Projekt E-Bezpečí vám přeje příjemné prožití letních prázdnin.
Poprvé po 15 letech Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy nepodpořilo naše vzdělávací aktivity pro žáky v oblasti online bezpečnosti,...
Každý den za vás E-Bezpečí bojuje na internetu a pomáhá stovkám dětí i dospělých, pro klienty vše děláme zadarmo. Podpořte nás a udržte naše služby....
O2 představuje unikátní vzdělávací portál O2Chytraskola.cz určený zejména dětem, učitelům a rodičům. Jeho využití je pro všechny zdarma. Grantový program přinese základním školám nejen finanční podporu v hodnotě pět milionů korun, ale také metodickou pomoc. V budoucnu plánuje O2 podpořit také zapojení digitálních technologií přímo do výuky - například prostřednictvím aplikací nebo robotů.
V online prostředí je velmi snadné šířit nepravdivé informace, pravdivé informace záměrně zkreslovat, případně promíchávat pravdu a lež. Proto je dobré umět rozpoznat, zda autoři příspěvků skutečně nabízejí čtenářům a komentujícím ověřená fakta opřená o jasné důkazy a zdroje, nebo se snaží prostřednictvím manipulativních technik spíš ovlivnit ve svůj prospěch názory a postoje čtenářů a přimět je k nepřiměřené reakci - třeba verbální agresi, výhrůžkám apod. Proto vám dnes přinášíme základní přehled technik propagandy, které se (nejenom) v online prostředí k ovlivňování čtenářů využívají.
Již několik měsíců se vedou diskuse o využívání a zákazech mobilních telefonů ve škole. Média pravidelně informují o sporech mezi mnohými řediteli základních škol, kteří jsou pro zákaz telefonů i o přestávkách, a Českou školní inspekcí, která varuje před neodůvodněným zásahem do soukromého vlastnictví dětí. Na webu E-bezpečí vyšly již dva komentáře, které se vyjadřují k této problematice. Ovšem tentokrát se nebudeme zabývat úlohou školních přestávek ani nepřesnostmi a mýty, které se objevují ve veřejné diskusi. Podíváme se, co si o tom myslí přímo děti ze základních škol.
Takřka v přímém přenosu mohli pravidelní uživatelé Facebooku vidět vznik dezinformace (chcete-li fake news či hoaxu), která se velmi rychle rozšířila internetem a vyvolala vlnu nenávistných projevů (hate speech). Terčem útoku se tentokrát stal Marek Wollner, moderátor pořadu Reportéři ČT, a jeho kolegyně Nora Fridrichová. Tvůrcem samotné dezinformační zprávy byl pak Tomio Okamura (či administrátor jeho oficiálního profilu).
Volby do Evropského parlamentu opět doprovázejí mýty a dezinformace, které začínají prostupovat sociálními sítěmi. Dezinformace a polopravdy spojené s členstvím ČR v EU jsou aktivně šířeny představiteli různých politických stran a uskupení, stejně jako jejich příznivci. V dnešním textu se zaměříme na nejčastější mýty, které o Evropské unii panují a které jsou v těchto dnech opět aktivně v prostředí sociálních sítí sdíleny a rozšiřovány.
Ve většině případů kyberšikany, o kterých informují média a organizace, které se intervencí či prevencí v oblasti kyberšikany zabývají, se velmi často dozvídáme pouze to, co bylo výsledkem kyberšikany. Na naše emoce pak silně působí příběhy dětských obětí - dozvídáme se např. informace o tom, že se spolužáci v online prostředí posmívají spolužačce, sdílí její fotografie s posměšnými komentáři, snaží se poškodit její pověst, natáčí ji o přestávkách, jak se dehonestující video spolužáka šíři po YouTube či TikToku apod.
Abychom však pochopili, proč ke kyberšikaně dochází a jak minimalizovat riziko jejího vzniku v prostředí školy, nesmíme se dívat pouze na její výsledek, ale také na to, proč k situaci došlo. A právě na motivy, které ke kyberšikaně vedou, se zaměříme v našem dnešním textu.
S rozšířením internetových služeb mezi běžnou populaci začali být senioři na internetu aktivní. Aktivně pracují s e-mailovými službami, vyhledávají informace pomocí internetových vyhledávačů, diskutují a také obchodují a účastní se internetových aukcí. Stejně jako v reálném světě se i v tom virtuálním setkávají s rizikovými formami chování a stávají se oběťmi různých druhů trestných činů, především různých druhů internetových podvodů. To, že byli v online prostředí podvedeni, však často nehlásí - bagatelizují částky, o které v online světě přišli (stokoruny, tisícikoruny), obávají se sekundární viktimizace ze strany policie, stydí se, že se nechali napálit, nebo jsou skeptičtí a nevěří, že by policie pachatele skutečně dopadla.
ICQ končí: Konec jedné éry internetové komunikace
Neviditelný útok: Homoglyfy a homografy jako zbraně kyberzločinců
Logo žáby neoznačuje hmyz v potravinách, jde o hoax
Andrej Babiš se stal symbolem online podvodných investic, mnoho z nich zneužívá jeho podobu
Trollí farmy - co jsou zač a jak fungují
Právě vychází příručka: Rizika spojená s umělou inteligencí pro seniory
Digitální wellbeing: Co to je a proč je důležitý?
AI a dezinformace: Jak umělá inteligence zasahuje do olympijských her v Paříži
Digitální závislost: Fenomén současnosti
Co je to FOPO? A jak se s ním vypořádat?
Jak lidé přicházejí o účty na Facebooku a jaké triky hackeři používají