Ke splnění snů a přání je potřeba vynaložit značné úsilí a k cíli se postupně dopracovat. Aspoň tak tomu vždy bylo. A jak to vypadá teď? Zdá se, že k tomu, abychom spokojeně odjeli na dovolenou nebo si pořídili novou televizi, stačí s trochou nadsázky umět telefonovat. V reále to ale tak snadné není a spokojená rodinka z televizní reklamy na nebankovní půjčku zůstává pouhou iluzí.

Informací zkrátka není nikdy dost a v případě podvodů jich máme dokonce vždy málo. Vždyť dnes a denně informují zprávy o nových nekalých praktikách vychytralých podvodníků, na jejichž lep sednou i zdánlivě ostřílení dospělí. Oblast problémů tvoří neprodyšnou síť, kde na počátku stojí nebankovní půjčky a splátkový prodej a ani extrémními praktikami dodavatelů energií do domácností a vleklými problémy s podvodnými likvidátory dluhů tato síť nekončí. V těchto případech mnohé závisí na zdravém selském rozumu. Špatná nebo unáhlená volba se nevyplácí. Ale může se člověk „namočit“ i přes internet? V dnešním příběhu hraje internet poměrně zásadní roli, ačkoliv sám o sobě žádný problém nepřináší. Kauzu studentky Simony můžete vnímat jako varování před osvědčenými intrikami podvodníků. Styl komunikace zůstává přes jejich zhoubně se rozrůstající spektrum stejný. Pojďte se ponořit do světa snadného získání finančních problémů.

Podvodnicí na plný úvazek

Simonin příběh začíná před dvěma lety, tedy v době kdy jí bylo osmnáct let. Tehdy Simonu kontaktovala, její známá ze základní školy. Ku pomoci jí byl Facebook. Simonin profil na facebooku tenkrát opanovalo více než pět set přátel. Nikdy by ji ale nenapadlo, že jednou z tohoto seznamu ráda odstraní nepotřebné a ponechá si pouze své skalní přátele.

„S Martou jsem se nikdy nebavila. Byla o dva roky starší. Když mi na facebooku přišla žádost o přijetí přátelství, neviděla jsem v tom žádnou překážku a přijala jsem ji. Marta, byla zrovna online a po chvilce mi psala. Prý je ráda, že jsem si ji přidala a že se musíme někdy vidět. To mi nepřišlo nijak zvláštní, i když na chodbě základní školy jsme si vždy stěží vyměnily pozdrav. V chatu mi Marta hlásila, že je na pracovním školení, ale ihned, jak se vrátí, se mi ozve. A to se taky stalo. Hned v pondělí se ke mně neodbytně hlásila na facebooku. Kromě upřesnění termínu schůzky (a tak tomu opravdu moje nová přítelkyně říkala) dodala, že má pro mě skvělé překvapení. Začala jsem být nervózní. Jaké překvapení a proč? To přece není nutné. Na schůzku jsem ale přeci jen vyrazila. V kavárně, kde jsme se měly sejít, jsem spatřila sedící Martu vedle silného muže, mohlo mu být tak kolem padesáti. Marta mě šla pozdravit a pozvala mě k nim ke stolu. Očekávání, že nás onen muž opustí, se nenaplnilo. Co hůř, on měl být tím překvapením, na které mě Marta na facebooku upozorňovala. Záhy jsem se dozvěděla, že se jedná o jejího šéfa. Než jsem se nadála, promítala se na notebooku firemní prezentace a za pár málo okamžiků přede mnou ležela smlouva. Na moje argumenty, že si musím vše promyslet, reagoval onen muž se slovy, že si není co rozmýšlet, že taková nabídka se nebude opakovat. V zatmění mysli jsem podepsala vše. Jednalo se společnost, která umožňovala svým členům přivýdělek díky zprostředkování pojistných smluv. Značně nevýhodné pojištění jsem byla nucena uzavřít také. Touto průšvihem smrdící pyramidou jsem roztočila kolotoč problémů, které trvaly až do loňského roku a ve spánku mě dokážou vyděsit dodnes.“

… a pátek nešťastný je den

Simoně podle jejích slov nezbývalo nic jiného, než se pokusit nějaký ten peníz vydělat. To, že praktiky podvodníků nenesou známky zásad slušného chování, dokládá další Simonina výpověď.

„Mým prvním úkolem bylo vytvoření seznamu lidí, které znám. Přišlo mi to šílené. Hned další povinností bylo, účastnit se nechutně předraženého úvodního semináře. Stejně jako ostatní účastníci jsem se měla seznámit s činností společnosti a s postupem, jak vyhledávat nové oběti. Řečníky této akce byli veleúspěšní podnikatelé, kteří podle svých slov této společnosti důvěřují a kteří se díky její činnosti dostali ke svým nynějším příjmům. Každý z nich znal neskutečné množství fíglů, jak zlákat klienta. Po semináři se mě namísto Marty ujal „šéf“. Měl mým budoucím klientům předvádět právě tu prezentaci, kterou jsem viděla tehdy v kavárně. „Šéf“ se mě ptal, kdy konečně někoho přivedu. Popravdě mě nenapadl nikdo, koho bych mohla přivést, všichni tak nějak měli co dělat. Přeci jen jsem ale někoho přivedla. Byl to o rok starší kluk. Byl do mě už několik měsíců slepě zamilovaný a jeho práce ho prý tenkrát hodně štvala. Za pokus to stálo. Honza ale odešel ze schůzky úspěšněji než já s tím, že si vše promyslí doma. „Šéf“ si mě po schůzce zavolal a vytýkal mi, jak jsem si mohla dovolit přivést ho v pátek. Nechápala jsem. Vysvětlil mi, že v pátek je možnost získání klienta takřka nulová. Prý se vždy přes víkend najde spousta chytráků, kteří mu podepsání smluv rozmluví. Tehdy měl šéf pravdu. Nedovedete si asi představit, jak jsem dnes ráda, že Honza ty papíry nepodepsal. Honza se mi omlouval a neodpustil si ani pár dalších vyznání lásky. To byla voda na „šéfův“ mlýn. Poslední slova, která jsem od něj slyšela, byla tato: „Žena by měla umět použít svoje zbraně, zvlášť když se jedná o prachy. Součástí obchodu je taky sebeobětování, když pro něho něco uděláš, půjde to líp.“

Potápějící se koráb

Simonu z nekalých praktik vysvobodila pokuta, kterou obdržela ona podvodná společnost, pro kterou pracovala. Simonin „šéf“ ani rádoby kamarádka Marta nebyli k zastižení. Simoně zbyly jen oči pro pláč. Musela platit smluvně vyjednané pojištění, které dosahovalo astronomických výšin, aby se nedostala do dalších problémů. Pomoc našla v nejmenované neziskové organizaci, která podobné případy řešila dnes a denně. Právníci pomohli Simoně napsat výpověď smluv a Simona je pak společnosti odeslala. Ani po více jak tři čtvrtě roce se Simoně nedostalo vyjádření od podvodné společnosti.

„Až do loňského roku jsem neměla žádné zprávy o tom, co se s touto společností děje. Doufala jsem, že je po všem a já budu mít klid napořád. Pak mi ale poštou přišla pohledávka k zaplacení nemalé částky. Pokutovaná společnost moji pohledávku prodala další společnosti. Moje kroky proto směřovaly znovu k pracovníkům neziskovky. Svíralo se mi hrdlo a srdce bušilo o závod. V neziskovce mi radili neplatit nic a to jsem také udělala. Každý den mě pak kontaktoval zaměstnanec, který měl na starost moji postoupenou pohledávku. Volal mi ráno, v poledne i večer, nejspíš kdykoliv si vzpomněl. Vyhrožoval exekucí, soudem a tvrdil, že každý se ohání právníkem, ale když přijde na věc, žádný právník neexistuje. Bála jsem se o tom s kýmkoliv mluvit, natož pak s rodiči. Byla jsem v pasti. Peníze jsem sice měla, ale dokud svítala naděje, nechtěla jsem se nátlaku podvolit, byli to přece podvodníci! Nezisková organizace, která mi pomáhala, se musela omezit pouze na poradenskou činnost, nemohla jednat za mě. Pak přišla poštou další upomínka. Každý den jsem čekala a vyhlížela poštu. Rodiče mi ji sice nikdy neprocházeli, ale přeci jen jsem se bála, aby nic nezjistili.

Svoboda

Už rok má Simona klid. Pomohl jí právník se soukromou praxí, kterého Simona zplnomocnila k jednání v této kauze. Ona plná moc stačila k tomu, aby se celá kauza vyřešila. Společnost se podle slov právníka zalekla a proplacení pohledávky už nejspíš požadovat nebude. Její jednání označil právník za neprofesionální. Doručovací adresa společnosti v upomínkách se totiž neslučuje s adresou, odkud upomínky přicházeli a tato společnost se k celé kauze ani právníkovi ani jeho klientce Simoně nijak nevyjádřila. Samotná Simona je z rychlých a zaručených výdělků a superbrigád vyléčená.

„Ještě dnes mi běhá mráz po zádech a děsím se, že by se vše mohlo opakovat. Nebydlím už s rodiči, a přesto, kdykoliv si s nimi telefonuji, ptám se na poštu. Dnes vím, že jsem měla víc štěstí než rozumu. Díky skvělé práci neziskové organizace a díky mému právníkovi jsem se prakticky mohla odrazit ode dna. Člověk si často nedovede představit, jak povznášející je svoboda duše, kterou opouští těžká bolest. Dodnes děkuji osudu, Bohu nebo čemukoliv dalšímu, že mi zabránily, abych spolu se sebou utopila někoho dalšího.“

Neznalost neomlouvá

Případem Simony ale podvody nekončí. Na pozoru by se měli mít nejen dospělí, ale i teenageři, kteří brzy dosáhnou plnoletosti. A my, kteří víme o problémech s podvody, bychom se neměli vzdávat odpovědnosti za následující generace. Je více než jasné, že jednotlivec nemůže lepit díry v zákonech. Na místě však nejsou ani argumenty s patrným nádechem alibismu, které tvrdí, že do podobných problémů mohou spadnout pouze hloupí lidé. Nejdůležitější je již zmiňovaná informovanost. Bohužel té se teenagerům i široké veřejnosti dostává stále málo. Oblast této problematiky zůstává v rodinách i ve školách opomíjena. Občanská sdružení se snaží apelovat na zákonodárce, aby upravili legislativu ve prospěch prostého člověka. Bohužel si podvodníci stále dokážou nalézt skulinu.

Za rady buďme rádi

Dříve než povídání o podvodnících uzavřeme, je nutné uvést, že v České republice v rámci pojišťovnictví působí hned několik legálních a do jisté míry fungujících zprostředkovatelských firem. Ty ovšem s případem Simony nemají pranic společného.

V Simonině kauze hrála hlavní roli manipulace. Ta byla zjevná už na facebooku, posléze se v markantní podobě projevila při osobním jednání s dalšími členy podvodné firmy. Uvědomme si proto, jak důležité je nenechat se vyvést z míry tím, že nám někdo nedovolí argumentovat a odporovat. Vhodnými komunikačními technikami se těchto nátlaků můžeme zbavit. Pomoci nám mohou mnohé techniky asertivity. Právník Simony zdůrazňuje poznání, že žádný z velkých bossů podvodných společností si zajisté nepřeje, aby měl ve svých pyramidových výšinách konkurenta. Studenti, důchodci a ženy na mateřské by si měli dát pozor na letáčky s nápisy SUPERBRIGÁDA, kde jim jejich samozřejmě neuvedení zaměstnavatelé nabízejí flexibilní pracovní dobu trávenou v pohodlí domova se zaručenými zisky do 10 000 Kč, které si mohou vydělat už za týden. Radou pro podvodníky zneužité lidi je neuzavírat se před okolím, pokusit se najít si někoho, komu můžete důvěřovat a pokusit se nalézt právní pomoc. Nedovolte, aby vás problémy stáhly ke dnu.

Bc. Kateřina Letochová, E-Bezpečí