Jev, kterému se budeme dnes věnovat, se jmenuje cyberstalking („kybernetický lov“) a označuje se jím zneužívání online komunikace k nabízení nepožadovaných služeb a věcí, virtuální pronásledování, obtěžování a zastrašování vybraných uživatelů přes internet. Oběti tohoto chování jsou pak pronásledovány a obtěžovány v chatovacích místnostech („chat roomech“) spamem, zanecháváním vzkazů v návštěvních knihách, zasíláním virů apod. V kriminologickém smyslu je stalking, tedy pronásledování, definován jako úmyslné, zlovolné pronásledování a obtěžování jiné osoby, které snižuje kvalitu jejího života a ohrožuje její bezpečnost. Cyberstalking můžeme považovat za jeho elektronickou podobu.

Lovci
Kybernetičtí lovci (cyberstalkers nebo obecněji stalkers, stalkeři), o kterých bude v článku řeč, používají k získávání kontaktů různé promyšlené postupy a pomocí nich si vybírají své oběti v chat roomech, diskusních fórech, prostřednictvím e-mailů, spamováním (mnohonásobným zasíláním nevyžádané pošty), obtěžováním v živém – online rozhovoru nebo i slovesným napadáním (tzv. flaming), případně zanecháváním nepřístojných vzkazů v návštěvních knihách, zasíláním virů apod. Charakteristická je pro stalkery, resp. cyberstalkery, jejich vytrvalost a systematičnost. Postavy a charaktery těchto „lovců“, které jsou často smyšlené, a o to nebezpečnější, poukazují skutečně na ty nejhorší typy lidí pohybující se v prostředí Internetu. Přestože je jich mezi uživateli sítě menšina, můžeme se s nimi skrytě i přímo setkat i my.

Chat
Nyní si na příkladu internetové komunikace v chatovací místnosti a následné tabulce s analýzou proběhnuté komunikace ukážeme typické chování a postupy cyberstalkera. Barevně odlišený text slouží k ilustraci chování, jež je popsáno v Tabulce 2.

Tabulka 1: Ukazuje výňatek z chatové komunikace, která ilustruje typické chování při cyber stalkingu.

Tabulka 2: Ukazuje chování a motivace spojené se cyber stalkingem. Barevné oblasti v této tabulce se vztahují k výňatkům z komunikace v Tabulce 1 výše.

Profily uživatelů chatu
cutie-gurl
Nadávky a urážky v komunikaci uvedené v Tabulce 1 pokračovaly a byly ještě cílenější a sprostší. Reaper boy si uvědomil, že má velkou moc, a patřičně ji využíval. Myslel si, že jej SwApR a angel obdivují za to, co dělá a jak se chová. cutie-gurl, které je 13 let, se pokusila reagovat: ještě více se rozzlobila, ale na ostatní to nijak nezapůsobilo, pokračovali v tom dál. cutie-gurl trpí vážnou poruchou příjmu potravy, která se vinou tohoto zacházení ještě zhoršila, a to jí způsobilo silnou duševní újmu. Má pocit, že kdokoliv se na ni podívá, vidí ji jako tlustou a ošklivou. Každý den odpoledne, kdy po dobu zhruba jedné hodiny čeká sama doma na svou matku, která se má vrátit z práce, se cítí velmi vyděšeně, má strach.

Reaper boy
Skutečné jméno uživatele Reaper boy je John Griffith, je mu 16 let a má rád skateboarding. Nějakou dobu pečlivě sledoval cutie-gurl a opakovaně se na ni zaměřoval. Griffith pravidelně mění své uživatelské jméno, aby ho nemohla cutie-gurl a další jeho oběti rozpoznat. Často se angažuje v online zastrašování a zřídkakdy to provádí sám, většinou k tomu nabádá i další uživatele. Z profilu cutie-gurl si přečetl, že je to mladá dívka, a používá základní postupy k tomu, aby ve svých obětech – včetně cutie-gurl – vyvolal strach.

Příklad: Výše uvedená konverzace se odehrála v 16:30 hod. v průběhu školního dne, a proto Reaper boy jednoduše uhádl, že jeho oběť bude na sobě zrovna mít školní uniformu. A tak mohl cutie-gurl snadno vyděsit.

Cyberstalker a jeho motivace
Cyberstalker může mít k dispozici informace o své oběti z reálného světa, například od starého kamaráda či kamarádky, nebo dokonce spolužáka. Nicméně cyberstalker zřejmě nikdy svou oběť ve skutečném světě nepotkal a může si ji vybrat za svůj cíl jen proto, že mu připadá nějakým způsobem zranitelná. Je pravděpodobné, že se pokusí naplánovat kontakt se svou obětí přístupem k telefonním číslům, použitím e-mailu apod.
Motivací, která podporuje cyberstalking, je snaha o získání moci nad obětí, a to především pomocí strachu. Zdroj jeho síly spočívá ve znalosti oběti a v informacích o ní. Shání je proto, aby jeho vyhrožování a hrozby vypadaly realističtěji a aby mohl postupně u oběti vyvolávat stále větší strach. Schopnost vyděsit a následně kontrolovat oběť roste právě s množstvím informací, které cyberstalker o oběti získá. „Stalkeři“ používají telefonní čísla, adresy, ale i osobní koníčky a záliby k tomu, aby zaútočili na soukromí svých obětí. Zjistí si, které věci dokážou oběť rozrušit, a tuto informaci použijí k jejímu dalšímu obtěžování.

Online přátelství?
I v online prostředí lze najít opravdové přátele a, stejně jako ve skutečném světě, se můžeme s online přáteli pohádat anebo se k nám občas mohou chovat i protivně. To jsou situace často spojené právě s přátelstvím – ať už je „online“, nebo „offline“.

My i naši přátelé se můžeme – jak v běžné osobní komunikaci, tak i skrz Internet – dokonce bavit i vzájemným škádlením, popuzováním, jemnými urážkami, vyprávěním vtipů nebo nadávkami. Nemusí nám to vadit, protože se známe a na takové komunikaci jsme se případně i dohodli. Víme ale, že pokud zajdeme příliš daleko, přítel nám to dá najevo a my se mu můžeme omluvit.

Obrana
Bohužel ale existují situace, při kterých se stalker rozhodne svou oběť pronásledovat. Může nebo také vůbec nemusí znát svou oběť v reálném životě. Oběť nebude určitě souhlasit s urážkami nebo zastrašováním a, a to je typické, bude touto zkušeností neobyčejně vyděšena. Naopak stalker bude mít z terorizování své oběti potěšení. Co můžeme udělat pro to, abychom předešli výše uvedeným situacím? Odpověď není snadná, přesto je důležité:
•    Být při komunikaci velmi opatrný: ne každý je tím, za koho vystupuje.
•    Pečlivě si rozmyslet příslib nového a úžasného vztahu.
•    Zvážit, zda nehledáme lásku na špatném místě.
•    Vytyčit si hranice s ohledem na komunikaci sexuální povahy a dodržovat je.
•    Neodpovídat a nijak nereagovat na posměchy a hrozby.
•    Upozornit na tyto hrozby a posměchy moderátora chatu, pokud je to možné. Může to pomoci i jiným uživatelům, resp. potenciálním obětem.
•    Vyhnout se rozdávání osobních kontaktů – upravit si osobní profil a všechny informace osobní povahy odstranit.
•    Ignorovat, příp. zablokovat jakéhokoliv uživatele, který nás obtěžuje.

Zdroje:
O Connel, R. a kol. Cyber Stalking, Abusive Cyber sex and Online Grooming: A Programme of Education for Teenagers. University of Central Lancashire.

Internetový portál Safer Internet (slovník pojmů)
http://www.saferinternet.cz/webmagazine/subcategories.asp?idk=219

Internetový portál Úřadu pro ochranu osobních údajů (slovník pojmů)
http://www.uoou.cz/index.php?l=cz&m=bottom&mid=01:13&u1=&u2=&t=