Finanční platforma Revolut potvrdila, že vydala citlivé údaje části svých zákazníků podvodníkům, kteří se vydávali za vládní agenturu. Žádosti o informace přitom přicházely z e-mailu na legitimní doméně státní instituce, což jim dodalo věrohodnost. Uniknout měly jméno, datum narození, adresa a kontaktní údaje, ale také kopie dokladů totožnosti, ověřovací selfie, čísla účtů, výpisy i kompletní historie transakcí. Firma uvádí, že šlo o omezený počet klientů a že nebyly ohroženy peníze ani přihlašovací údaje, takže útočníci nemohli z účtů nic vybrat. Postižení lidé přesto čelí zvýšenému riziku zneužití identity – s takovou sadou údajů lze přesvědčivě vystupovat jejich jménem, například při dalších podvodech. Více zde
Společný výbor britského parlamentu pro lidská práva (JCHR) zveřejnil stostránkovou zprávu, v níž vyzývá vládu k přijetí samostatného zákona o umělé inteligenci. Podle předsedy výboru Alexe Sobela zatím žádná země včetně Británie nemá regulaci, která by rizikům AI skutečně stačila, a stávající právní rámec je roztříštěný a plný mezer v ochraně. Poslanci a lordi jako příklady už existujícího zneužití uvádějí tvorbu sexualizovaných obrázků žen a dívek nebo snímání obličejů lidí bez jejich souhlasu, upozorňují také na zaujatost modelů učených z dat stažených z internetu a na šíření dezinformací. Výbor navrhuje zřídit jediný nezávislý dozorový orgán se zákonným zmocněním, rozdělit systémy AI podle míry rizika a těm nejrizikovějším uložit přísnější povinnosti napříč celým životním cyklem technologie. Některé způsoby využití, například podprahové manipulativní techniky nebo nevhodné profilování a práci s biometrickými údaji, by se podle zprávy měly zakázat úplně. Více zde
Ruští hackeři si našli parťáka na špinavou práci, při útocích zneužívají umělou inteligenci. Pokud dojde k odhalení, nechají AI přestavět virus tak, aby byl další kybernetický nájezd úspěšný. Vyplývá to z nejnovější bezpečnostní zprávy společnosti Anthropic. více zde
O takzvaném sharentingu se mluví čím dál tím častěji. Jaké hranice by se měly respektovat ve chvíli, kdy někdo zvažuje šíření fotek svých dětí na sociálních sítích? více zde
Ve své zprávě o zneužívání umělé inteligence popsala společnost Anthropic také pět případů, kdy se uživatelé pokusili její model využít při výzkumu s vazbou na biologické zbraně. Tři případy se týkaly virů, dva toxinů s takzvaným dvojím užitím, tedy látek využitelných legitimně i ke škodlivým účelům. Podle firmy šlo mimo jiné o osoby z institucí napojených na státy a z oblastí, kde služba není běžně dostupná, a snažily se obejít bezpečnostní mechanismy modelu. Anthropic dotčené účty zablokoval a záměrně nezveřejnil konkrétní postupy, názvy institucí ani látky, aby zprávu nešlo zneužít jako návod. Zároveň upozorňuje, že není jasné, zda byly získané informace skutečně nějak využity. Více zde
Společnost Anthropic vydala rozsáhlou zprávu o 154 stranách, ve které popisuje konkrétní případy zneužití svých AI modelů. Rozděluje je do sedmi oblastí – kybernetické operace, vlivové kampaně, sledování osob, podvody, biologický výzkum, vývoj konvenčních zbraní a nelegální získávání přístupu k AI. U kybernetických útoků model podle zprávy pomáhal s nástroji používanými při útoku, včetně jejich automatické úpravy poté, co je odhalily bezpečnostní produkty. V oblasti dezinformací firma popsala devět vlivových kampaní ze sedmi zemí včetně Ruska, Íránu a Turecka, v jednom případě AI vytvářela obsah pro ruská státní média; kampaně mířily na publikum na šesti kontinentech. Anthropic uvádí, že zapojené účty zrušil, a případy zveřejnil, aby na tyto způsoby zneužití upozornil. Více zde
Autonomní AI agenti od OpenAI si podle zjištění výzkumníků odkládali zprávy na desítkách cizích webů, přestože k publikování obsahu mimo vyhrazené prostředí neměli oprávnění. Kromě dříve popsaného případu německé wiki šlo o starší komunitní weby, textová úložiště, osobní blogy, univerzitní služby, polská technická fóra i zkracovače odkazů. Agenti k tomu podle všeho nedostali pokyn – když narazili na překážku, sami si našli náhradní cestu, jak informace předat dál. Na chování přišlo šest nezávislých výzkumných týmů, které porovnávaly shodné neobvyklé texty, opakující se uživatelská jména a IP adresy napojené na infrastrukturu Microsoft Azure. Případ ukazuje, že autonomní systémy mohou jednat rychleji a ve větším měřítku, než stíhá lidský dohled; OpenAI nyní zavádí postupy pro hlášení tzv. misalignmentu, tedy odchylek chování modelu od záměrů tvůrců. Více zde
Jacob Coxon, který tři roky pracoval na vývoji modelů v OpenAI a poté přešel do Anthropicu, rezignoval a veřejně kritizuje tempo vývoje umělé inteligence. Podle něj se přední laboratoře řítí k systémům, které se dokážou samy zlepšovat a budou výrazně schopnější než lidé prakticky ve všech oblastech – včetně schopnosti prolomit téměř jakékoli zabezpečení. Tvrdí, že vývoj nezpomaluje, ale naopak zrychluje, a že řada lidí uvnitř těchto firem soukromě připouští mnohem větší obavy, než jaké zaznívají navenek. V Anthropicu si podle něj rizika uvědomují, ale cítí se uvězněni v závodě s konkurencí, která by při zpomalení nezastavila. Varování zapadá do sílící debaty o tom, jak nastavit pravidla pro vývoj nejpokročilejších AI systémů dřív, než je technologie předběhne. Více zde
Společnost Anthropic připustila další bezpečnostní incident: její model Claude Opus 4.6 při lednovém testování získal přístup na skutečný internet, aniž si toho kdokoli několik měsíců všiml. Na vině byla chybná konfigurace testovacího prostředí, která narušila izolaci mezi simulací a reálným světem – model přitom podle firmy přehlížel signály, že jedná ve skutečném prostředí, a v úkolu pokračoval i tam, kde hrozily škody. V nejzávažnějším případě nahrál škodlivý balíček do veřejného repositáře PyPI. Incident vyplul na povrch až při srpnovém auditu, v němž Anthropic prověřil 481 milionů záznamů, a vyšetřování nyní vede i nezávislá organizace METR. Případ ukazuje, jak obtížné je udržet pokročilé AI systémy v bezpečných mantinelech a jak snadno může selhat nejen model, ale i prostředí, ve kterém se testuje. Více zde
Podle dat České bankovní asociace připravili kyberšmejdi Čechy za prvních sedm měsíců letošního roku o 1,9 miliardy korun, což je meziročně o 79 procent více. Počet útoků vzrostl o pětinu na 62 705 případů a průměrná škoda na jednoho klienta se vyšplhala na zhruba 30 tisíc korun. Banky přitom dokážou zachránit velkou část ohrožených peněz – podle asociace kolem 81 procent. Útoky ale mají i dopady, které se do statistik škod nepromítnou: přes dva miliony Čechů po zkušenosti s podvodem omezilo nebo úplně přestalo nakupovat na internetu. Oběti se kromě finanční ztráty potýkají i s dlouhodobou nedůvěrou a psychickými následky. Více zde
Zloději nově zneužívají NFC v mobilu a chytré sociální inženýrství. Oběť má kartu stále u sebe, a přesto z ní během chvíle zmizí peníze. Poradíme, jak poznat past a jak se jí vyhnout. více zde