Řada uživatelů WhatsAppu v tomto týdnu zažila nepříjemné překvapení. Po otevření aplikace na ně místo běžných konverzací čekalo oznámení, že jejich účet byl zablokován a nyní jej přezkoumává společnost Meta. Proč se tak stalo? To většina lidí vůbec netuší. Více zde
V posledních měsících Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy rozjelo poměrně pravidelnou debatu o tom, jak je důležité věnovat se duševnímu zdraví dětí v online světě, jak nesmíme zapomínat i na rizika, která jsou s ním spojena, jak máme bojovat s kyberšikanou a dalšími fenomény. Můj tým pak tato témata doplnil o MŠMT metodiku, která může pomoci učitelům, žákům i rodičům řešit právě tyto rizikové fenomény jak v prostředí školy, tak i mimo něj. Toto vše jsou věci, které mají smysl.
Na druhou stranu je potřeba uvědomit si, že součástí všech těchto snah o zlepšení situace musí být to, že dětem jdeme příkladem, že se k sobě nechováme agresivně a vulgárně, že se sami nenapadáme v online světě, že pracujeme s argumenty, učíme se ovládat emoce a nechováme se k sobě agresivně. A tady tedy naši zástupci fatálně selhávají. Více zde
Když rodiče sdílejí fotografie svých dětí, často řeší jedinou otázku: Pozná ho někdo? Je to pochopitelné. Ještě před pár lety to byla ta nejdůležitější otázka. Ano. Poznají ho spolužáci, příbuzní, sousedé, jeho i vaši známí. A je to důležitější, než si mnohdy připouštíme. Možná byste se divili, kolik lidí tomu stále odmítá uvěřit. Jenže tím to nekončí. Dnes už nestačí řešit jen to, kdo dítě pozná. Měli bychom se ptát také na to, co všechno se z jediné fotografie dá zjistit. Ne člověkem, ale umělou inteligencí. Více zde
Každý máme večer jiný rituál, nicméně velmi často se objevují společní jmenovatelé, jako jsou mobil vedle polštáře, poslední díl seriálu před spaním a ještě rychlá kontrola zpráv. Pro mnoho lidí jde bohužel o naprosto běžnou součást večera. A když se pak ráno probudí unavení, často netuší, proč se tak cítí. Vždyť spali dostatečně dlouho. První podezřelý bývá jasný. Technologie. více zde
Společnost Anthropic čelí incidentu u svého modelu umělé inteligence. Kvůli chybě v nastavení testu získaly přístup k internetu a nabouraly se do počítačových systémů tří reálných společností. Více zde
Ukazuje se, že incident s experimentálním AI agentem od OpenAI nebyl ojedinělý. Podobný problém nyní přiznala také společnost Anthropic, jeden z největších konkurentů OpenAI. Při interní kontrole zjistila, že její modely během bezpečnostních testů pronikly do systémů tří různých organizací. Firmy, které se staly terčem útoku, přitom o ničem nevěděly. Více zde
Některým uživatelům Androidu se po každém telefonním hovoru najednou objevuje otravná reklama a nikdo neví, proč. Za vším stojí důmyslně maskované aplikace, které se tváří jako budíky, kalendáře nebo poznámkové bloky. Ve skutečnosti jde o nový typ podvodu označený jako AfterCall Ads, který si vyžádal pozornost bezpečnostních výzkumníků a který se velmi těžko odhaluje a eliminuje. více zde
Od 2. srpna 2026 se v celé Evropské unii stávají účinnými pravidla transparentnosti umělé inteligence podle článku 50 AI Actu. Právě tato pravidla se v posledních měsících často zjednodušovala do věty, že „AI obsah se bude muset označovat“. To je však značně zavádějící.
Evropské nařízení AI Act neříká, že každý AI obrázek, každý AI text nebo každý výstup z chatbota musí dostat viditelnou nálepku. Článek 50 obsahuje pět různých povinností, které dopadají na různé aktéry, v různých situacích a různým způsobem. Více zde
Mike Oganesjan, který se v posledních letech snaží vystupovat jako napravený hříšník, nastartoval nový formát. Se svými spolupracovníky vyhledává muže podezřelé ze sexuálního oslovování nezletilých a následně je veřejně konfrontuje před kamerami. Ve zveřejněných videích ukazuje jejich tváře, uvádí celá jména a někdy také pracoviště nebo místo bydliště. Zjištění redakce Page Not Found ukazují, že postup skupiny provází řada právních i etických problémů. Více zde
Příběh autonomního AI agenta společnosti OpenAI, který se při interním bezpečnostním testu vymkl kontrole, má nečekané pokračování. Firma nyní přiznala, že její systém neútočil jen na platformu Hugging Face. Cestou si pomohl i kompromitovanými účty u dalších internetových služeb a pronikl hlouběji do cizí infrastruktury, než se původně zdálo. Více zde
Smishing – tedy podvodné SMS zprávy, jejichž cílem je vylákat z lidí peníze nebo citlivé údaje – zažívá letos v létě v Česku nebývalou vlnu. Kyberšmejdi ve velkém rozesílají falešná upozornění na dopravní pokuty i zprávy o údajných problémech s doručením zásilek. Scénáře se sice liší, princip ale zůstává stejný. Příjemce má podlehnout panice, kliknout na odkaz a zadat platební údaje. Více zde