Nenechte si ujít novinky z E-Bezpečí a přihlaste si odběr našeho newsletteru.

S ČT Edu spolupracujeme na nových pořadech o mediální výchově
11. 10. 2024

V těchto dnech ve spolupráci s Českou televizí - ČT EDU připravujeme nové pořady zaměřené na podporu mediální výchovy a mediální gramotnosti. Do...

Číst dál...

Spolupráce s MŠMT pokračuje
11. 10. 2024

V těchto dnech díky podpoře Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy intenzivně školíme žáky 1. a 2. stupňů ZŠ v problematice online...

Číst dál...

Nová knížka o umělé inteligenci pro Ministerstvo vnitra a Policii ČR dokončena
11. 10. 2024

V těchto dnech jsme úspěšně dokončili novou knížku o rizicích a příležitostech umělé inteligence, kterou jsme připravili ve spolupráci s...

Číst dál...


Home Rizikové jevy Kyberšikana Romové, muslimové, skauti, křesťané, důchodci, vegetariáni, homosexuálové, matky s dětmi, politici …  aneb Všichni můžeme být obětmi hatingu

Přečteno jinde










































Podpořte nás

Podpořte naše aktivity a pomozte dětem a dospělým v nouzi. Již 15 let pomáháme dětem a dospělým řešit jejich problémy na internetu. Zapojte se i vy! Každá pomoc se počítá! Stačí kliknout na tlačítko DONATE.

Přihlásit odběr novinek


hating modelV současné době se v souvislosti s internetem, a především se sociálními sítěmi, mluví o tzv. hatingu. Co si pod tímto pojmem máme představit? Koho se hating týká? A lze se proti jeho vlivu nějak bránit?  Tyto a další informace se dozvíte v dnešním článku. Pojem hating označuje nenávistné příspěvky na sociálních sítích, komentáře v internetových diskuzích, chatech apod., které jsou nejčastěji zaměřeny proti nejrůznějším etnickým, sociálním, sexuálním, náboženským a dalším skupinám, s cílem danou skupinu co nejvíce ponížit, a šířit tak nenávist k této skupině mezi ostatními uživateli internetu. Tyto „virtuální“ nenávistné projevy pak často vedou k násilí a trestným činům v reálném světě.

 Jak už samotný název článku napovídá, obětí hatingu může být kdokoliv. Avšak na některé skupiny je útočeno častěji než na jiné. O jaké skupiny se jedná?

Příslušníci etnických skupin – Příslušníky etnických skupin spojuje pocit sounáležitosti, jazyk, rasa nebo kultura, jimiž se odlišují od jiných skupin.  V souvislosti s ČR můžeme mluvit o Romech, Vietnamcích, Ukrajincích atd. Právě na základě odlišností mohou být příslušníci těchto skupin vylučováni ze společnosti a následkem toho mohou být znevýhodňováni v přístupu ke vzdělání, dělbě práce nebo, v případě hatingu, obětí nenávistných komentářů.

Kauza: Romové nemusí v obchodech platit za máslo

V říjnu roku 2017 se na Facebooku šířila zpráva, že Romové nemusí v obchodech platit za máslo. Příspěvek na svém facebookovém profilu zveřejnil M. Haltuf, který se svěřoval s tím, že byl v obchodě svědkem toho, jak Romové při placení u pokladny vytáhli papír ze sociálky. Na základě tohoto papíru jim dala prodavačka máslo zadarmo s důvodem, že se jedná o sociálně slabou skupinu, tak jim máslo hradí stát. Jedná se ovšem o hoax, který autor příspěvku vědomě šířil, protože se zajímal o to, jaké komentáře se pod příspěvkem objeví a jestli se bude dál šířit. Příspěvek se skutečně velmi rychle rozšířil a vyvolal vlnu nenávistných komentářů (např. „Ti černí s*ně máj všechno od našeho s*urve ného států proč zivime ti s*urvisini.“ (Facebook), „…vystřílet tu havěť…“ (Facebook), apod.).

Příslušníci náboženských skupin – Mezi náboženství můžeme řadit křesťanství, judaismus, islám, buddhismus a mnoho dalších. V současné době se velmi často setkáváme s hatingem zaměřeným právě na vyznavače islámu – muslimy.

Kauza: Muslimové dražící ženy v ulicích Londýna

Začátkem roku 2018 se na Facebooku začalo šířit video zachycující muslimy dražící ženy v ulicích Londýna. Pod videem se opět objevila vlna nenávistných komentářů (např. Odporný h*vada, tenhle středověk do Evropy nesmí a ty co to už jsou tak vyhnat hnus to je.“ (Facebook), „k*rva kde jsou ti snajpri odstřelte ty z*usvene muslimske h*vada !!!!!“ (Facebook), apod.). V tomto případě se opět jedná o hoax. Video sice pochází z Londýna, avšak zachycuje představení kurdských aktivistů, kteří na ulici v Londýně předváděli fiktivní trh se sexuálními otrokyněmi, aby tak upozornili na praktiky a zločiny IS. Video bylo tedy vytrženo z kontextu a šířeno s úmyslem vyvolat nenávist k muslimům.

hating info

(Zdroj obrázku: https://www.denik.cz/galerie/fake-news.html?photo=2)

Příslušníci homosexuální orientace – Homosexuálové jsou největší sexuální menšinou v populaci, přičemž u mužů je výskyt této orientace častější. V dřívějších dobách byli příslušníci této orientace stigmatizováni, což v dnešní době už neplatí (alespoň ne v takové míře jako v dobách minulých). I přesto se setkáváme s nenávistí namířenou proti příslušníkům této skupiny.

Kauza: Youtuber Kovy přiznal, že je gay

Známý youtuber Karel Kovář alias Kovy vydal roku 2017 autobiografickou knihu Ovšem, ve které se přiznává ke své homosexuální orientaci. Tato zpráva vyvolala odpor a Kovy se tak stal obětí hatingu nejen na Facebooku, ale i v diskuzích pod zprávami, které o této záležitosti informovaly. Mezi nenávistnými komentáři se objevilo např. „b*zeranty schodit ze střechy…nemají nárok žít.“ (blesk.cz) „Slizká megab*zna, HNUS a odpor už jen při pohledu na něj. Brrrr“ (blesk.cz) „Být gay? To je proti přírodě.“ (revue.idnes.cz), apod.

Veřejně známé osobnosti – Hatingu se nevyhnou ani veřejně známé osobnosti, jako jsou herci, zpěváci, politici, prezidenti, spisovatelé atd.

Kauza: Prezidentský kandidát Jiří Drahoš

Když v lednu roku 2018 proběhly v ČR prezidentské volby, snesla se vlna nenávistných komentářů i na jednoho z kandidátů, Jiřího Drahoše. Tyto komentáře se opět objevily na jeho oficiální facebookové stránce, ale také v diskuzích po zprávami, které se Jiřího Drahoše týkaly. Uvedeme si příklady některých komentářů: „Kde proboha vyhrabali tu křivou nechutnou falešnou t*amu Drahoše?“ (blesk.cz), „křivá, falešná, bezpáteřní, nechutná, tupá palice…“ (blesk.cz), „…zákeřná krysa“ (blesk.cz).

Urážky však nebyly namířeny jen proti samotnému kandidátovi, ale také proti osobnostem, které ho veřejně podporovaly: „Tobě pádlem po hlavě ty malý k*eténe!“ (Facebook) – reakce na komentář sportovce V. Hradílka, který na své facebookové stránce sdílel vyjádření k výsledku prezidentských voleb.

Fyzický vzhled – Obětí hatingu může být i jakákoli osoba, která se odlišuje svou vizáží od normálu – osoba s nadváhou nebo velmi hubená, osoba s atypickým obličejem nebo tělem, osoba s piercingem nebo tetováním apod.

Kauza: Plus size modelky

Množství nenávistně laděných komentářů lze nalézt v diskuzích pod články o tzv. plus size modelkách. Tyto modelky nemají míry klasických hubených modelek, přesto se za svá těla nestydí a ze svých nedostatků dělají přednosti, často sdílí své fotky a videa na sociálních sítích.  Získávají si tak velké množství fanoušků, ale také odpůrců, kteří jsou autory například těchto komentářů: „přehlídka špeků z výkrmny“ (ona.idnes.cz), „vorvani…“ (ona.idnes.cz), „Zrůdy!“ (Facebook), Odporný tuk...“ (Facebook), „Valoun sádla, fotky plné odporného tuku, nechutná p*asnice…“ (Facebook).

hating model

(Zdroj obrázku: https://www.refinery29.com/en-us/2018/09/210785/lus-size-modeling-movement)

Uvedli jsme si některé základní skupiny, na které je nejčastěji útočeno. Jak však upozorňuje název tohoto článku, terčem nenávisti se může stát kdokoli, např. důchodci, matky s dětmi, vegetariáni, intelektuálové, sportovci, lidé dlouhodobě nemocní, skauti atd. Nenávistné komentáře mohou být tedy zacíleny proti každému z nás. Jak se nenechat hatingem ovlivnit? Nabízí se několik doporučení:

  1. Informace na internetu si ověřujte. Může se jednat o hoaxy, které mají za cíl projevy nenávisti vyvolávat (viz výše zmíněné kauzy).
  2. Své nenávistné myšlenky si nechávejte pro sebe, nesdílejte je v online prostoru.
  3. Nebojte se příspěvky s projevy nenávisti nahlásit správci dané internetové stránky.
  4. Nekomentujte ani nesdílejte videa, která mají za cíl někoho ponížit či urazit, „nepřilévejte olej do ohně“.
  5. Uvědomit si, že nenávistné projevy v online prostoru mohou být považovány za trestný čin z nenávisti.

Pro E-Bezpečí
Klára Mikulcová
Univerzita Palackého v Olomouci

Zdroje:

HRADILEK, Vávra. Gratuluji Zemanovi... Facebook
https://www.facebook.com/pg/ondrejbrzobohatyofficial/posts/?ref=page_intern

HOAX: Muslimové draží ženy přímo v ulicích Londýna. HATE FREE CULTURE. Agentura pro sociální začleňování, 2014.
https://www.hatefree.cz/blo/hoaxy/2590-muslimove-drazba-londyn

HALTUF, Marek. Šok v koloniálu. Britské listy. Praha: Občanské sdružení Britské listy, 1996.
https://blisty.cz/art/88348-sok-v-kolonialu.html

Jak citovat tento text:
MIKULCOVÁ, Klára. Romové, muslimové, skauti, křesťané, důchodci, vegetariáni, homosexuálové, matky s dětmi, politici …  aneb Všichni můžeme být obětmi hatingu. E-Bezpečí, roč. 3 (2018), č. 2, s. 10-14. ISSN 2571-1679. Dostupné z: https://www.e-bezpeci.cz/index.php?view=article&id=1413

Výsledky projektu E-Bezpečí (2012-2024)

panel
190000 +
proškolených žáků ZŠ a SŠ
panel
60000 +
proškolených dospělých
panel
8000 +
podpořených obětí kyberkriminality
panel
300 +
vzdělávacích akcí ročně
panel
7800 +
odhalených případů kyberkriminality
panel
160000 +
unikátních návštěvníků webu ročně

Ocenění projektu E-Bezpečí

pohar
KYBER Cena 2023
(1. místo)
pohar
Nejlepší projekt prevence kriminality na místní úrovni 2023
(1. místo)
pohar
Evropská cena prevence kriminality 2015
(1. místo)

Partneři a spolupracující instituce

 

Generální partner projektu E-Bezpečí

logo o2

Další partneři a spolupracující instituce

 logo nadaceo2logo googlelogo msmtlogo mvcrlogo olomouclogo olomouckykrajlogo ostravalogo hoaxlogo policielogo rozhlaslogo linkabezpecilogo microsoft bwlogo czniclogo nukiblogo podanerucelogo googleovachamp_logo.png

 

Nenechte si ujít novinky z E-Bezpečí a přihlaste si odběr našeho newsletteru.

E-BEZPEČÍ: AI CHATBOT
Ahoj, jsem chatovací robot projektu E-Bezpečí a mohu ti pomoci zodpovědět základní otázky a vyřešit tvé problémy. Zvol si z nabídky, nebo svůj dotaz napiš přímo do chatu.
We use cookies

Na naší webové stránce používáme cookies. Některé z nich jsou nutné pro běh stránky, zatímco jiné nám pomáhají vylepšit vlastnosti stránky na základě uživatelských zkušeností (tracking cookies). Sami můžete rozhodnout, zda cookies povolíte. Mějte prosím na paměti, že při odmítnutí, nemusí být stránka zcela funkční.

We use cookies

Na naší webové stránce používáme cookies. Některé z nich jsou nutné pro běh stránky, zatímco jiné nám pomáhají vylepšit vlastnosti stránky na základě uživatelských zkušeností (tracking cookies). Sami můžete rozhodnout, zda cookies povolíte. Mějte prosím na paměti, že při odmítnutí, nemusí být stránka zcela funkční.