Obvyklou metodou Google bombing je kolektivní hyperlinková strategie jejímž cílem je změna výsledků hledáni určitého termínu nebo fráze (Clifford Tatum).
Návštěvníci internetu používají ke
zpracování informací webové vyhledávače. Většině uživatelů usnadňují práci, ale
zároveň mohou být zneužity proti nim.
Internetový vyhledávač Google při vyhledávání sleduje, zda stránka obsahuje výraz, který hledáme, ale také to, pod jakým názvem na ni směřují odkazy z jiných stránek. To znamená, že čím více lidí si na svůj web umístí odkaz na určitou internetovou adresu, tím má stránka větší relevanci a je tedy v pořadí na vyšším místě. Například pokud budete psát na svém blogu o tom, že jste si koupili dobré boty, a pod toto heslo umístíte adresu stránek konkrétního obchodu, zvýší se po zadání hesla dobrý obchod možnost, že právě Vámi doporučované obuvnictví se objeví na prvních příčkách. A v případě, že takových spokojených zákazníků se stejným nápadem bude víc, zmíněná stránka se ocitne na čím dál vyšších pozicích. Dalo by se říct, že se jedná o téměř ideální způsob neplacené reklamy, kdy si po vzoru fungování Webu 2.0 uživatelé vzájemně vyměňují informace a přispívají tak sami k tvorbě obsahu internetové sítě. Bohužel se i zde našel způsob, jak tento systém zneužít.
Když
někdo v roce 2001 zadal do internetového vyhledávače Google slova „talentless hack“ (pisálek bez talentu), jako jeden z prvních odkazů mu
byla nabídnuta osobní stránka amerického novináře Andyho Pressmana, který se stal první obětí Google bombingu. Iniciátorem
celé akce byl jeho kolega Adam Maths. Podařilo
se mu to díky tomu, že využil ve svůj prospěch způsob, jakým vyhledávače řadí
nalezené odkazy, a sestrojil Google bombu, někdy také nazývanou linková bomba. Sám by ovšem tak velké
množství odkazů namířených proti určité osobě těžko vytvořil. Proto má každý
útok určitého iniciátora, který se spojí s dalšími uživateli, a společně
pak mohou provést celou záležitost. Doba realizace se pohybuje v řádu
týdnů.
Nejlépe
lze demonstrovat vznik GB na případu z roku 2006. Tehdy byl po zadání
fráze namyšlenej buran v první
pozici odkaz na osobní stránky tehdejšího předsedy vlády Jiřího Paroubka (viz
video Namyšlenej
buran). Za touto akcí stál Jan P. Hanousek, kritik premiérova
vystupování a policejního zásahu proti CzechTeku v roce
2005. Spojil se s několika dalšími uživateli a společně
začali šířit odkaz namyšlenej buran
vedoucí k osobě Jiřího Paroubka. Premiérova stránka se zakrátko dostala na
čelo výsledků vyhledávání. Podobné případy nejsou u nás ani v zahraničí
ojedinělé.
Trapné nedorozumění byla GB zaměřená proti George W. Bushovi, kdy se po zadání fráze miserable failure zobrazily na prvním místě vyhledávače prezidentovy osobní stránky. Slovní spojení nevzniklo náhodou, ale použil jej v roce 2003 Dick Gephardt, když Bushe kritizoval za jeho politické postupy. Výrazu se rychle ujala média a začala ho používat.. Jako obranu proti zneuctění jejich lídra zahájil pravý blok protiútok na přemístění stránek Bushe z „čísla jedna“ na jinou pozici pomocí použití stejné fráze vedoucí k přesměrovaní na stránky Michael Moorea, Jimmy Cartera a Hillary Clintonové.
„Žid“
O tom, že GB nemusí vždy sloužit jen ke škodě, ale někdy může prospět i dobré věci, svědčí případ z roku 2006. Dění okolo GB Žid začalo v roce 2005, když si realitní makléř Steven Weinstock všiml toho, že slovo žid ve vyhledávači odkazuje v první řadě na stránky antisemitistické organizace, zaměřené proti Židům. Díky petici a vzkazům, které začal Weinstock šířit po internetu a především za pomoci Wikipedia.Org, která na první místo dosadila definici židovského náboženství, byly zanedlouho stránky rasisticky a protižidovsky orientované organizace zcela odstraněny z prvních příček výsledků vyhledávání.
Skutečné riziko
Uvedené případy se na první pohled nezdají být něčím, co by mohlo významně poškodit oběť, naopak se zdá, že v u slavných osobností tento čin přispívá spíš k jejich popularitě formou negativní reklamy. Bohužel tento vtípek bývá často zneužíván k poškození nevinných obětí, kterými jsou i děti.
Jak
už jsme uvedli dříve, k sestrojení GB je zapotřebí iniciátor a větší počet
lidí. A školní třída se tak stává pro tento čin jednoduše zneužitelná. Pro
některé žáky není totiž příliš velký problém vytvořit webovou stránku nebo si
založit blog a obsah pak cíleně zaměřit proti konkrétní osobě. Poté zveřejní
stránku na internetu a jako třešničku na dortu se domluví s dalšími
uživateli a nalinkovat jí proti
vybranému cíli. Díky bližším vztahům ve třídě se GB začne šířit jako lavina.
Způsoby řešení
Pokud jste napadeni GB, tak je asi nejsnadnějším způsobem, jak se bránit, smazat nebo přesunout obsah vašich stránek. Na některých serverech radí přesunout jen část stránek, na které je odkazováno. Pokud ovšem nejste administrátor a nemáte tudíž možnost tyto kroky učinit, je obrana bohužel v podstatě nulová.
Kdo jiný by tedy měl přijít s řešením problému zvaného Google bomba? Nikdo jiný, než samotná firma Google. O jednu změnu v algoritmu vyhledávání se pokusila v roce 2004. Ovšem výsledky nebyly uspokojivé. Nyní se situace zdá vyřešená. Na svých stránkách mají vyjádření:
Vylepšením analýz struktur odkazů na webech dokázala firma Google
minimalizovat dopad „google bomb“ do té míry, že nyní se zobrazí po zadání
dotazu diskuze, články a rozhovory o Google bombě, ale ne už samotná bomba.
Bohužel se jedná jen o malé procento nejznámějších případů, ostatní nově vznikající to nepostihuje. Logicky se také nabízí možnost řešení v tom, požádat samotnou firmu Google o to, aby konkrétní výsledek hledání směřující k linkové bombě odstranila ručně. Bohužel neexistuje způsob, jak zasáhnout do výsledků, vzhledem k nepřebernému množství dat a obrovskému množství jazyků, které se na internetu používají. Proto vyvinula firma nový algoritmus, který omezuje funkčnost G-bomb, ale jak bylo uvedeno výše, nedaří se jim zatím pokrýt všechny případy.
Další možností je, obrátit se na Google Web Search Help, který se podobnými záležitostmi zabývá.
Bombardování českých politiků (převzato z Wikipedie)
·
Velký
bratr -stránka Stanislava Grosse
na Úřadu vlády,íjen 2004
·
ministerstvo brutality -stránky Ministerstva
vnitra ČR
·
namyšlenej buran -stránka Jiřího Paroubka na
Úřadu vlády;
·
senilní ješita -stránky Václava Klause
·
zločinci a vrazi- stránky KSČM
·
David Rath - stránka Katalog
rakví pohřebního ústavu hl. m. Prahy
·
French military victories (francouzská
vojenská vítězství) → humorná stránka napodobující výsledky vyhledávání
Googlem s návrhem opravy překlepu v zadání „žádná francouzská vojenská
vítězství nebyla nalezena, nehledáte francouzské vojenské porážky?“
·
Zlodej a klamár - bomba na vyhledávači MSN
z původního Vladimíra Mečiara
přebita bombou na Mikuláše Dzurindu
(obdobně na Google)
·
waffles
(kecy) - stránka Johna Kerryho, senátora a prezidentského kandidáta
·
buffone
(šašek) - biografie italského premiére Silvia Berlusconiho
·
weapons of mass destruction (zbraně
hromadného ničení) → po zadání tohoto řetězce se objeví odkaz na stránku s
názvem "Nemohu nalézt zbraně hromadného ničení"
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Zdroje
http://cs.wikipedia.org/wiki/Namy%C5%A1lenej_buran
http://www.firstmonday.org/issues/issue10_10/tatum/
http://www.root.cz/clanky/google-bomby-uz-nevybuchuji/
http://www.lupa.cz/clanky/jak-se-bombarduje-googlem/
http://weblog.jakpsatweb.cz/a/1098508560-google-bomba-a-robotstxt.html (řešení)
http://googlewebmastercentral.blogspot.com/2007/01/quick-word-about-googlebombs.html (vyjádření Googlu)
http://technet.idnes.cz/sw_internet.asp?r=sw_internet&c=A041112_5286450_sw_internet
http://www.lupa.cz/clanky/google-pagerank-slavny-trik-velkeho-kouzelnika/nazory/q4/
http://groups.google.com/group/Google_Web_Search_Help