Kyberflashing je staronový druh sexuálního kontaktu spojeného s IT technologiemi, který je založen na sdílení intimních materiálů bez nutnosti ověření identity jednotlivých aktérů. V praxi má formu zejména odesílání intimních materiálů do mobilních telefonů okolních osob, aniž by věděly, od koho materiál (třeba pornografická fotografie či video) pochází. Velmi často se pro kyberflashing používá aplikace Airdrop, v minulosti se pro kyberflashing využívaly především přenosy souborů přes technologii bluetooth.
Airdrop je aplikace umožňující snadné sdílení souborů prostřednictvím mobilního telefonu či tabletu, přičemž lze nastavit, zda přijmeme soubor od kohokoli, nebo od osoby ze seznamu kontaktů či funkci jednoduše vypneme. Aplikace, která je součástí operačního systému firmy Apple iOS, je velmi užitečná, bohužel začala být zneužívána v místech s vyšší koncentrací osob - zejména v autobusech, metrech a vlacích - a to k distribuci pornografických materiálů zejména ženám.
První zdokumentované případy pocházejí z Velké Británie a také z USA - zde jsou zdokumentovány případy z prostředí newyorského metra, ve kterém řada cestujících potvrdila, že jim neznámá osoba bez jejich souhlasu zaslala do jejich mobilního telefonu pornografický materiál - zpravidla fotografii penisu.
Jeden z prvních případů kyberflashingu prožila v roce 2015 britka Lorraine Crighton-Smisová, která byla tímto způsobem kontaktována ve vlaku při cestě Londýnem. Měla puštěnou aplikace AirDrop, která umožňuje odesílat a přijímat uživatele bez nutnosti ověření jeho identity. Náhle ji z neznámého zařízení do mobilu dorazila fotografie penisu. Po ní následovala další, ze které bylo patrné, že ji odesílá někdo z okolí Lorraine - jede s ní tedy ve vlaku. Lorraine kontaktovala Britskou dopravní policii (British Transport Police) a věc oznámila.
Další případ zažila Rehema Figueiredo, které v londýnském metru - ve Stockwellské stanici - dorazilo do mobilního telefonu 129 nevyžádaných fotografií. Na policii se však neobrátila, protože podle ní policie tyto situace nebere vážně a protože s ní má již z minulosti špatné zkušenosti.
Podobnou situaci také zažila američanka Britta Carlson, která jela newyorským metrem na koncert a v průběhu cesty jí na mobil dorazila fotografie penisu. Dostala strach a snažila se ve vagónu metra původce zprávy identifikovat.
Britta Carlson své zkušenosti s kyberflashingem získala v newyorském metru.
Co lze tedy dělat?
Základem ochrany před těmito typy nevyžádaných kontaktů je především dobré zabezpečení služeb umožňujících přijímat soubory - tedy dobře si nastavit, s kým a co budeme sdílet, případně sdílení chránit heslem. U aplikace AirDrop např. můžeme sdílení zcela vypnout, nebo ho omezit pouze na své vlastní kontakty. Dobré je také využívat neutrální název mobilního zařízení - např. “IPhone 6” (místo “Janička99”), podle kterého odesílatel neurčí, zda jde o mobil muže nebo ženy (odesílatelé si často vybírají své “oběti” právě prostřednictvím názvu mobilního telefonu).
Pro E-Bezpečí, dr. Kamil Kopecký
Centrum PRVoK, PdF UP
Zdroje: