„Když jsem chtěl v hodině pracovních činností přimět žákyně deváté třídy, aby věnovaly pozornost danému předmětu, který je zaměřen hlavně na fotografii, využil jsem Facebook. Nevyučoval jsem však jeho prostřednictvím, ale stačilo se zeptat, která z nich využívá tuto sociální síť jako uložiště fotografií. Vzhledem k tomu, že se přihlásily téměř všechny, věnovali jsme se možnostem, jak adekvátní profilovou fotografii vybrat.”
(Zkušenost učitele základní školy)
Už delší dobu zkoumáme, jakým způsobem většina lidí žije svůj takzvaný „second life” na internetu. Především díky Facebooku lidé hromadně migrují do virtuálního světa. Zpočátku se zdálo, že vytvoření profilu a propojení s přáteli může fungovat stejně jako v reálném světě. Postupem času se ale začali objevovat tací, kteří začali experimentovat a vytvářet si různá alter ega. Jako první a nejjednodušší možnost se ukázala změna profilové fotografie: od prostých každodenních motivů až po výměnu celé identity. Později se připojily i změny jmen.
Pozměněná identita
Prohlédneme-li si dnes profily uživatelů Facebooku, zjistíme, že fiktivní jména a falešné profilové fotografie se staly akceptovanou normou a každý může být kdokoliv. Pravidla pro uživatele Facebooku vyžadují sdílet jen "pravdivé informace". Takže jedinou možností by měla být fotografie Vašeho obličeje. Je tedy otázkou, co uživatele vede k porušování tohoto pravidla? Odpovědí je několik. Například snaha být originální a v obrovském množství ostatních uživatelů vyniknout. Nebo touha dát najevo svou jedinečnost, která je podobná situaci, jakou popisuje sociolog Jan Keller. Ten uvádí příklad, kdy si všichni kupujeme v podstatě stejná auta, ale každý se alespoň částečně snaží mit "to své" jiné. Proto si na zpětné zrcátko pověsí alespoň plyšové zvířátko. Uživatel se dostává do paradoxní situace, kdy se snaží stát součástí sociální sítě proto, aby v tomto prostřední mohl působit jako individualita. Lákají ho možnosti, kterých by se mu v běžném životě jen těžko dostalo. Spojí se například s obrovským množstvím lidí, se kterými se jinak denně nestýká, a má tak možnost vytvořit si jedinečnou pozici v internetové komunitě. Přesně takovou, jaká právě jemu vyhovuje. Tedy klidně fiktivní.
Příklad dobré praxe: filozof v profilu.
Na začátku zimního zkouškového období v roce 2011 se rozhodla skupina studentů Mediálních studií Univerzity Palackého v Olomouci vytvořit na Facebooku událost se jménem 'Týden s mým oblíbeným teoretikem'. Účastníci akce měli svou aktuální profilovou fotografii nahradit za filozofa či teoretika, kterého mají rádi, či naopak nenávidí. Původně projekt vznikl jako protest proti zbytečnému učení se velkého množství informací o osobnostech z různých oblastí dějin. Nakonec ale při počtu několika stovek účastníků, kteří svého teoretika na určeném místě v krátkosti představili, fungovala celá koncepce spíše jako hromadný edukační proces. Dnes už se můžeme pouze dohadovat, jak by postupovali administrátoři Facebooku, pokud by byla skutečnost někým nahlášena.
Google+
V současnosti snad jediný vážný konkurent Facebooku se snaží ukázat, jak lze předejít zneužívání falešných profilů v sociálních sítích. Jedná se stále ještě o novinku, která zaznamenala prudké rozšíření hlavně mezi tzv. geeky[1]. Ve svém počátku nebylo možné se na tuto sociální síť dostat bez pozvánky. Před časem G+ nutnost pozvání zrušil, a služba je tak dnes přístupná všem. Google má v úmyslu vytvořit síť co nejvíce (v ideálním případě zcela) podobnou reálnému světu. Toho chce dosáhnout pro mnohé dost drastickým způsobem – ověřováním uživatelů. V první řadě půjde o celebrity, osoby veřejně známé a členy komunity, kteří byli zařazení do velkého množství kruhů (systém, na kterém propojení celé sítě funguje; zjednodušeně lze říci, že jde o přidávání přátel tak, jak to funguje na Facebooku). Minutové představení nové služby zakončuje Wen-Ai You až orwellovsky: „(...) but keep in mind this is just the beginning.” („(...) ale mějme na paměti, že toto je teprve začátek.”).
Objevuje se velké množství lidí, kteří o ověření pravosti jejich totožnosti sami vedení G+ žádají. Proces verifikace může probíhat několika způsoby, jedním z nich je platební systém Google Checkout. V tomto případě tak jde o ověření platnosti údajů v profilu pomocí platební karty uživatele. Když vše proběhne v pořádku, objeví se u vašeho jména zatržítko, které oznamuje 'verified name', tedy ověřené jméno.
Ženy versus muži
Studie A picture is worth a thousand words: A content analysis of Facebook profile photographs Katedry komunikačních studií Chapmanovy univerzity odhaluje, že jsou to právě ženy, které častěji než muži posílají své fotografie na Facebook (navíc povolují přístup široké veřejnosti). Muži naopak raději sami sebe na Facebook „posílají” ve formě videa. Obecně lze tedy říci, že množství osobních informací, které muži či ženy tímto způsobem zveřejňují, se liší pouze formou.
Ve stejném článku byly nadále zveřejněny výzkumy ohledně genderového rozdílu profilových fotografií. Muži se při ISM (z anglického I shot myself) fotografiích soustředí na obličej a hlavu, zatímco ženy zobrazují samy sebe více centrálně – což znamená, že se na výsledné fotografii zobrazí nejen obličej, ale i zbytek těla či jeho (horní) polovina. Je zajímavé, že tento stereotyp v zobrazování zůstává i v momentě, kdy si obě pohlaví mohou vybrat z velkého množství různých fotografií. Nick O'Neill zveřejnil na webu allfacebook.com článek, který se zabývá opakujícími se motivy v profilových fotografiích na Facebooku. Vytvořil třicet základních kategorií. Pro následující ukázku jsme vybrali deset z nich (názvy jednotlivých skupin jsme ponechali v originálním znění). Zbylé styly si můžete prohlédnout na tomto odkazu.
1. The Just Married Shot („Právě svoji”)
Typická profilová fotografie, která se v profilech objevuje chvíli po svatebním aktu.
2. I'm a Photographer Shot („Jsem fotograf”)
Jednoduchý způsob, jak se o své vášni podělit se svými přáteli.
3. I'm a Family Man („Jsem taťka od rodiny”)
Představuje otce rodiny s dětmi, který oznamuje, že je rodinný typ člověka.
4. I Love My Pet Photo („Miluji svého mazlíčka”)
Nezáleží na tom, jaké zvíře vlastníte, ale rádi se s ním ukazujete v profilové fotografii na Facebooku.
5. The College Poster Photo (Plakát)
Dříve si studenti podobné plakáty lepili na dveře či stěny kolejí. Dnes je používají jako facebookovou profilovou fotografii.
6. I’ve Got a Boyfriend/Girlfriend Photo („Mám holku/kluka!”)
Upozornění na fakt, že mám přítele/přítelkyni.
7. Sky Backdrop Headshot
Nebe může při fotografování fungovat jako jednoduché pozadí.
8. In a Mirror Shot („V zrcadle”)
Populární způsob zachycení vlastní osoby.
9. Proffesional Photo
Maturitní fotografie z tabla je většinou o něco lepší variantou fotografie na občanský průkaz.
10. The Tourist Landmark Photo
Jedná se o záběr například z dovolené, kde jste se ocitli u světoznámé památky.
Co tedy dělat, pokud si chceme uchovat soukromí, ale neporušit pravidla užívání Facebooku? Je to jednoduché. Vašim právem je profilovou fotku zkrátka nemít.
Pro E-Bezpečí
Bc. Michal Orság
Zdroje:
KELLER, Jan. Naše cesta do prvohor. Brno : Sociologické nakladatelství, 1998. 170 s.
Hum, N, Chamberlin, P, Hambright, B, Portwood, A, Schat, A, & Bevan, J 2011, 'A picture is worth a thousand words: A content analysis of Facebook profile photographs', Computers in Human Behavior, 27, 5, pp. 1828-1833, PsycINFO, EBSCOhost
http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/geek-gi-k
https://plus.google.com/103618543375127073102/posts/ZiXUSJQ3fGA
http://www.allfacebook.com/facebook-photo-styles-2009-03
[1] označuje osobu, která má hluboké technické nebo odborné znalosti, talent a obzvláštní zapálení pro svůj obor.