Podle průzkumu společnosti Seznam.cz “Rodičovská kontrola” (listopad 2015)  pravidelně kontroluje aktivity svých dětí v prostředí internetu pouze 43 % rodičů, z nich velká část pouze namátkově. Některou z bezpečnostních aplikací pak svým dětem instaluje přibližně polovina z nich.

Děti začínají aktivně využívat internet již kolem 3. roku života, jejich aktivity se však omezují primárně na hraní jednoduchých her a přehrávání videí. Později - přibližně kolem 9. roku života - již na internetu aktivně komunikují - využívají email, chatují, začínají aktivně používat sociální sítě, navazují sociální kontakty s neznámými lidmi (zpravidla hráči online her). Součástí aktivit dítěte se stává také budování virtuálního alter ega - online profilu, avataru, který slouží pro komunikaci dítěte s ostatními uživateli virtuálního světa (virtuálními domorodci). 

Do prostředí internetu děti přicházejí technicky gramotné, vybavené velkým množstvím znalostí a dovedností z oblasti počítačové a informační gramotnosti. Nejsou však ve většině případů vybaveny základními znalostmi z oblasti počítačové bezpečnosti, svět internetu poznávají intuitivně - bez dodržování a respektování bezpečnostních principů a zásad. O to snadněji se pak tyto děti stávají oběťmi kybernetických útoků různého typu.

Z pohledu rodiče je vhodné zajistit bezpečnost svých dětí v několika oblastech:

1. Stanovit pravidla využívání IT technologií a trvat na jejich dodržování

Zapomeňme na desatera bezpečného používání internetu! Stejně, jako dítě dospívá a mění se jeho přístup k práci s internetem, je třeba pravidla bezpečného chování na internetu měnit, inovovat a přizpůsobovat jeho aktuálním potřebám. A to tak, aby byla zajištěna bezpečnost a ochrana dítěte před internetovými hrozbami, ale aby byla také zachována jeho svoboda využívat možností světa internetu. 

Důležitá je samozřejmě kontrola aktivit dítěte - v praxi to znamená prověřovat, zdali dítě dodržuje domluvená pravidla hry, ale zároveň důvěřovat, že se dítě bude na internetu chovat zodpovědně. Totální restrikce není vhodným řešením.

Inspirací pro nastavení pravidel využívání IT technologií mohou být třeba naše Pravidla bezpečného používání internetu pro rodiče, nebo se inspirovat webem o Digitálním rodičovství firmy Vodafone.

2. Zabezpečit minimální technická opatření

Velmi důležitou složku zajištění bezpečnosti dítěte tvoří opatření technická - převážně softwarová. Počítač (či tablet nebo smartphone) dítěte by měl být vybaven jednak aktivním firewallem a antivirovou ochranou, v případě menších dětí také některou z aplikací “rodičovské kontroly”. 

Aplikace rodičovské kontroly by měla zajišťovat následující:
a) umožňovat určit, které aplikace může dítě na počítači spustit a které nikoli,
b) zajistit filtrování vhodných a nevhodných internetových stránek (umožnit vytvářet blacklisty, oddělit stránky určené pro dítě konkrétního věku apod.),
c) umožnit limitovat čas strávený s počítačem či tabletem, po jeho vypršení zamezit přístupu do zařízení,
d) sledovat pohyb dítěte (v případě tabletů a mobilních telefonů),
e) limitovat čísla a SMS (v případě tabletů a mobilních telefonů), na která může dítě volat/SMSkovat a která jej mohou kontaktovat zpět,
f) umožňovat dálkovou správu telefonu (např. vypnout jej, prozvonit, lokalizovat polohu apod.),
g) monitorovat, jak dítě zařízení využívá (např. jake internetové stránky, jaké aplikace, umožnit jejich blokaci apod.).

Je však třeba říci, že přísná restriktivní opatření bezpečnost dítěte v kybeprostoru nezajistí - dítě bude chtít dříve či později opatření překonat či obejít, bude např. využívat zařízení mimo dosah rodiče - třeba počítač v knihovně, škole, u kamarádů apod. 

Proto je daleko důležitější zaměřit se především na vybudování dobrého vztahu s dítětem, který je postaven na vzájemné důvěře a podpoře. Pokud bude mít dítě k rodiči důvěru, bude se mu svěřovat i v krizových situacích a bude u něj hledat podporu a pomoc. 

Kamil Kopecký, E-Bezpečí