Cílem výzkumu bylo zmapovat, jak moc je kyberšikana učitelů v České republice rozšířena, jaké formy útoků na učitele převládají, jak dlouho trvají a jaký mají na učitele dopad. Odborníky z pedagogické fakulty také zajímalo, jak učitelé krizové situace řeší a kdo jsou pachatelé útoků.
„Oběťmi kybernetického útoku se v Olomouckém kraji stalo celkem 19,82 % učitelů, což odpovídá celorepublikovému průměru. Mezi nejčastější formy incidentů patřily verbální útoky realizované prostřednictvím mobilního telefonu či internetu a obtěžování prostřednictvím prozvánění. Výzkum zachytil také vyhrožování učiteli či jeho zastrašování, případně šíření ponižující či zesměšňující fotografie,“ uvedl vedoucí výzkumného týmu Kamil Kopecký.
Z výsledků výzkumu je patrné, že převažují útoky krátkodobé, které se uskutečnily v průběhu jednoho týdne, dlouhodobé útoky jsou spíše výjimečné. Kybernetické útoky na učitele se nejčastěji staly v prostředí sociálních sítí, mezi další nástroje využité k útoku patřily mobilní telefony, email, veřejný chat a www stránky.
„Ne každý kybernetický incident, který učitelé zažívají, lze považovat za kyberšikanu – ta probíhá opakovaně, delší dobu, je intenzivní a má na oběť prokazatelný dopad. Na základě výzkumu lze prohlásit, že skutečnou kyberšikanu v posledních 12 měsících zažilo 3,08 % učitelů, tedy 14 z 454 respondentů,“ doplnil Kopecký.
Kdo patří mezi nejčastější pachatele kyberšikany? V téměř 40 % případů kybernetického útoku na učitele v Olomouckém kraji byli pachateli žáci ze školy (34,44 % byli žáci, které oběť zná a učí). Nezanedbatelné není ani procento, kdy se agresorem stávají rodiče žáka, podle výsledků jde o osm procent případů. Alarmující je, že ve čtvrtině případů se se pachatele útoku nepodařilo vůbec odhalit – nebyl tedy potrestán (26,67 %). „Děti jsou digitálním technologiím často otevřenější než jejich rodiče, ale i učitelé. Bohužel si nedokážou uvědomit všechna rizika nebo důsledky svého chování,“ komentoval výzkum Ctirad Lolek, ředitel lidských zdrojů O2 Czech Republic.
Výzkum rovněž hledal odpovědi na to, kdo o kybernetickém útoku či kyberšikaně učitele věděl. V 28,89 % o útoku věděli – dle slov obětí – jejich kolegové (učitelé, vychovatelé). Oproti tomu vedení školy bylo informováno pouze v 15 % případů. Znamená to, že nadřízení a vedoucí pracoviště tak často o kyberšikaně nejsou informováni.
Z výzkumu vyplývá, že učitelé nejčastěji využívají strategie zaměřené na přímé odstranění či zablokování závadného obsahu z internetu – ty tvoří více než pětinu všech strategií, které se k útoku využívají. Téměř 10 % respondentů si o incidentech pořizuje záznamy – např. screenshoty komunikace, záznamy SMS apod. 8 % učitelů se pokusilo vypátrat pachatele útoku. 8,25 % učitelů se rozhodlo situaci ignorovat – buď ji nepovažovali za závažnou, nebo předpokládali, že problém sám odezní.
„Kyberšikana bývá často propojena také s tradiční šikanou,“ doplňuje informace René Szotkowski, spoluautor výzkumu. „Přibližně 19 % učitelů, kteří zažili kybernetický útok na svou osobu, potvrdilo, že v průběhu posledních 12 měsíců zažili společně s kyberšikanou také šikanu tradiční – ať již fyzickou či verbální,” dodává. V celkém vzorku pak potvrdilo výskyt tradiční šikany přibližně 5 % respondentů.
Další informace o výsledcích výzkumu jsou k dispozici na www.e-bezpeci.cz/kybersikanaucitelu/.