Sexting je téma, které pravidelně plní přední strany bulvárních, ale také seriózních novin, časopisů a internetových portálů. Sexting neboli dobrovolné sdílení vlastních intimních materiálů (fotografií, videí) provozují jak děti, tak dospělí uživatelé internetu z celého světa. Jak potvrzují výzkumy realizované kontinuálně od roku 2009 na území ČR na vysokých populačních vzorcích (Szotkowski, Kopecký, Krejčí, 2013), sexting provozuje přibližně 7-9 % dětí (ve věku od 11 do 17 let).
Srovnáme li tato data se situací u našeho nebližšího souseda, Slovenska, docházíme k velmi podobným číslům.
I po překročení hranice 17 let nyní již mladí dospělí v sextingu pokračují, jeho prevalence se v populaci dokonce zvyšuje. Z výzkumu rizikového chování studentů (Kopecký, 2013) např. vychází, že sexting provozuje 12-23 procent populace dívek ve věku 20-25 let. Sexting tedy v žádném případě není pouze rizikovým jevem spojeným s pubertou, ale je propojen i s obdobím adolescence a dospělosti.
(Vizualizace důvodů pro provozování sextingu - Zdroj: Výzkum Nebezpečí internetové komunikace IV, E-Bezpečí, Seznam.cz, Google.cz, 2014)
Nabízí se otázka, proč vlastně děti sexting provozují? Jaká je jejich motivace? Jaké jsou nejběžnější důvody? V následujícím textu se zaměříme na některé z nich.
1. Sexting je vnímán jako součást romantických vztahů
2. Sexting funguje jako nástroj pro potlačení nudy
Řada z výzkumů dokazuje, že sexting je často provozován jako nástroj pro potlačení nudy (Lenhart 2009). V řadě výzkumů (Kopecký, 2012, Szotkowski 2014) se nuda stává velmi častým důvodem pro sdílení intimních materiálů s vrstevníky zejména v prostředí sociálních sítí.
3. Sexting vzniká jako produkt sociálního tlaku
V řadě zdokumentovaných případů sexting vzniká v rámci tlaku konkrétní sociální skupiny - například spolužáků/spolužaček či partnera/partnerky. Pokud sexting probíhá v rámci partnerského vztahu, dívky mohou být svými partnery přinuceny k sextingu (Lippman & Campbell 2014), který se pak stává běžnou a normální součástí vztahu. Je pro partnery projevem vzájemné důvěry, lásky, fyzické přitažlivosti.
V některých případech sextingu "mimo partnerský vztah" se skupina spolužaček rozhodla, že společně "jen tak" nafotí intimní fotografie, které si vzájemně nasdílejí. Bohužel po jejich úniku se tyto dívky staly terčem posměchu, kyberšikany, harrasmentu, byly označovány za "děvky", byly veřejně dehonestovány apod. (Szotkowski & Kopecký, 2004).
4. Sexting jako produkt konzumní společnosti, jako nástroj sebeprezentace
Řada z výzkumníků (Ouytsel 2014, Walrave 2014, Van Gool 2014) upozorňují na souvislost mezi sextingem a požadavky současné konzumní společnosti. Lidská sexualita je v médiích a zejména v reklamě prezentována velmi výrazně, pubescentům a adolescentům jsou prostřednictvím mediální komunikace předkládány vzory fyzické krásy, ke které patří "být sexy". Sexting běžně provozují celebrity, zpěváci, herci, sportovci, sexting je součástí televize, filmu, hudebních klipů a dalších mediálních forem.
Dítě již od útlého věku potřebuje vzory chování, které může napodobovat. A právě média poskytují dětem vzory toho, že odhalovat se a sdílet intimitu je "normální". Děti pak nevnímají sexting jako něco nebezpečného a rizikového a jsou ochotné tento model chování napodobovat.
5. Sexting jako nástroj pomsty
Ve velkém množství zdokumentovaných případů sextingu u dětí i dospělých se stal zveřejněný intimní materiál nástrojem útoku. V některých případech sloužily intimní fotografie k vydírání dítěte (Kopecký, 2014) - počáteční komunikace dětí přerostla ve výměnu fotografií, jejichžintimnita se stupňovala. Výsledkem pak bylo velmi intenzivní vydírání dítěte.
V některých případech sexting slouží také jako nástroj pomsty ex-partnerům (Walker, Sanci & Temple-Smith, 2013). Existují např. internetové stránky, na které chlapci nahrávají fotografie či videa svých bývalých přítelkyň a vulgárně je komentují ("check this bitch out"). V rámci stejného výzkumu respondenti uváděli, že "pokud sexting provozují chlapci, nic to neznamená, pokud jej však provozují dívky, jsou stigmatizovány". (v orig. If sexting happens with a guy, it’s nothing. If it happens to a girl, there’s a lot more stigma attached)
Kamil Kopecký
E-Bezpečí, Centrum PRVoK
P. S. Článek je součástí rozsáhlejší studie, publikované autorem v zahraničí.
Reference:
ALBURY, K., K. CRAWFORD (2012) Sexting, consent and young people’s ethics: Beyond Megan’s story. Continuum 26 (3): 463–73.
LENHART, A. (2009) Teens and sexting: Major Findings. Washington, DC: Pew Internet & American Life Project. Available at: http://www.pewinternet.org/Reports/2009/Teens-and-Sexting.aspx.
DÖRING, N. (2012). Erotischer Fotoaustausch unter Jugendlichen: Verbreitung, Funktionen und Folgen des Sexting [Erotic photo exchange amongst youth: Dissemination, functions and consequences of sexting]. Zeitschrift f¨ur Sexualforschung 25 (1): 4–25.
RINGROSE, J., R. GILL, S. LIVINGSTONE, AND L. HARVEY. (2012) A qualitative study of children, young people and “sexting”: A report prepared for the NSPCC. London: NSPCC. http://www.nspcc.org.uk/Inform/resourcesforprofessionals/sexualabuse/sexting-research-reportwdf89269.pdf
LIPPMAN, J. R., AND S.W. CAMPBELL (2014) Damned if you do, damned if you don’t . . . if you’re a girl: Relational and normative contexts of adolescent sexting in the United States. Journal of Children and Media: 1–16.
KOPECKÝ, K., SZOTKOWSKI, R., & KREJČÍ, V. (2014). Risks of Internet Communication IV. Palacký University Olomouc. ISBN 978-80-244-4105-4. Online: http://e-bezpeci.cz/index.php/ke-stazeni/doc_download/60-risks-of-internet-communication-iv
KOPECKÝ, K (2014). Risky Behaviour of Students of Faculty of Education of Palacký University in Olomouc within Internet Communication. Palacký University Olomouc. ISBN 978-80-244-4107-8
OUYTSEL J V, WALRAVE M & VAN GOOL E (2014) Sexting: Between Thrill and Fear—How Schools Can Respond, The Clearing House: A Journal of Educational Strategies, Issues and Ideas, 87:5, 204-212. DOI 10.1080/00098655.2014.918532
WALKER, S., SANCI, L. & TEMPLE-SMITH, M (2013) Sexting: Young Women's and Men's Views on Its Nature and Origins. Journal of Adolescent Health 52, 697-701