Je bezesporu jasné, že evaluace jakékoli lidské profese je aktivita prospěšná - správně provedená evaluace nám umožní odhalit pracovníkovy silné a slabé stránky, naznačit cesty, jak žádoucím způsobem zlepšit efektivitu a kvalitu, jak například zlepšit pracovní podmínky a jak dosáhnout celkové pozitivní změny. Evaluace však musí být správně připravena, správně realizována a správně vyhodnocena. V praxi to znamená především to, že bude stanoven cíl evaluace, evaluační kritéria, evaluační nástroj apod.
V prostředí internetu však často narážíme na evaluace a hodnocení/známkování, která takto zpracována nejsou - jejich výsledkem není zajišťování objektivních informací o pracovníkovi, ale pouze zjednodušené zhodnocení své osobní zkušenosti s danou osobou, poskytnutí referencí, případně pomsta za skutečné či domnělé příkoří, kterého se na nás ten či onen pedagog dopustil. Prostředí učitelské profese k tomu přímo svádí - každý z nás má s učiteli různé zkušenosti a každý z nás jistě zažil situaci, kterou považoval za nefér, která vedla k frustraci a která vybízela k pomstě.
Hodnocení učitelů v online prostředí je realizováno prostřednictvím různých internetových stránek či serverů, jako jsou například www.oznamkujucitele.cz, www.hodnoceniskol.cz, www.znamkujapp.cz, www.primat.cz či známý anglický portál www.ratemyprofessor.com.
Princip všech výše uvedených portálů je stejný – umožnit uživatelům (a to v podstatě komukoli a zcela anonymně) oznámkovat a slovně ohodnotit konkrétní učitele z konkrétních škol. Místo alespoň trochu objektivního hodnocení pak v celé řadě případů učitelé zažívají silnou dávku online agrese jak ze strany svých žáků, tak i jejich rodičů. Ponechme teď stranou, zda hodnocení je či není opodstatněné a pravdivé, pravda se dá vyjádřit i slušným, neurážlivým způsobem, což se velmi často neděje.
Je minimálně etickým problémem, zda je v pořádku umožnit prostřednictvím nemoderovaných internetových stránek anonymně realizovat kyberšikanu zacílenou na konkrétní profesní skupinu a cíleně pak konkrétní osoby poškozovat - ať už profesně, či v soukromém životě. V těchto případech narážíme na právo vyjádřit svobodně svůj názor (např. kritiku) na jedné straně a na pomlouvání, dehonestování a urážení na straně druhé. Kritika, která je přiměřená, věcná a konkrétní je kritikou oprávněnou, která do osobnostních práv nezasahuje. To však není případ velké části online hodnocení učitelů. Posuďte sami.
Řeší si svoje problémy na žácích, zamindrákovanej čurák.
Je to strašný idiot. Měl poměr s panem Jurečkou.
Nejhorší monstrum, co kdy v učitelským sboru existovalo.
Totální idiot, nechápu, proč takoví lidi existujou.
Rest in peace, zmrde, buzno.
Zmrd!
Zkurvenej hajzl.
Naprosto vymaštěná píča.
Umíte si představit, že by takové stránky dehonestovaly např. policisty, lékaře, prodavačky v supermarketech, dělníky v továrnách apod.?
Řada učitelů se snaží řešit tuto formu dehonestování v online prostředí např. trestním oznámením pro podezření ze spáchání trestného činu Pomluva. O trestný čin pomluva se však většinou nejedná, protože u pomluvy je nutné, aby došlo k úmyslnému sdělení nepravdivé informace, která je schopna značnou měrou ohrozit vážnost poškozeného u spoluobčanů, zejména jej poškodit v zaměstnání, narušit jeho rodinné vztahy atd. (§ 184 trestního zákoníku). Většina výroků uvedených na výše uvedených serverech však toto nenaplňuje – jde především o tzv. hodnotící soudy, takže rozměru pomluvy (v trestněprávním smyslu) toto chování zpravidla nedosahuje.
Nicméně výroky zcela jistě naplňují skutkovou podstatu některého přestupku proti občanskému soužití, tj. je možné kontaktovat policii a oznámit podezření ze spáchání přestupku. Pachateli pak bude hrozit pokuta, popř. další sankce. V obou případech (trestný čin, přestupek) musí být pachatel starší 15 let. Stejně tak je vhodné kontaktovat provozovatele daného webu (což se v řadě případů nedaří) s tím, že umožňuje svou (ne)činností útoky na osobnost a čest jiných osob.
To, zda se pachatele skutečně podaří vypátrat, je však značně nejisté. Stejně tak nejistý je i výsledek možného soudního sporu.
Kamil Kopecký, E-Bezpečí