Počátkem týdne jsme vám přinesli výsledky našeho nového výzkumu Starci na netu. Pokud jste ale neměli čas pročíst si podrobně celou zprávu, máme pro vás dnešní shrnující text, který obsahuje nejzajímavější výzkumná zjištění.
Dospělí jsou aktivními uživateli internetových služeb všeho druhu. Ne vždy se však v online prostředí chovají bezpečně.
Přibližně 60 procent respondentů ve věku na 55 let nepoužívá pro přístup k online službám bezpečné heslo. Přibližně pětina respondentů tohoto věku (19 %) si také heslo zapisuje na lístečky. Podobná situace nastává u PINu ke kreditní kartě, přibližně každý desátý uživatel, který využívá kreditní kartu, si heslo zapisuje na lísteček (v některých případech má lísteček schovaný v peněžence, ve které má zároveň kartu). V případě internetového bankovnictví takto postupuje pětina seniorů.
Senioři jsou aktivními šiřiteli e-mailového spamu – platí pravidlo, že s přibývajícím věkem uživatelé šíří spam podstatně více než uživatelé mladší. Spam zahrnuje jak pravdivé zprávy, tak i hoaxy, dezinformace, nepravdivé informace, fake news apod.
E-maily, které varují před nebezpečím (např. migrace, islám), rozšiřuje 35 % osob ve věku 55–64 let a 47 % osob starších 65 let – to je čtyřikrát více než u osob mladších (35 let věku). Pravdivé i nepravdivé zprávy o politickém dění pak šíří senioři šestkrát častěji než osoby mladší.
Dospělí uživatelé internetu také aktivně reagují na různé druhy zpráv, které pocházejí od jejich bankovních institucí (ať již skutečných či fiktivních). Např. na zprávy o tom, že je k dispozici nový bankovní výpis z účtu, který lze zobrazit po přihlášení na účet, reaguje přibližně 40 procent z nich. S přibývajícím věkem pak na tyto druhy zpráv reaguje více uživatelů – např. na zprávy, že je nutné změnit si heslo k účtu, reaguje šestina osob nad 55 let (u osob ve věku 35–45 let pouze desetina), na zprávy, že je nutné potvrdit změnu zabezpečení přihlášením, pak reaguje 10 procent starších 55 let (u osob ve věku 35–45 let pouze 4 procenta).
Dospělí uživatelé internetu velmi aktivně využívají různé druhy inzertních portálů, internetových aukcí a online dražeb. Přibližně 40 % respondentů však potvrdilo, že na inzertním portálu narazili na nepoctivého prodejce. V případě online aukcí má negativní zkušenost s prodejcem pětina.
Online prostředí využívá k seznámení přibližně třetina našich respondentů – preferují především online seznamky, a to v téměř 80 procentech (78 %). Pětina respondentů (21 %) také k seznámení využívá online inzerci. Co je zajímavé – až 56 % respondentů své online seznámení přeneslo do skutečného vztahu v reálném světě.
Tým E-Bezpečí