Výsledky vyhledávání v Google a dalších vyhledávačích jsou pro mnoho uživatelů internetu prakticky jediným místem, kde nacházejí nové věci. Snaha omezovat je, třídit a cenzurovat se tak může dramaticky projevit na kvalitě informací i na použitelnosti celé sítě.

Už od počátků Internetu v podobě, ve které jej známe dnes, na něm hrají důležitou roli vyhledávače. Masivní, velmi komplikované systémy procházejí obsah Internetu a pak jej v snadné a přijatelné podobě nabízejí uživatelům, kteří si o něj „řeknou“ tím, že zadávají své otázky. Význam vyhledávačů postupem času roste, tím, jak roste celkové množství obsahu na Internetu. Žádný jeden člověk dnes není schopen procházet Internet sám, a pokud nezná přesnou adresu obsahu, který požaduje, nebo místo, kde najde specializované odkazy, pak je vyhledávač patrně prvním, a dost možná i posledním nástrojem, po kterém sáhne ve snaze najít to, co potřebuje.

Výše popsané znamená, že vyhledávače jsou dnes nejenom velice užitečnými nástroji, ale že také na nich leží velká zodpovědnost, a že má-li se o dnešním internetu mluvit jako o demokratickém médiu, pak úroveň této demokracie je z velké míry dána měrou svobody, kterou vyhledávače mají.

Každý složitý systém má tendenci se organizovat, a Internet není žádná výjimka. A tak pokud sledujete současné snahy o regulaci výsledků vyhledávání, patrně jste už zaregistrovali výrazné snahy o jejich omezování. Oficiálně se tak vždy děje ve jméně ochrany práv, ať už obětí trestných činů, neprávem napadaných, nebo zneužívaných obchodních značek, nebo firemních názvů. Ve skutečnosti je ale snaha o regulatorní zásahy do výsledků vyhledávání svým způsobem útokem na samotné základy demokracie v online provedení, přinejmenším v té podobě, v jaké na Internetu dnes funguje. Děje se tak, paradoxně, ve jménu a ve snaze chránit práva uživatelů. Bohužel v důsledku spíše na jejich úkor, než v jejich prospěch. Důvod je jednoduchý.

Žádný vyhledávač není schopen efektivně rozlišovat obsah na úrovni jednotlivých webových stránek, a nedovede ani s jistotou říct, zda jeden konkrétní výsledek je, nebo není legitimní z hlediska všech, kterých by se mohl týkat. To znamená, že snahy o regulaci výsledků musí vést k tomu, že je vyhledávače začnou masivně třídit víceméně přesně podle požadavků těch, kterým budou vadit. Což jsou jednou oběti trestných činů, podruhé sami zločinci, kteří se touto cestou pokoušejí zametat stopy. Oddělit jedno od druhého je obtížné, ne-li nemožné. Následky nakonec vždy pocítí sami uživatelé, protože snaha zločinců bývá úpornější, než snaha jejich obětí.

Nechceme zde brojit proti tomu, aby oběti trestných činů měly možnost chránit své soukromí třeba i ve spolupráci s Internetovými vyhledávači, ale pokusy o cenzuru jejich výsledků povedou k přesně opačnému efektu, než jaký je zamýšlený. A v konečném důsledku k omezení demokracie na Internetu, právě té demokracie, která je od počátku jeho hlavní hodnotou. Toto si přejeme?

Pro E-Bezpečí,
PhDr. Vojtěch Bednář