Podvod začíná nenápadně, na firemní e-mail nám dorazí zpráva, která se tváří, jako kdyby ji odeslal váš nadřízený - odesílatel se skutečně “jmenuje stejně”. Na první pohled se tedy může zdát, že skutečně pochází od našeho nadřízeného.
(Běžná e-mailová stránka se seznamem zpráv, pachatel využívá jméno Kamil Kopecký)
V našem příkladu se zaměřme na e-mail s předmětem: Platba. Ten se tváří, jako by byl odeslán Kamilem Kopeckým. V tento moment je velká část zaměstnanců přesvědčena, že e-mail skutečně pochází od jejich vedoucího. Po otevření e-mailu se nám objeví následující zpráva.
(E-mailová adresa neodpovídá, jde pravděpodobně o podvod.)
Na první pohled vidíme, že náš nadřízený chce ověřit stav firemního účtu, protože bude chtít provést finanční operaci. Na což má jistě oprávnění. Pokud se ale zaměříme na e-mail podrobněji, zjistíme, že e-mailová adresa odesílatele neodpovídá skutečné firemní či soukromé adrese našeho šéfa. Pokud jsme ale zvyklí takto s vedoucím komunikovat, snadno tento zásadní detail přehlédneme. V dalším e-mailu nám pak náš “fiktivní šéf” pošle konkrétní čísla účtu s detailním platebními informacemi, požaduje potvrzení o odeslání apod. Pokud pak peníze převedeme, velmi rychle zmizí jak účet, tak i pachatel.
Přestože je podvod poměrně jednoduchý, i v České republice nalezneme řadu případů, ve kterých skutečně pracovníci administrativy finanční prostředky na zahraniční účty převedly. O téměř půl milionu korun např. přišla firma na Zlínsku, která uvěřila podvodníkovi. Účetní firmy dostala e-mailem od svého šéfa pokyn, aby odeslala peníze. Jenže se ukázalo, že e-mail byl falešný. Policie takových pokusů o podvod vyšetřuje celou řadu.
“Jedná se o poměrně rozsáhlou trestnou činnost, která je Policií ČR prověřována. Velmi často jsou poškozenými právnické osoby, v jejichž firmách je účetní agenda složitá a objemná. Pak se lehce stane, že je některý z takto podvržených podvodných e-mailů vyslyšen a dojde k převodu finančních prostředků. Problémem je, že finanční prostředky jsou zasílány v cizí měně na zahraniční účty a škoda bývá opravdu vysoká. Sledování finančního toku bez rychlé reakce poškozeného, případně zajištění finančních prostředků na podvodném účtu, je pak cestou velmi komplikovanou a složitou. Přitom by stačilo jen více pozornosti při kontrole příchozí e-mailové pošty, ověření u nadřízeného který transakci zadal, nebo měl zadat. Způsob páchání u podvodů “boos scam” není totiž nějak moc sofisitkovaný,” uvádí Pavel Schweiner, vyšetřovatel oddělení kyberkriminality KŘPOL.
Na tento typ podvodu pravidelně upozorňují české i zahraniční banky, včetně ministerstva financí a dalších institucí (Česká spořitelna, Komerční banka). Podle statistik pak zhruba 20-30 % firem oslovených tímto podvodem částku skutečně zaplatí. Na podvod upozorňuje také Europol, který k problematice ve spolupráci s českou policií vydal přehlednou infografiku (k dispozici v češtině zde).
Ochranou je především správně nastavený způsob předávání informací uvnitř firmy (firemní komunikace), kdy jsou veškeré platební žádosti skutečně ověřeny. To však platí i mimo firemní sektor - vždy si ověřme, zda v případě online plateb skutečně komunikujeme s oprávněnou osobou. Toto lze snadno provést třeba telefonicky.
Pro E-Bezpečí
Kamil Kopecký
Univerzita Palackého v Olomouci