Dezinformace, masinformace a malinformace
Dezinformace a jejich negativní účinky
Jak si ověřit informace na internetu?
Fake news - nepravdivé informace
V posledních týdnech otřásla médii kauza učitelky, která ve výuce šířila mezi své žáky dezinformace spojené s válkou na Ukrajině. Tato kauza otevřela poměrně citlivé téma, zda může učitel šířit mezi své žáky nepravdivé informace a zda vlastně má s žáky aktuální politická (geopolitická) témata řešit (s ohledem na tzv. apolitičnost škol). V dnešním komentáři se tedy zaměřím právě na tato témata.
V dnešním textu se krátce zamyslíme nad problematikou blokování dezinformačních webů z pohledu státu i soukromé firmy, pozornost budeme věnovat potenciálním rizikům blokace, ale také jejímu smyslu.
Jedna z nejznámějších fotografií z doby 2. světové války byla pořízena 2. května 1945 po dobytí německého Říšského sněmu v Berlíně sovětskou armádou. Fotografii pořídil sovětský fotograf Jevgenij Chalděj. Původní fotografie však musela být na nátlak Moskvy upravena a některé části fotografie byly záměrně vymazány. V dnešním textu si připomeneme, jak fotografie vznikla, zda skutečně odráží realitu a proč musela být nakonec změněna.
V současnosti v souvislosti s rozvíjející se válkou na Ukrajině zasahuje mediální prostor velké množství ověřených i neověřených informací o tom, jak a proč konflikt vznikl, proč k němu dochází, jak se vyvíjí, co pro celý svět znamená a bude znamenat. Přirozeně se také okamžitě objevilo mnoho dezinformací, které mají ovlivnit jak průběh samotného vojenského konfliktu, tak i ovlivnit země, které se do konfliktu různými způsoby zapojují. Před našimi zraky se tak v přímém přenosu odehrává válečný konflikt - a to jak v reálném světě, tak i kyberprostoru.