Kauza diskusních skupin na sociálních sítích s názvem “roztahovačky” zaplnila v posledních dnech přední strany bulvárních i seriózních deníků. Média se těchto případů chytají, ždímají je a recyklují informace o částečně či úplně obnažených dívkách, jejichž fotografie jsou na sociálních sítích (zejména Facebooku) hanobeny, každým dnem vznikají nové a nové skupiny.

O co vlastně v kauze jde?

Fenomén roztahovačky je vystavěn na jednoduchém principu - do konkrétní diskusní skupiny např. na Facebooku odešlete fotografii vybrané dívky (např. expartnerky), která má být označena za roztahovačku (čili prostitutku). Fotografie pak bude ve skupině zveřejněna. Autoři skupin zveřejní jak fotografie oblečených, tak polobnažených či úplně svlečených dívek. Myslíte si, že jde o legraci? Chyba, v České republice toho chování v řadě případů vedlo k sebevraždě zobrazených obětí…

Roztahovačky jako forma kyberšikany

Fenomén “roztahovačky” představuje kombinaci několika forem kyberšikany, jde o kombinaci útoku ve formě kybernetického ponižování a pomlouvání realizovaného šířením fotografií v kombinaci s verbálními formami kyberšikany. Ačkoli kyberšikana v České republice není trestným činem (trestní zákoník nezná termín kyberšikana), její projevy trestnými činy být mohou (např. trestný čin pomluva, nebezpečné vyhrožování atd.). K šíření kyberšikany pak přispívají zejména média, která v touze za senzací a zvyšováním návštěvnosti svých internetových portálů zveřejňují často jak názvy skupin, tak přímé odkazy na ně. Média se tak stávají tzv. sekundárními útočníky - tedy šiřiteli kyberšikany. Přitom si neuvědomují fakta - právě média umocňují sílu kyberšikany a často právě díky nim páchají oběti kyberšikany sebevraždu... 

Doplnění reportáže na TV Prima

K problematice fenoménu kyberšikany se kromě klasických bulvárních médií vyjádřila i TV Prima prostřednictvím své reportáže, která proběhla např. v Krimi zprávách a která je k dispozici např. zde.

Z našeho pohledu obsahuje reportáž některá zkreslená fakta, která se pokusíme tímto doplnit a objasnit.

IT expert TV Prima: S obdobným útokem jsme se nesetkali ani u nás, ani v zahraničí neexistují zmínky, že by takhle někdo systematicky chtěl šikanovat desítky až pomalu stovky žen… (1:12)

Obdobné případy existují jak u nás, tak v zahraničí. Např. v roce 2010 v ČR student informatiky získal přístupy k více než 1800 emailovým adresám českých dívek, ze kterých odcizil intimní fotografie, ty si stáhl a vyhrožoval dívkám, že jejich fotografie zveřejní na sociálních sítích, což se také v několika desítkách případů stalo (vytvářel obdobně zaměřené diskusní skupiny, falešné profily atd).

Dalším případem můžeme jmenovat „Medika“, který systematicky vyhrožoval dívkám na sociálních sítích. Poškozených bylo několik tisíc. O případu informovala i Česká televize v pořadu Tísňová linka:

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10417682789-tisnova-linka/212562220200010

IT expert TV Prima: Postižené dívky nemohou bojovat v podstatě nijak, kromě nahlášení toho profilu na Facebooku... (1:35)

Samozřejmě dívky mohou kontaktovat policii, mohou podat trestní oznámení pro podezření ze spáchání trestného činu pomluva (jsou v diskusních skupinách označované za prostitutky), mohou postupovat i občanskoprávní cestou. Blokace samotný problém neřeší, útočník materiály má a může je kdykoli použít, proto je třeba hájit své zájmy právě prostřednictvím trestního či občanského práva.

IT expert TV Prima: Takovéhle případy kyberšikany zejména u dívek kolem 15 let mohou vést i k sebevraždě, stalo se to v Polsku, v USA i jiných zemích a policie by měla začít jednat dřív, než se to stane i u nás... (3:21)

Případy sebevražd českých dětí samozřejmě existují i v České republice, jen nejsou mediálně známé z toho důvodu, že si rodiče obětí nepřejí nevyžádanou publicitu. Příčinami sebevražď dětí je zejména kyberšikana realizovaná prostřednictvím intimních materiálů (v kombinaci se sextingem).

V reportáži rovněž zaznívají rady, že správný postup řešení kyberšikany spočívá ve zrušení profilu na sociální síti, zakázání přístupu na Facebook apod. Zkusme si tyto mýty podrobněji rozebrat:

A. Zakázání přístupu na Facebook

Zakázání přístup na Facebook v zásadě problém neřeší - kyberšikana nadále probíhá, jen o ní oběť “neví”, ví o ní ale jeho spolužáci, jeho okolí, jeho rodiče, a ti ho dříve nebo později budou informovat. Facebook je navíc poměrně efektivní komunikační nástroj, který dítě či dospělý jednoduše chce používat, v horším případě je k tomu nucen komunitou (např. spolužáky). Facebook samozřejmě není určen dětem mladším 13 let (viz licenční podmínky), realita je však samozřejmě jiná.

B. Zrušení profilu na Facebooku

Zrušení profilu opět problém neřeší - pokud totiž útočník chce vůči oběti provést kybernetický útok, zpravidla si o oběti vytvoří vlastní diskusní skupinu, kterou má pod kontrolou. V této skupině pak probíhá samotný útok, sem útočník nahrává ponižující informace, umisťuje dehonestující texty atd. Útoky realizované přímo na uživatelský profil je snadné zastavit - rychlou blokací pisatele, který s obětí ztratí možnosti komunikovat (nemůže psát zprávy, nemůže psát na zeď atd.). Samozřejmě existují i útoky vázané přímo na profil, v této situaci je však jednodušší profil deaktivovat a vytvořit si jiný… a jednoduše počkat, až útok odezní. Pokud totiž oběť nebude reagovat na útok, agresora to dříve či později přestane bavit (pokud nepůjde o stalking, kde je vztah útočníka a oběti patologický).

Roztahovačky doplňují Klátiči

Další typ skupiny, které se v těchto dnech na internetu objevily a které jsou orientovány především na muže, představují tzv. klátiči. Na Facebook nyní neznámí útočníci umisťují fotografie mužů (=klátičů), které doplňují o vulgární komentáře.

Citujeme:

Nikolas a Michal, každý gay by je píchal. Jejich porno každý zná, homosexuála vždy udělá.
Vašík má velmi malý klacík, fakt to není žádný macík.
Daniel, ten toho ještě moc neviděl. Porna má fakt sjetý, hledá pořád nový mety.
Víťa, prý největší klátič v X, v oblibě má 13ti leté dívky.
Honzík "vocas" má jak oslík, tenkej, chlupatej a malej, no tvrdej jak totem, zvuky vydáva jak osel, hííí hííí dvě minuty a je po všem.

Intenzita verbálních útoků na uživatele je v případě klátičů minimálně srovnatelná s texty v diskusních skupinách o “roztahovačkách”.

Co říci závěrem

Fenomén roztahovaček je nebezpečný, ač je prezentován spíše jako vtip. Věřte tomu, pro dívky, které se staly obětmi tohoto útoku, tato situace příliš vtipná není. Existuje však jednoduché řešení - přestaňme o tomto fenoménu informovat, přestaňme jej prezentovat v médiích a nechme jej odeznít. Poctivě nahlašujme urážlivé profily a skupiny, poškozeným doporučujeme kromě blokace kontaktovat policii (pokud k poškození oběti skutečně došlo).

Kamil Kopecký (E-Bezpečí),
Martin Kožíšek (Seznam se bezpečně!)