Jak se chránit před kyberšikanou a jak se bránit kyberútočníkům

Problematika nebezpečných komunikačních jevů je relativně „nová“. V médiích se jen zřídka kdy mihne nějaká velmi závažná kauza, která měla destruující dopad na oběť. Bohužel teprve na základě těchto kauz společnost začíná uvažovat o nějakých systémových opatřeních, jako je např. úprava legislativy. Prevenci se v tomto smyslu věnuje jen malá pozornost, protože mnohdy nejsou zainteresované strany (rodiče, škola) se situací vůbec seznámeny – těch málo medializovaných případů prostě nestačí.

Můžeme se nějak chránit?

Ze zahraničních výzkumu prováděných v Anglii, USA, Kanadě a Austrálii v letech 2005-2007 vyplývá, že obětí kyberšikany se stalo 25-35 % dětí.
Existují nějaké možnosti jak nebezpečí kyberšikany zabránit? Bohužel 100% ochrana neexistuje, riziko můžeme pouze snížit. Pomoci nám mohou následující pravidla:

A. Vždy respektujte ostatní uživatele
Je to v podstatě stejné pravidlo, kterým bychom se měli řídit i v normálním životě, tedy: „Nečiň druhým to, co nechceš, aby činili tobě.“ (Konfucius)

B. Dobře si rozmyslete, co odesíláte a komu
Agentura Reuters nedávno informovala o australských výzkumech, které ukazují, že čím dál více mladých lidí se baví tzv. sextováním, což je rozesílání sexuálně laděných fotografií, videí či zpráv. Opatrní bychom však samozřejmě měli být obecně při odesílání jakýchkoliv citlivých informací, ať už se týkají nás, naší rodiny nebo známých.

C. Nakládejte se svým heslem jako s vlastním životem
Hesla k účtům jsou pro nás asi tak důležitá jako PIN kreditní karty, proto bychom si je stejně dobře měli chránit. Na svých virtuálních účtech (např. účtu k e-mailu, k chatu, účtu do vzdělávacího prostředí apod.) sice nemáme uložené peníze, ale útočník se jejich prostřednictvím může dostat k našim osobním údajům a ty zneužít, může s účtem manipulovat, popř. může zneužít naši virtuální totožnost.

D. Nikdy nikomu neznámému nesdělujte své osobní údaje
Vystupujte pod obecnou nic neříkající přezdívkou, nikde neuvádějte své jméno a příjmení, adresu, atd., podle nichž by vás mohl útočník vystopovat, nikomu neznámému nedávejte své fotografie či fotografie své rodiny. Důležité je také uvědomit si, že útočník si může „poskládat“ naše údaje i z různých zdrojů (ve vyhledávači může např. podle našeho e-mailu zjistit, jaké informace uvádíme ve svých profilech ve Facebook nebo v jiných sociálních sítích, na XChatu nebo v jiných diskuzních fórech apod.).

E. Seznamte se s pravidly chatu či diskuze, ať víte, co je zakázáno dělat
Seznámením se s pravidly se jednak můžete sami vyvarovat jednání, které je v rozporu s používáním dané služby, a pak také budete vědět, co si mohou ostatní uživatelé dovolit k vám, případně jak se proti nevhodnému chování bránit a na koho se s problémy obrátit (většinou to bývá poskytovatel služby).

F. Seznamte se s riziky, které souvisí s elektronickou komunikací
Pokud budeme předem vybaveni souborem informací o dané problematice, v našem případě o kyberšikaně (tj. co přesně je kyberšikana, jak se projevuje, jak ji řešit, koho požádat o pomoc apod.), budeme mít mnohem větší šanci problém zvládnout. V tomto směru hraje klíčovou roli prevence, která by měla nastoupit samozřejmě ve chvíli, když dítěti poprvé pořídíme mobilní telefon nebo když začíná používat internet. Na prevenci by se měly podílet všechny složky, které se podílí na výchově dítěte, tedy rodina, škola i celá společnost. Tak jako připravujeme své děti na to, aby zvládly nástrahy skutečného světa, musíme je naučit překonávat i problémy, se kterými se mohou setkat ve světě virtuálním.

Jak se bránit?

Jak již bylo zmíněno výše, žádná 100% ochrana před kyberútoky neexistuje - hovoříme samozřejmě o situaci, kdy se nechceme vzdát služeb mobilního telefonu nebo internetu. Nebezpečí můžeme pouze snížit. I když se při komunikaci na internetu nebo při mobilní komunikaci budeme chovat obezřetně, riziko stále existuje. Jak tedy postupovat ve chvíli, kdy se staneme obětí kyberšikany?
Následující kroky vám mohou pomoci odrazit případné další útoky či snížit intenzitu útoku a jeho dopad na vás.

1. Ukončete komunikace
Nekomunikujte s útočníkem, nesnažte se ho žádným způsobem odradit od jeho počínání, nevyhrožujte, nemstěte se. Pokud se vám podaří zvládnout tuto fázi, máte možná vyhráno. Útočník to dřív nebo později vzdá, protože jeho námaha nepřinese prakticky žádnou odezvu. I když tento krok může vypadat poměrně jednoduše, pro oběť může být velmi obtížný. Lidé mají v sobě hluboko zakořeněnou potřebu bránit se. Pasivní reakce na útok je tak pro člověka něco nepřirozeného. Přesto v této situaci je to velmi účinný způsob jak útočníka odradit.

2. Blokujte útočníka
Zamezte útočníkovi přístup k vašemu účtu nebo telefonnímu číslu (zablokujte si přijímání útočníkových zpráv či hovorů, změňte svou virtuální identitu) a je-li to v dané situaci možné, i k nástroji či službě, pomocí které své útoky realizuje (kontaktujte poskytovatele služby). Vzhledem k tomu, že útočník může své virtuální identity jednoduše měnit, blokování mu nemůže definitivně zabránit v dalších útocích. Jde tedy spíše o to znesnadnit mu jeho počínání.

3. Oznamte útok
I když se v důsledku útoku můžete cítit ponížení a zranitelní, můžete pociťovat obavy z reakcí okolí apod., nikdy nezůstávejte na řešení problému sami. Svěřte se se svým problémem. Určitě máte ve svém okolí mnoho lidí, kterým na vás záleží a rádi vám pomohou. Navíc vzhledem k tomu, že nebudou osobně zainteresováni, pomohou vám situaci řešit s chladnou hlavou a s určitým odstupem. Možná zjistíte, že i oni se s podobným problémem někdy dřív setkali a mohou vám tak předat cenné zkušenosti, které při řešení získali. Stane-li se objetí kyberšikany dítě, je velmi důležité, aby o situaci informovalo dospělého člověka – v ideálním případě rodiče, učitele. Dospělí mají mnohem více zkušeností s řešením problémů obecně, proto mohou nabídnout účinnější rady než kamarádi. Dospělí jsou schopni lépe posoudit, kdy je problém natolik závažný, že je pro řešení potřeba zapojit specializované instituce (policii, intervenční služby specializující se na řešení kyberšikany, psychology apod.).
Pro oběť je velmi důležité, aby si uchovávala důkazy kyberšikany (SMS zprávy, e-mailové zprávy, zprávy z chatu, odkazy na webové stránky s problematickým obsahem apod.). Na základě těchto důkazů může být proti útočníkovi či útočníkům zahájeno vyšetřování.

Pokud víte o nějakém případu kyberšikany ve svém okolí, nebuďte nevšímaví. Pasivní přístup, ať už souhlasíme nebo nesouhlasíme s počínáním útočníka, z nás dělá spolupachatele. Navíc početnost publika, které je svědkem kyberšikany, pomáhá zvyšovat tlak na oběť a prohlubuje tak její trápení. Je třeba dát jasný signál, že kyberšikana je špatná, je potřeba se jí postavit a zastavit útočníka. Pomůžeme tak nejen člověku, jehož kyberšikanování jsme svědkem, ale také budoucím obětem. Mějme na paměti, že obětí kyberšikany se může stát každý z nás.

Podpořte oběti, poraďte jim, co mají dělat a na koho se obrátit. Pomozte jim kyberšikanu nahlásit. Pokud je člověk vystaven útoku jakéhokoli druhu (nejen kyberšikany), znamená to zásah do jeho sebedůvěry. Snažte se vcítit do situace obětí a přemýšlejte, jak byste se cítili, kdyby za vámi nikdo nestál.