V současnosti se lidský věk zejména díky pokroku v oblasti moderní medicíny a sociálnímu rozvoji společnosti zvyšuje - lidé jsou v lepší psychické i fyzické kondici, než tomu bylo dříve. Samotný proces stárnutí je velmi individuální, většinu jeho projevů sice máme geneticky podmíněnou, nicméně dobu jejich nástupu můžeme do značné míry sami ovlivňovat. Zejména životní styl, informovanost o stáří, vhodně nastavené priority a motivace k přirozenému a klidnému stárnutí vytvářejí předpoklady k tomu, abychom se na toto období dokázali připravit a přijmout je jako neodvratný fakt (Bartošová, 2012).

Podle údajů Českého statistického úřadu bylo v České republice v roce 2013 celkem 2,5 milionů osob starších 60 let (z toho 1,797 milionů osob starších 65 let), podíl osob starších 60 let tedy tvořil přibližně 24 procent celé populace (Český statistický úřad, 2014). Předpokládá se, že podíl osob ve věku na 65 let stopne k 1. 1. 2051 na 32,5 %, přičemž nejrychleji se bude zvyšovat počet osob nejstarších (nad 85 let) (Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, 2015).

Senior jako oběť kriminálního jednání

Statistiky kriminality upozorňují na to, že se osoby staršího věku často stávají oběťmi trestných činů - a to jak v reálném světě, tak i v kybeprostoru - v online prostředí internetových služeb. V oficiálních policejních statistikách však senioři často nefigurují, např. podle údajů Ministerstva vnitra ČR z 2007 je pouze 7 ze 100 obětí trestných činů ve věku nad 60 let (Čírtková, 2007). Ve velkém množství případů však dochází k velmi vysoké latenci, tj. senioři nehlásí, že se stali oběťmi trestného činu.

K důvodům, které brání seniorům ohlásit trestný čin, patří zdravotní stav (snížená pohyblivost), poruchy smyslů (nemohou dobře telefonovat, nepřečtou si informace o pomoci), izolace (sami nemají možnost nikam zajít, jsou sledováni), ale také stud, neochota svědčit proti blízkým či strach ze sekundární viktimizace (Nováková, 2013a; Venglářová, 2007; Wilk et al., 2014).

Pachatelé si seniory často vybírají záměrně, protože u nich předpokládají (Nováková, 2013b):
a) že se neubrání útoku,
b) že jejich případné svědectví nebude přesné, čímž se sníží riziko dopadení,
c) že se budou senioři obávat někomu svěřit,
d) že se prodlouží odhalení trestného činu.

Mezi nejčastější trestné činy, které jsou na seniorech páchány, patří především kapesní krádeže, krádeže vloupáním do bytů, rodinných domů, rekreačních objektů, krádeže vloupáním do zaparkovaných vozidel, dále loupeže, podvody, vydírání a úmyslné ublížení na zdraví (Houdek, 2011; Nováková, 2013b). Senioři se také stávají častými oběťmi domácího násilí.

Senior jako oběť internetové kriminality

S rozšířením internetových služeb mezi běžnou populaci začali být senioři na internetu aktivní. Aktivně pracují s emailovými službami, vyhledávají informace pomocí internetových vyhledávačů, diskutují a také obchodují a účastní se internetových aukcí. Stejně jako v reálném světě se i v tom virtuálním setkávají s rizikovými formami chování (často protiprávního) a stávají se oběťmi trestných činů.

Senioři se v prostředí internetu setkávají zejména s následnými formami rizikového chování (Kopecký & Szotkowski, 2013):
a) podvodné e-shopy,
b) podvodné elektronické aukce,
c) podvodné inzeráty,
d) podvodná reklama,
e) podvodné emaily - dopisy, SCAM419, podvodné objednávky,
f) hoax,
g) podvodné m-platby,
h) phishing,
i) podvodné viry.

Pokud se senior stane obětí internetové kriminality, zpravidla neví, jak reagovat, jak v rámci nově vzniklé situace postupovat, zdali kontaktovat polici apod. V řadě případů vzhledem k nízké úrovni IT gramotnosti rovněž nezná technické způsoby, jak si např. zablokovat nežádoucí obsah, jak nastavit antivirovou a antispamovou ochranu, jak využívat helplines, jak zablokovat uživatele, který mě v komunikaci obtěžuje apod.

Na tento stav je nutné reagovat - a to nejlépe prostřednictvím preventivních opatření. Nejvíce efektivní způsob prevence představuje zejména přímá edukace seniorů. Seniory lze edukovat zdarma např. prostřednictvím programu E-Bezpečí pro seniory.

dr. Kamil Kopecký, E-Bezpečí

Použité zdroje

Bartošová, T. (2012). Možnosti vzdělávání seniorů. Masarykova univerzita. Dostupné z https://is.muni.cz/th/37871/lf_m/ts_Tana_DP.pdf

Český statistický úřad. (2014). Statistická ročenka České republiky 2014.

Čírtková, L. (2007). Senioři jako oběti trestných činů. Policista, 13(6), 14–16.

Houdek, P. (2011). Kriminalita páchaná na seniorech - fenomén současnosti. Univerzita Palackého v Olomouci. Dostupné z http://theses.cz/id/h2zve5/DP_kriminalita_pachana_na_senioerch_ocislovana.pdf

Kopecký, K., & Szotkowski, R. (2013). Rizika internetu pro seniory. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. (2015). Příprava na stárnutí. Dostupné 16. červen 2015, z http://www.mpsv.cz/cs/2856

Nováková, M. (2013a). Senioři v roli oběti a svědka trestného činu. Bezpečnostní sbory.cz, (2). Dostupné z http://bezpecnostni-sbory.wbs.cz/clanky/2-2013/seniori_v_roli_obeti.pdf

Nováková, M. (2013b). Senioři v roli oběti a svědka trestného činu. Bezpečnostní sbory.cz, (2).

Venglářová, M. (2007). Senioři. Policista, 13(6), 1–3.

Wilk, M., Kopczynski, K., Kaczmarek, M., Gomólka-Walaszek, I., Perz, A., Woznicka, E., … Majer, R. (2014). Ageing and Old Age as a Task. (A. Chabior & A. Szplit, Ed.). Krakow: Wydawnictwo LIBRON - Filip Lohner.