Žijeme ve světě, který je doslova přesycen informacemi, můžeme dokonce říci, že zažíváme infodemii informací, záplavu informací, ve kterých je velmi obtížné se zorientovat. Každou minutu se na internetu objeví tak velké množství informací, u kterých není možné rozlišit, zda jsou pravdivé, nebo zda jde o informace nepravdivé. Informací je jednoduše příliš mnoho a přibývají příliš rychle.

Mediální výchova nám umožňuje zorientovat se ve složitém světě informací a patří k velmi důležitým celospolečenským tématům. Mediální výchova nepředkládá žákům (ani dospělým) hotové informace, neříká, co je pravda a co je lež, ale nabízí jim znalosti (např. o tom, jak média fungují, jak funguje personalizovaná reklama, algoritmy sociálních sítí, jak fungují dezinformace a online podvody apod.) a trénuje jejich dovednosti (např. ověřit si zdroje, vyhledat výskyt informace na internetu, přeložit si informaci z cizího jazyka), které pak mohou sami využívat. Neměli bychom ale také zapomínat na posilování hodnot a postojů (tj. afektivních cílů).

Hlavním cílem mediální výchovy je rozvíjet naši mediální gramotnost.

Mediální výchova má dvě základní složky - složku percepční a složku produkční.

1. Percepční složka
Percepční složka se zaměřuje na práci s informacemi, které denně přijímáme z médií - z televize, rozhlasu, tištěných médií, ale především internetu. Zahrnuje v sobě schopnost ověřovat si informace ( fact-checking

Jde o proces ověřování, zda je informace pravdivá a fakticky správná.

), přemýšlet o nich, zaujímat k nim postoje, posuzovat, kým a proč byly vytvořeny apod. K dalším tématum pak patří např. nová média (především sociální sítě) a jejich fungování (personalizované vyhledávání, algoritmy), typy mediálních produktů a jejich charakteristika (reklama, podcasty, videa), ale také např. tzv. informační chyby (kognitivní zkreslení).

2. Produkční složka
Produkční složka mediální výchovy je zaměřena na tvorbu mediálního obsahu, přičemž důraz je kladen především na jeho kvalitu. Zahrnuje také odpovědné sdílení informací.

A. Znalosti o médiích a mediálním obsahu:

mediální produkty a jejich specifika,

veřejnoprávní a komerční média,

nová média (sociální sítě, socnety),

reklama, nové reklamní formáty,

pravda a lež na internetu,

dezinformace, fake news, misinformace, malinformace,

deep fake,

umělá inteligence a její produkce,

influenceři,

kognitivní zkreslení, informační poruchy,

algoritmy sociálních sítí.

B. Dovednosti spojené s médii a mediálními obsahy:

vyhledávání informací na internetu,

reverzní vyhledávání na internetu,

posuzování informací (5 otázek).

ověřování informací (fact-checking, debunking),

rozlišování oficiálních/neoficiálních profilů,

rozlišení reklamního sdělení,

rozlišení veřejnoprávního a komerčního/soukromého média.

Aktivity vhodné pro zařazení na 1. stupeň ZŠ:

factchecking pro nejmenší,

fantastická zvířata,

selfie pilotů.
Aktivity vhodné pro zařazení na 2. stupeň ZŠ:

uprchlíci na střeše vlaku v Chebu.

Dovednosti (skills):

Reverzní vyhledávání fotografií či videí

Rozlišování oficiálních profilů podle verifikačních značek

Fact-checking (ověřování pravdivosti informací) [->web]

Znalosti (knowledge):

Co jsou dezinformace, fake news, misinformace, malinformace a hoaxy

Deep-fake videa

Konspirační teorie

Mediální výchova má v současném Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání pozici tzv. průřezového tématu. To znamená, že její obsah je realizován obvykle v jiných předmětech (např. informatice, českém jazyce, občanské výchově, matematice apod.). Podle výzkumu Český učitel ve světě médií [->web] pouze 3 % pedagogů realizují mediální výchovu jako samostatný předmět. Hodinová dotace na realizaci mediální výchovy (a dalších tematických okruhů) je tvořena z tzv. disponibilních hodin, nemá tedy ve většině případů pevnou hodinovou dotaci.