Sociální média zaplavily příspěvky, ve kterých žáci odhalují, že umělou inteligenci (konkrétně model GTP3) využili k napsání práce, za kterou pak byli ve škole ohodnocení výbornou známkou. Ukázali tak jedno z mnoha rizik, na které jsme upozorňovali v našich předchozích příspěvcích.
Esej v angličtině na téma přijímací pohovor? Žádný problém!
V diskusích učitelů velmi často narážíme na to, že se umělá inteligence srovnává s ostatními nástroji, které žáci využívají - třeba kalkulačkou či slovníkem. Není to však pravda a toto porovnání je absurdní - při práci s kalkulačkou či slovníkem totiž veškerou činnost řídí člověk, který aktivně využívá svých znalostí a dovedností, přičemž kalkulačka či slovník je využita pouze k provedení jednoho dílčího kroku, výpočtu, získání konkrétní informace, dílčí části složitějšího myšlenkového procesu. Samotný myšlenkový proces má v rukou člověk, který je zodpovědný za správné pochopení problému, za jeho zpracování, vyřešení a zobrazení výsledku.
Umělá inteligence všechny tyto kroky realizuje za člověka - tj. člověk pouze určí (pomocí tzv. promptu), co po umělé inteligenci chce (napiš článek o tom, že…), zbytek již pak provádí umělá inteligence bez zásahu člověku. Navíc podobně jako člověk je schopna opravovat své chyby a učit se z nich, tj. neustále pracuje na svém zdokonalování. Což kalkulačka či slovník evidentně neumí.
Smyslem nejrůznějších úkolů, které žáci ve škole dostávají, je prověřit jejich znalosti, dovednosti, ale třeba také např. kreativitu, představivost, schopnost analyzovat, syntetizovat a hodnotit poznatky, zároveň žáky naučit vyřešit konkrétní problémovou situaci, které mohou být vystaveny v budoucnu… a také si prožít pocit z úspěchu a zklamání z neúspěchu. To vše umělá inteligence zásadním způsobem nabourává a ovlivňuje.
Jde tedy o podvod? Záleží na okolnostech. Pokud dostal žák za úkol např. vypracovat seminární práci a využil k tomu umělou inteligenci způsobem, kdy požadoval vypracovat celou práci, jednoznačně o podvod jde. Vypracování seminární práce totiž ověřuje, zda žák dokáže adekvátně používat jazyk, testuje schopnost kompozice, invence, stylizace, v případě úvah či esejí také vlastní subjektivní pohled žáka na dané téma apod. To vše za žáka provedla umělá inteligence a žáky byl tím pádem nahrazen, hodnocena by tedy měla být umělá inteligence, nikoli žák.
Pokud ale umělou inteligenci využil např. k vyhledání faktických informací či vysvětlení nějakého problému, pak o podvod nejde a umělá inteligence sloužila jako nástroj, který pomohl člověku vyřešit problém, nikoli jako jeho náhrada. A to je podstata problému - odlišit od sebe způsoby využití AI - tedy situace, kdy se umělá inteligence stává pomocníkem a kdy naopak náhradou člověka.
Pro E-Bezpečí
Kamil Kopecký a GPT3 & Midjourney
Univerzita Palackého v Olomouci