí IT na internetu každoročně řeší. Zároveň je potřeba říci, že velké množství podvedených z různých důvodů incidenty nenahlašuje - v některých případech se obávají sekundární viktimizace ze strany policie, jindy odkazují na to, že přišli o příliš malou částku, než aby se jí zabývala policie, v některých situacích pak také neví, jak postupovat, koho a jak kontaktovat, jaké důkazy připravit apod. Podle seriózních odhadů policie podvody hlásí skutečně pouze zlomek poškozených a velká část poškozených se prostě smíří s tím, že byli v online prostředí okradeni. K velmi rozšířeným druhům podvodů patří podvody spojené s phishingem a scamem (romance scam, scam419, ceo scam, invoice scam apod.), významná část podvodů je také spojena s podvodnou reklamou a podvodným prodejem zboží či služeb. A právě na tuto oblast se zaměříme v dnešním textu.

Podvodná reklama využívá několika základních technik zaměřených na ovlivnění úsudku nakupujícího:

1. Obchod se strachem a instantní zázraky

K základním technikám využívaným v rámci podvodných reklam (ale také např. politického marketingu) patří tzv. obchod se strachem. Strach je velmi silná emoce, která dokáže potlačit lidskou racionalitu a donutit člověka k ukvapené reakci, zároveň je ale strach velmi důležitý pro lidské přežití (a je pro nás přirozený). Podvodná reklama velmi často u potenciálních zákazníků vyvolává iracionální strach spojený např. s lidským zdravím - to je pro nás všechny velmi důležité a jsme do jeho ochrany schopni investovat vysoké finanční prostředky.

Podvodná reklama v nás např. vyvolává fiktivní obavy, že máme tělo zaplaveno parazity, což se projevuje třeba zápachem z úst nebo bolestí zad, a samozřejmě nám nabízí zázračný prostředek, který nás parazitů zbaví. Veškerá tvrzení jsou samozřejmě podložena padělanou fotodokumentací nejrůznějších parazitů, kteří se nám “pohybují uvnitř těla” a postupně nás zabíjejí, vše je pak doplněno názorem “lékařské kapacity”, experta na parazitární onemocnění. Podvodná reklama pak velmi často upozorňuje na desítky nejrůznějších příznaků parazitárních onemocnění, které se u nás mohou objevit - ke kterým patří v podstatě vše, co si umíme představit (od bolesti hlavy po plynatost). Vše je však pouze dokonala fikce, jejímž cílem je vystrašit nás a donutit problém řešit - především si koupit doporučený výrobek, který je náhodou ve slevě. Samozřejmě nejde o žádný lék, ale doplněk stravy (zpravidla uvedeno velmi malým písmem na spodní části webové stránky). Ukázku aktivního obchodu se strachem naleznete zde (stránky Medicnatur obsahují velké množství nepravdivých a zkreslených informací nejenom z oblasti parazitologie, ale také z oblasti vakcinace, šíří např. dezinformace o autismu apod.).

Další technikou, který je v rámci podvodných reklam velmi často využívána, jsou tzv. instantní zázraky. Jednoduše reklama nám slibuje zázrak - např. zázračnou výuku cizího jazyka, po které budeme o 14 dnech plynule mluvit anglicky, zázračné omlazení, nejrůznější magické předměty zajišťující štěstí, super účinné způsoby hubnutí a apod. Bohužel zázraky se koupit nedají a výsledkem je nákup předraženého a nefunkčního výrobku.

2. Fiktivní autority

Podvodná reklama velmi často využívá neexistujících autorit - fiktivních lékařů, expertů z různých oblastí apod. Jakmile si ale začnete ověřovat, zda daný expert skutečně existuje, zjistíte, že jde velmi často o podvod. Zde doporučujeme využít funkci reverzního vyhledávání např. v systému Google Obrázky, které odhalí, kde všude se fotografie “experta” na internetu nachází a zda odpovídá např. jeho jméno a příjmení. Internetový prohlížeč Chrome má ostatně funkci reverzního vyhledávání integrovanou přímo v sobě - na fotografii, kterou chceme ověřit, stačí kliknout pravým tlačítkem myši a zvolit Vyhledat obrázek pomocí vyhledávače Google.

3. Podvodné recenze

Podvodná reklama je také obvykle spojena s recenzemi “spokojených zákazníků”, kteří si daný výrobek zakoupili a svůj nákup všem doporučují. Při bližší analýze ale často zjistíme, že jde o podvrhy a recenze jsou zcela podvodné a fiktivní, využívající smyšlených jmen a fotografií převzatých z fotobank.

4. Generátory prodeje

Novinkou, která motivuje návštěvníky nejrůznějších e-shopů, jsou sdělení, že si právě před několika vteřinami či minutami zboží koupila konkrétní osoba z konkrétního města. Toto sdělení v nás vzbuzuje zájem, že o výrobek je skutečně zájem a že je tedy dobré si jej pořídit. Bohužel podvodná reklama obsahuje tzv. generátory prodeje = veškeré zprávy o prodeji jsou náhodně vygenerovány počítačem. Počítačový program uvnitř webových stránek z databáze zvolí náhodné jméno, náhodné město a náhodný časový interval, který nám zobrazí. A naservíruje nám zprávu, že si Marie z Prahy právě koupila zaručeně funkční výrobek, pomocí kterého zázračně omládneme.

5. Slevy vázané na velmi omezený časový interval

Mnoho podvodných reklamních stránek nabízí klientům slevy, které jsou spojené s velmi omezeným časovým intervalem - často kolem 5 minut, které se u ceny výrobku postupně v reálném čase odpočítávají. Pod tlakem limitovaného času se pak musíme velmi rychle rozhodnout, abychom o “slevu” nepřišli, nemáme čas si nákup promyslet, detailně si výrobek prostudovat, zajistit externí recenze na výrobek apod.

6. Zneužívání celebrit

Trendem mnoha podvodných reklam je také zneužívání fotografií a jmen celebrit v rámci reklamy - a to bez jejich souhlasu a vědomí. V posledních letech se např. nedobrovolnými tvářemi reklam na přípravky na hubnutí staly např. Lucie Vondráčková, Lucie Bílá, Lucie Borhyová, zaručeně výnosné investice do bitcoinu nám slibovali z reklam Petr Kellner, Leoš Mareš či Jaromír Jágr a mnoho dalších osobností (včetně premiéra Andreje Babiše). Ve skutečnosti však šlo o podvodnou reklamu a celebrity se od ní veřejně distancovaly. Takže pozor na zaručeně výnosné online investice!

Premiér Babiš jako jedna z tváří zneužitých v podvodné reklamě

7. Využívání dezinformací pro prodej zboží

V posledních letech mohutně narůstá množství podvodné reklamy, která aktivně využívá dezinformace spojené s nejrůznějšími celospolečenskými problémy. Podvodná reklama např. využívá pandemie COVID-19 a např. nabízí/prodává lidem zaručeně funkční přípravky, pomocí kterých je např. velmi snadné a jednoduché vyléčit COVID-19, ale také např. potlačit účinky mRNA vakcín na lidské tělo. Ve skutečnosti však opět jde o předražené doplňky stravy, které si můžete za zlomek ceny koupit v kterékoli obyčejné lékárně. Samostatnou kapitolu pak tvoří podvodné certifikáty o provedeném očkování, které lze zakoupit např. na darknetu.

Online podvodníci také aktivně využívají dezinformací o 5G sítích a jejich negativním a neprověřeném účinku na lidské zdraví a nabízejí prodej tzv. USB bioštítů (5G USB Bio Shield), které 5G záření zaručeně odstíní a vytvoří kolem nás ochranný štít. Stačí si jen zakoupit speciální USB flashku v ceně 350 $ (asi 8000,- Kč) a zapojit ji do našeho počítače. Ve skutečnosti ale žádný bioštít flashka nevytvoří - jde totiž o naprosto obyčejnou flashku za 130,- Kč, kterou koupíte v každém obchodě.

Osvětová videa Prevíti na síti

Další informace o internetových podvodech všeho druhu s konkrétními ukázkami najdete v našem novém videoseriálu Prevíti na síti, který najdete na našem kanálu na YouTube. Samostatný díl také věnujeme podvodné reklamě:

Závěr

Základem obrany před podvodnou reklamou je především kritický přístup k informacím, které nám reklamní sdělení prezentuje. Ten zahrnuje celou řadu znalostí a dovedností, ke kterým patří schopnost vyhledat si informace o daném výrobku na relevantních www stránkách, ověřit si faktickou správnost reklamy, umět si např. přeložit informace psané v cizím jazyce, ověřit si cenu výrobku, dovednosti spojené s reverzním vyhledáváním fotografií apod. Člověk, který je vybaven těmito dovednostmi, se efektivněji maninulativním technikám, které podvodná reklama využívá, ubrání.

Kamil Kopecký
E-Bezpečí, Univerzita Palackého v Olomouci