Žena zaplatila desítky tisíc korun za lákavou nabídku dovolené na Seychelách, na místo ale nikdy neodletěla – zájezd totiž vůbec neexistoval. Peníze inkasovala podvodnice, která nabídku šířila po internetu. Případ ukazuje, že falešné nabídky zájezdů a ubytování patří k oblíbeným trikům kyberpodvodníků, kteří sázejí na výrazně nižší cenu než u konkurence. Před platbou se proto vyplatí prověřit si prodejce, recenze i to, zda cestovní kancelář skutečně existuje a má povinné pojištění. Více zde
Podvodník oslovil muže s vymyšleným příběhem o investici z minulosti, která údajně čeká na vyplacení. Aby se k penězům dostal, měl poškozený nejprve uhradit různé poplatky – nakonec tak přišel zhruba o půl milionu korun. Scénář „zapomenutých“ investic či výher je mezi kyberpodvodníky dlouhodobě oblíbený, protože kombinuje vidinu snadného zisku s časovým nátlakem. Odborníci doporučují podobné nabídky ignorovat a nikdy neplatit žádné vstupní poplatky za slibované vyplacení peněz. Více zde
Pražští kriminalisté odhalili organizované skupiny podvodníků, kteří se vydávali za bankéře a další instituce a připravovali lidi o peníze. Falešní bankéři patří v posledních letech k nejrozšířenějším formám kyberkriminality v Česku – oběti obvolávají, straší je údajným napadením účtu a nutí je převádět úspory na „bezpečné“ účty. Zásah ukazuje, že za těmito podvody často stojí dobře organizované struktury s rozdělenými rolemi, včetně kurýrů vybírajících hotovost. Policie dlouhodobě apeluje, aby si lidé podezřelé hovory vždy ověřili přímo u své banky. Více zde
Chytré televizory LG byly podle zjištění přistiženy při odposlouchávání uživatelů, a to dokonce i ve chvílích, kdy nebyly zapnuté. Případ znovu otevírá otázku, kolik dat o nás sbírá běžná domácí elektronika a jak transparentně s nimi výrobci nakládají. Chytré televizory přitom nejsou výjimkou – mikrofony a sledovací funkce obsahuje stále více zařízení v domácnostech, včetně těch, která používají děti. Uživatelům se doporučuje projít nastavení soukromí televizoru a vypnout funkce, které nepotřebují. Více zde
Kyberbezpečnostní společnost Gen Digital, do níž patří i český Avast, čelila propracovanému pokusu o podvod. Útočníci kontaktovali zaměstnance právního týmu přes WhatsApp, přičemž se vydávali za skutečného manažera firmy i za poradce z PwC a předkládali padělané dokumenty o údajné tajné akvizici. Cílem bylo vylákat mezinárodní platbu přesahující 15 milionů korun. Zaměstnanec však podvod prokoukl a firma mohla celý útok zdokumentovat – podobné taktiky se podle ní objevují i u firem z dalších odvětví. Případ ukazuje, že sociální inženýrství míří i na ty, kdo se bezpečností živí. Více zde
Na policii zamířilo 144stránkové trestní oznámení, které dokumentuje desítky nenávistných komentářů ze sociálních sítí vyzývajících k zabití, zastřelení či znásilnění veřejně činných osob. Mezi terči je prezident Petr Pavel, na kterého mířilo 27 výhrůžek, a řada poslankyň včetně Olgy Richterové či Markéty Pekarové Adamové. Oznámení s celkem 73 konkrétními citovanými výroky sestavil analytik Janusz Konieczny, komentáře se objevovaly zejména na Facebooku pod profily politiků. Případ ukazuje, že online nenávist a vyhrožování nejsou beztrestné a mohou naplnit skutkovou podstatu trestných činů. Více zde
Interpol u příležitosti Mezinárodního dne policejní spolupráce upozornil na rostoucí globální hrozbu sexuálního vykořisťování dětí. Jeho mezinárodní databáze ICSE od roku 2011 pomohla identifikovat 65 181 dětských obětí a 26 840 pachatelů v 75 zemích, jen letos přibylo téměř 5 800 identifikovaných obětí. Organizace zdůrazňuje, že tyto zločiny překračují hranice států, a ochrana dětí proto vyžaduje úzkou mezinárodní spolupráci policejních sborů. Rychlejší sdílení dat podle Interpolu umožňuje dřívější identifikaci obětí i dopadení pachatelů. Více zde
Kalifornský parlament schválil návrh zákona, který by zakázal výrobu a prodej hraček s AI chatboty určených dětem do 16 let, a to až do roku 2031. Důvodem jsou zdokumentované případy, kdy chatboty v hračkách dětem radily, kde najít nebezpečné předměty jako zápalky, nebo je zatahovaly do sexuálně explicitních konverzací. Pokud normu podepíše guvernér, stane se Kalifornie prvním americkým státem, který AI chatboty cílené na děti reguluje. Moratorium má vytvořit čas na nastavení bezpečnostních pravidel, než se podobné hračky vrátí na trh. Více zde
Vědecký redaktor Seznam Zpráv Pavel Kasík shrnuje výzkumy, které odhalují paradox nasazení AI ve školách. Rozsáhlá studie sledující 26 tisíc čínských studentů po dobu 30 měsíců ukázala, že s chatbotem se žákům dramaticky zlepšily domácí úkoly a zkrátil čas jejich vypracování, v samostatných testech si však stejní studenti výrazně pohoršili – zhruba o jednu a půl standardní odchylky, což odpovídá propadu z dvojky na čtyřku. Podobné výsledky přinesly experimenty z Turecka i Německa, kde se nejvíce zhoršili právě nejlepší studenti. Vysvětlením je, že učení vyžaduje vlastní kognitivní námahu – když za žáka všechno vyřeší chatbot, chybí přemýšlení, které vědomosti upevňuje. Autor proto doporučuje využívat AI jako pomocníka k hlubšímu porozumění, nikoli jako zkratku, která vlastní myšlení nahradí. Více zde
Rodiče fotky svých dětí sdílejí většinou v dobré víře, vytvářejí jim tím ale digitální stopu, kterou už nejde vzít zpět. Odborníci z Nadace O2, společnosti Gen a Policie ČR v článku upozorňují, že série zdánlivě nevinných snímků dokáže odhalit, kde a kdy se dítě pravidelně pohybuje, a běžné rodinné fotky z koupání se objevují ve sbírkách pedofilů. Falešný pocit bezpečí dává i soukromý profil – kdokoli z „přátel“ může fotku uložit a poslat dál, a generativní AI dnes navíc umí ze snímků vytvářet upravený obsah. Průzkumy ukazují, že jen desetina rodičů se dítěte na souhlas se sdílením ptá vždy a čtvrtina nikdy, přičemž téměř polovina dětí má obavy z toho, co o nich rodiče zveřejnili. Doporučení zní: nesdílet intimní záběry, neuvádět jméno ani školu, posílat fotky jen konkrétním lidem a vždy respektovat názor dítěte. Více zde
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost upozornil, že útočníci napojení na Rusko se zaměřují na uživatele šifrované komunikační aplikace Signal. Nesnaží se prolomit samotné šifrování, ale pomocí sociálního inženýrství přimět oběť, aby jim k účtu sama otevřela cestu – například přes podvržené QR kódy nebo falešné žádosti o připojení dalšího zařízení. Terčem jsou především lidé ze státní správy, politiky a bezpečnostní komunity. NÚKIB doporučuje pravidelně kontrolovat seznam připojených zařízení, zapnout zámek registrace a podezřelé zprávy ověřovat jiným komunikačním kanálem. Více zde