Sexting, rizikové posílání a sdílení intimních materiálů, je jedním z nejrozšířenějších jevů v komunikaci mladých lidí. Ačkoliv je strašáků, kteří upozorňují na nebezpečí této aktivity, čím dál víc, zdá se, že to pořád nestačí. Jakoby se tvrdé pády obětí šíření fotek týkaly jen zahraničních kauz. O tom, že středověk neskončil a sexting trvá, přináší svědectví náš další rozhovor. Možná budete mít pocit, že jsme chvílemi i v antice. Rozhovor odpovídá na otázky, jak se hájí lidé, kteří sexting provozují a kolik úsilí musí naše volavky vynaložit, aby získaly intimní fotografie.

Online hostem redakce je tentokrát pan Stanislav. Stanislavovi je dvacet osm let a sexting siv podobě objektu focení několikrát na vlastní holou kůži vyzkoušel. Na svém profilu na facebooku má dokonce intimně laděné fotografie, kde je Stanislavovi vidět do tváře a intimní partie mu zakrývá pouze láhev od vína. Naší volavce se nebál poslat intimní materiál. Až by se mohlo zdát, že si tato potencionální oběť rizik sextingu o šíření koleduje.

Potencionální oběť nebo hrdina?

V následujícím textu je zkopírovaný prvotní rozhovor volavky Vendy se Stanislavem přes chat sociální sítě facebook. Všimněte si suverénnosti chování Stanislava a faktu, jak málo stačí k získání intimních fotografií.

V: kdy budeš fotit kalendář?
Stanislav: nebudu
V: jak to? Psal jsi, že to plánuješ…
Stanislav: a kdo by si ho koupil?
V: někdo by se beztak našel. Takže se nefotíš?
Stanislav: takže se nefotím.. i když teda, no ale.. asi ne.
V: Už tu moc fotek nemáš
Stanislav: ale mám a moooc, jen se asi špatně koukáš a jsou tam mezi nima i tři hanbatý. Mám jen klobouk kravatu a nebo flašku. Ty bys chtěla ještě něco ... tvrdšího???
V: tak tu bys tu asi nevystavil ne?
Stanislav: možná...a co by to podle tebe mělo být?
V: to by záleželo na tobě, jaké máš hranice?
Stanislav: hranice? Co to je? Tak povídej, co bys ráda....
V: poslal bys holce intimně laděnou fotku, kdyby si o to řekla?
Stanislav: záleželo by jak moc intimní, ale jo, a výměnou určitě
V: a kdyby to nebylo výměnou?
Stanislav: tak by záleželo jak moc intimní....
V: takže nějaké hranice přece jen máš, ne?
Stanislav: hranice ani ne, spíš pravidla. Ty bys snad nějaké ode mě chtěla?
V: no kdyby ses nebál Stanislav: ale neříkej... ty bys chtěla moje nejintimnější fotky? hmm... a k čemu by ti byli?
V: asi jen tak
Stanislav: asi... jen? jen asi?
V: co musí holka udělat, aby je od tebe vylákala?
Stanislav: poslat mi svoje... fér hra, něco za něco
V: a když nepošle?
Stanislav: když ne, tak ne... fotky za fotky, webka za webku
V: i webka? A co tam?
Stanislav: popusť uzdu své fantazii
V: děláš to často?
Stanislav: hm.. často ne, ale už se párkrát stalo
V: a toho ses nebál?
Stanislav: ne, my byli zapnutí oba zároveň a oba zároveň jsme si před sebou....
V:takže fotku očekávat nemám?
Stanislav: a pošleš svou? já ti nějak nevím... a co by sis přesně na té fotce představovala, co bys ráda viděla?
V: Ukaž co chceš. Já nejsem tak odvážná jako ty
Stanislav: že bych udělal výjimečně výjimku? Já nějak nevím....
V: tak to asi nejsi tak moc odvážný
Stanislav: dej mail
V: to byla rychlost. Máš zásobu takových fotek?
Stanislav: pár ano, tuhle jsme vybíral. I když... teď bych taky mohl. Snad jsem tě aspoň potěšil... a kdyby něco, že si to ty tak stačí říct, ale něco za něco. A propos, kdybys to chtěla zkusit... všechno je jednou poprvé, já tvou fotku přijmu jako oplátku moc rád
V: tohle já zrovna neumím
Stanislav: co neumíš?
V: neumím se se fotit.
Stanislav: to jen namíříš foťák na sebe, vůbec nic v tom není. To umí každej. kdo umí zmáčknout spoušť ... docela by mě zajímalo jak vypadáš a jak se umíš rozdráždit no ale nic, to záleží jen na tobě, jestli něco pošleš, ale zvědavej bych byl. A jestli se ti líbí moje, jak na fb, tak to poslané, tak děkuju, lichotí mi to.
V: to věřím.

Kdo nic nemá, nic neztratí. Ale co bude zítra?

Následující rozhovor, se kterým kající se Stanislav souhlasil, probíhal v naší redakci už formálně. Všimněte si markantních rozdílů ve výpovědích oproti dřívějšímu rozhovoru na chatu a snah hájit své chování.

Na svém profilu máte zveřejněné fotografie intimního charakteru. Co vás k tomu vedlo?

Myslím, že je to dnes moderní. Věnuju se amatérskému focení a není nad to si vyzkoušet akt na vlastní kůži.

Mají tomu čtenáři rozumět tak, že vás k zveřejnění donutila praxe?

To spíše ne. Jenže facebook nabízí možnost hodnotit snad všechno, i fotky. Proto jsem je vystavil, abych věděl, na čem jsem.

Co jste chtěl, aby bylo hodnoceno?

Asi všechno. Kvalita obrazu, originalita a samozřejmě jsem chtěl být hodnocený i já jako osoba na fotkách.

A jak to dopadlo?

Byl jsem úspěšný hlavně jako objekt focení (smích). Dámy neváhaly a komentovaly a chválily.

Jak tuto skutečnost vnímáte?

Asi tak jako každý, kdo se rád líbí. Sebevědomí stoupá přímo úměrně s popularitou. A ta je u těchto fotografií velká. Myslím nebo aspoň doufám, že nejsou nevkusné a já nevypadám tak zle, abych se za sebe musel až zas tak moc stydět.

Nemáte strach z možného napadení vaší osoby právě prostřednictvím těchto fotografií?

Strach mám, ale na druhou stranu nemám, co ztratit. Nemám vlastní rodinu ani přítelkyni, takže o nic nejde.

Dal byste na facebook fotografie, kde jste naprosto odhalený?

To ne. Už tak mám na facebooku dost vyzývavé fotky.

Kdyby si o tyto fotografie některá z vašich „fanynek“ řekla, poslal byste jí je?

Záleželo by, jak moc by byly intimní. Ale spíše ano a výměnou za její určitě. Už jsem to stejně několikrát udělal. Samozřejmě sám se nebudu před nikým svlékat, ale když je člověk naladěn na stejnou vlnu jako já a vše se odvíjí tak nějak spontánně, nebráním se.

Nemáte z něčeho strach?

Z toho že se fotka bude šířit dál.

Myslíte, že se tomu dá nějak zabránit, když už ji jednou někomu poskytnete?

Ne, musím být opatrný. Proto si vybírám komu a jestli je to výměnou.

Co by se mohlo podle vás stát, kdyby se fotka dostala do špatných rukou?

Nad tím je lepší nepřemýšlet a věřit, že lidi jsou slušní a co patří jen jim, nebudou šířit dál. Já mám od spousty slečen fotky a nikdy sem žádnou nerozšiřoval, prostě to byly poslané mně a nikomu jinému a stejně tak doufám, že to funguje i naopak.

Co musí žena udělat, aby je od vás vylákala?

Měla by mi poslat svoje. Měla by hrát fér hru, něco za něco.

Máte potěšení z toho, když se takto můžete vyfotit?

ani ne. Asi sem zvyklý. Nedělá mi to problém a někdy se mi to líbí, ale nic zvláštního.

Co je vidět na fotce, když ji posíláte?

Většinou jen penis, popřípadě i s tělem ale bez obličeje, jako pojistka proti zneužití. Tělo je jaksi anonymnější než obličej.

Ukládáte si někam fotky, které vám přijdou?

Možná bych nějaké našel, ale to většinou v poště či programech, přes které mi fotka přijde.

Kdy jste poprvé poslal nějakou intimní fotografii?

Tehdy mi bylo dvacet let, bylo to přes mms a fotografie byla poslána mojí přítelkyni.

Stalo se vám někdy, že jsi měl strach z toho, co se bude dít po odeslání?

Ano. Kamarádka ji po mě chtěla, na oplátku za svou, tak sem jí fotku poslal. Bohužel ona neposlala svou a pak se na delší dobu odmlčela. Zrovna v tu dobu se taky zjistil že se přátelí s bývalou přítelkyní a bál jsem se, že jí ji ukáže a já budu za "špatnýho" člověka který to samé dělal i ve vztahu. Musím ale říct, že ve vztahu jsem nikdy nic takového neudělal. Nakonec sem přijal i to, že na sexualitě každého jedince není nic špatného a nemám se za co stydět.

Jistě jste si ale dokázal představit, že to mohlo dopadnout různě. Odradilo vás to nějak nebo jsi tento incident přešel bez problémů?

Přijmul jsem fakt, že lidská sexualita je přirozená, a proto sem to přešel bez problémů. Člověk by se sám za sebe neměl stydět, jen by měl znát své hranice.

Když hovoříte o hranicích, kde jsou ty vaše?

Mám rád erotiku a sex a vše kolem. Své hranice mám tak daleko, jak ten, s kým zrovna komunikuju. Ale samozřejmě jsou věci, extrémy, do kterých bych nešel a které mě nedělají dobře nebo je odsuzuju.

Dnes už se tedy nebojíte hrozby uložených fotografií?

Řekl bych, že spíše ne. Teď už si budu dávat větší pozor, s kým si píšu, abych nepadl do spárů někoho s nekalými úmysly.

Navštívil jste někdy nějaký portál zaměřený na prevenci nebezpečného chování na internetu?

Dřív ne. Když jste mi ale napsali, pro koho pracujete, podíval jsem se na internet a stránky E-Bezpečí si prošel. Nejspíš jsem to měj udělat už dávno.

Než stisknete spoušť, není to E-Bezpečí?

Stanislav měl štěstí, že si ho vybrala naše redakce. Snad jsme mu pomohli bilancovat nad svým jednáním. Jindy by takovou kliku mít nemusel a jeho intimní fotografie by mohly skončit ve schránce člověka, který by je mohl dál šířit. Kdo se nachytá příště?

Kateřina Letochová, E-Bezpečí