Problematika Facebooku je nová, stejně jako fenomén kyberšikany. Chtěli jsme tímto výzkumem přispět k prohloubení poznatků v této oblasti, a to ve vztahu k dětem na prvním stupni základních škol. Sociální síť Facebook nabízí spoustu možností - pozitivních či negativních, zaleží, jak se uživatel rozhodne Facebook užívat. Každý uživatel Facebooku by si však měl plně uvědomit, že je to sociální síť a může tudíž na ni kdokoliv a jak neustále mentoři e-bezpečí opakují, můžete se tam stát kýmkoliv. Na to, aby jedinec mohl vlastnit účet na takové sociální síti, musí být vybaven jistými vědomosti, životními zkušenostmi, neboť jen díky nim, se pak pravděpodobně nedopustí chyb, které ho budou pronásledovat a znepříjemňovat mu život. To je také jeden z hlavních důvodů, proč je založení účtu na sociální síti Facebook povolen od třinácti let.
To, proč jsme apelovali na podrobné prozkoumání vlivu sociální sítě Facebook na život dítěte na prvním stupni základních škol, je, že z výzkumů Kamila Kopeckého a jeho týmu [1] vyšlo najevo, že mezi dětmi 11-17 let v České republice je sociální síť Facebook nejpoužívanější, a to až v 83 %. V našem výzkumu, který byl prováděn u respondentů ve věku od 6 do11 let, jsme nalezli 25 % uživatelů Facebooku. Nejenže můžeme spatřovat velký nárůst majitelů účtů na sociální sítě Facebook s rostoucím věkem, ale víme prokazatelně, že tento fenomén se objevuje už i u šestiletých dětí.
Výzkum
Stanovení si cíle a proměnných
Výzkum probíhal v roce 2014 v období únor až duben. Zapojeny byly školy po celé České republice. Respondentů ve výzkumu bylo 752. Rozhodli jsme se zkoumat a analyzovat rizikové aktivity na Facebooku u dětí na prvním stupni základních škol, tedy v jaké míře se vyskytuje rizikové chování na Facebooku u dětí na prvním stupni základních škol. Zmapování a zpracování námi charakterizovaného rizikového chování dětí na prvním stupni základních škol na sociální síti Facebooku probíhalo pomocí zjištění: kolik námi zkoumaných uživatelů inklinuje stát se na Facebooku agresorem a kolik jich inklinuje stát se na této sociální síti obětí; jsou-li děti opatrné ve sdělování informací o své osobě na Facebooku; do jaké míry si všímají reklam na Facebooku a zdali na ně reagují a také zdali jsou rodiče obeznámeni s účtem svého dítěte.
V oblasti prvního stupně základních škol se jedná o problematiku novou a neprobádanou, a to nejen v České republice. Výsledky výzkumu, bychom rozdělili do dvou kategorií a to:
- statisticky ověřené výsledky
- cenné informace, které z výzkumu vyplývají.
Výsledky výzkumu
Statisticky jsme ověřili že:
- většina agresorů mezi zkoumanými respondenty jsou z typologického hlediska osobnosti extroverti;
- chlapci z prvního stupně základních škol jsou četněji majiteli účtu sociální sítě Facebook než dívky prvního stupně základních škol;
- rodiče dívek z prvního stupně základních škol jsou opatrnější a obezřetnější na účet a aktivitu svého dítě na sociální síti Facebook než rodiče chlapců z prvního stupně základních škol.
Vesnice versus město
Zajímavou informací z výzkumu je, že rozdíly mezi dětmi z měst a z vesnice mizí, ba naopak, respondenti z vesnice tráví podle našeho výzkumu více času na sociální síti Facebook než respondenti žijící ve městě. Stejně tak nejsou statisticky významné rozdíly v tom, kdo je majitelem účtu, zdali je respondent z vesnice nebo z města nebo zdali je extrovert či introvert.
Reklamy na Facebooku
Za důležitou informaci považujeme šetření ohledně působení reklam na respondenty, které jsou umístěny na sociální síti Facebook. Ve výzkumu vyšlo, že na 39 % respondentů reklamy nějakým způsobem působí (emocionálně, vizuálně, vzbuzují v nich touhy, zájem, zvědavost). Zarážející je zjištění, že 28 % respondentů na reklamy reagovalo kliknutím a zajímalo se tak o bližší informace o nich. Dalo by se tedy z toho odvodit, že děti mezi šestým až jedenáctým rokem umí nejen reagovat a zajímat se o nabízený produkt na internetu, ale jsou schopny si ho přes e-schop zakoupit.
Čas, který respondenti denně tráví na Facebooku
Dále je zajímavé zjištění ohledně času stráveného denně na sociální síti Facebook. Sice se nám prokázalo, že čas, který zde denně respondenti tráví, není statisticky významný s žádnou nezávislou proměnou, zato je alarmující, kolik hodin jsou děti z prvního stupně základních škol na sociální síti Facebook aktivní uživatelé. Některé děti uvedly, že na Facebooku tráví i 24 hodin denně. My předpokládáme, že jsou 24 hodin aktivní na účtu, to znamená, že i když nekomunikují, nelikují, mají veškerý děj na Facebooku pod neustálou kontrolou. Je zarážející, že jsou děti v námi zkoumaném věku připojeny celý den a celou noc a tráví tak na něm veškerý svůj volný čas. Z výzkumu dále vychází, že průměrný čas strávený na sociální síti Facebook u dítěte na prvním stupni základních škol jsou 2 hodiny 20 minut denně.
Jak vnímají učitelé Facebook v kolektivu svých tříd
V průběhu výzkumu jsme se sešli osobně i s učiteli zkoumaných škol, kteří se vyjadřovali k námi zkoumané problematice a sdělovali nám své zkušenosti. Pět ze šesti učitelů základní školy, z nichž byli dva učitelé z druhé třídy, jeden ze čtvrté třídy a dva z páté třídy, poznali ve své třídě, že dění na Facebooku má vliv na kolektiv ve třídě. Vypověděli, že většinou se to projevovalo posměchem, urážejícími komentáři nebo vyloučením z virtuální skupiny na Facebooku a taktéž ve třídě. Jen jeden z případů, a to ze čtvrté třídy, byl dokonce školou řešen a také potrestán. Učitelé sami uvedli, že tyto kauzy často nemůžou řešit, neboť se nedějí na půdě školy, tudíž mohou jen upozornit rodiče.
Zajímavosti z výzkumu
Z našeho výzkumu vychází data, která si zaslouží naši pozornost, neboť z nich vyplývá hrubé porušení pravidel pro bezpečné užívání sociální sítě Facenbook:
- 28 % respondentů má v profilu na sociální síti Facebook uvedenou adresu bydliště,
- 28 % respondentů se podělí na sociální síti Facebook o to, kam a kdy jde pryč či jede s rodiči na dovolenou,
- 10 % respondentů si myslí, že se stalo obětí kyberšikany,
- nejčastější věk pro založení účtu na sociální síti Facebook je 9 let, 2 respondenti uvedli, že si založili účet na Facebooku v 6 letech,
- téměř 8 % respondentů by se svléklo či poslalo obnaženou fotografii za 1 000 Kč.
Může nám připadat, že procenta nejsou vysoká, tudíž že zabývat se tímto problémem je neadekvátní. Prokazatelně jsme však zjistili, že už se nejedná o pouhou domněnku, že děti na prvním stupni základních škol jsou majitelé účtu sociální sítě Facebook a aktivně ho používají, ale je to faktem.
Závěrem
V návaznosti na námi zkoumaný věk dětí můžeme rovněž konstatovat, že obětí stále přibývá. Z jejich příběhů je zjevné, že před kybernetickým pronásledováním se neschováme nikde. Nemusí nám pomoci nové virtuální jméno, nemusí nám pomoci nová emailová adresa, ani nová práce, nové město a ani nový stát. Neutečeme před ní. Virtuální svět obepíná svět reálný, proto je nutné učit děti, jak se mají chovat nejen ve světě reálném, ale i ve světě virtuálním. Důležité je začít od samého počátku, kdy se problematika prokazatelně začíná objevovat – a tímto začátkem, jak jsme ve výzkumu zjistili, jsou děti ve věku 6 let. Bude nutné do budoucna přijmout opatření, která by napomohla tomu, aby se předcházelo v naší společnosti nebezpečným situacím a nežádoucím jevům jak ze světa virtuálního, tak i v něm. Dalším důležitým krokem do budoucna rovněž může být řešení kyberšikany na školách - nedělání rozdílů v tom, kde a kdy byl počátek kyberšikany, kde a kdy se děje - zdali na půdě školy či mimo ni. To je však závislé na řediteli základní školy, kterému jde většinou o prestiž a dobrou pověst školy. V průběhu realizace výzkumu jsme se setkávali velmi často s tím, že ředitelé nejenže nemají zájem problematiku ve své škole zmapovat a přiznat si stav, ale nechtějí ji ani řešit. Domníváme se, že jedním z klíčových řešení, by mohla být změna v kurikulárním dokumentu. Rovněž by mohlo být přínosné zamyslet se nad vzděláváním samotných učitelů na prvním stupni základních škol v tomto oboru. Neboť učitel je ten, kdo dětem předává vědomosti a zkušenosti, proto by měl být v této oblasti alespoň částečně vzdělán. Prozatím je předmět informační a komunikační technologie na vysokých školách pedagogických v České republice jako předmět nepovinně volitelný, tedy klade se na něho při vzdělávání pedagogů prvního stupně základních škol nejmenší důraz.
Když už se objeví sociální síť Facebook v životě dítěte na prvním stupni základních škol, měli bychom být obezřetní a velmi pozorní k aktivitám dítěte na jeho účtu. Facebook je fenomén dnešní doby, nejde ho zrušit a už vůbec není správnou volbou ho dítěti zakázat. Dítě si jej stejně zřídí, rodič svého cíle nedosáhne a navíc ztratí přehled nad virtuálním životem svého dítěte. I z těchto důvodů je nutné si připustit jeho existenci. Je potřeba naučit děti pracovat obecně s virtuálním světem, a tím jim napomoci k bezpečnému užívání sociální sítě Facebook, která je nejpopulárnější a tudíž i nejužívanější sociální sítí, a to nejen u nás, ale v celém světě.
Pro E-Bezpečí
Mgr. Alena Malúšková, Ph.D.
[1] SZOTKOWSKI, R., KOPECKÝ, K., KREJČÍ,V.: Nebezpečí internetové komunikace 4. Olomouc, Univerzita Palackého: 2013. ISBN 978-80244-3911-2.