fbpx

mini_psychickenasledkyTeprve 14letou Magdu z Břeclavi si vybral jako terč svého útoku 38letý vyděrač z Brna. V prostředí sociální sítě Facebook z ní v průběhu letních prázdnin vylákal intimní fotografie, s pomocí kterých ji pak intenzivně vydíral a požadoval stále více - nejen, aby ho zásobovala svými vlastními akty, ale rovněž videozáznamy intimního charakteru. A nakonec se snažil Magdu výhrůžkami přimět k osobní schůzce. Naštěstí v průběhu vydírání kontaktovala tým projektu E-Bezpečí...

 

"V rámci prvotních analýz bylo zjištěno, že profil útočníka v sociální síti byl falešný - obsahoval fotografie z veřejných fotobank z celého světa a smyšlené informace. Stejně tak jeho e-mailový účet byl nově založený. Nicméně v rámci dalšího šetření se nám podařilo zjistit, kdy a z kterých IP adres k účtu přistupuje. Muž svou IP adresu neuměl řádně maskovat, v několika případech sice zkusil využít tzv. anonymizerů (HideIP), ovšem bez většího účinku. V součinnosti s dalšími spolupracujícími institucemi se podařila poměrně přesná lokalizace pachatele", uvádí Kamil Kopecký z týmu E-Bezpečí. 

V situacích, kde dochází k vydírání dítěte, je nutná zvýšená opatrnost a empatie. Dítě na vydírání nereaguje stejně jako dospělý již proto, že metody manipulace tzv. kybergroomera či sociálního inženýra na dospělé nefungují tak dobře, jako na děti. Útočník například dítě upozorňuje, že intimní materiály dítěte rozešle rodičům, spolužákům, učitelům a dalšími lidem, pokud nesplní jeho podmínky. Ty mohou být zaměřeny buď na získání dalších materiálů, nebo zaměřeny přímo na kontaktování dítěte v reálném světě.

"Vydírání dítěte postupuje podle velmi podobných schémat a modelů. V průběhu prázdnin náš tým řešil hned několik obdobných případů (např. v souvislosti se sociální sítí GIFYO), ve kterých vždy dítě poskytlo (ať již dobrovolně či pod výhrůžkou) jiné osobě svá nahá torza či přímo videa", dodává Kopecký.

Asi 20 % všech hlášených případů předává tým E-Bezpečí Policii ČR. Ta však ne vždy disponuje nástroji, jak pachatele skutečně zastavit. V řadě případů např. útočník vylákal dítě k osobní schůzce a nebyl odsouzen z toho důvodu, že při soudním líčení argumentoval, že přišel na schůzku dítě poučit a varovat, aby na tyto schůzky nechodilo a aby si dávalo pozor, s kým na internetu komunikuje. 

"Podle výzkumů Centra PRVoK Pedagogické fakulty UP v Olomouci se počet dětských obětí vydírání pohybuje kolem 6 - 7 % populace osob 8-17 let. Lze předpokládat, že tato čísla budou vyšší, protože řada dětí vydírání nenahlásí a snaží se je řešit vlastními silami", uvádí Kopecký.

Případ Magdy je v tuto chvíli řešen na úrovni Policie ČR. Podobných případů pak v ČR i zahraničí nalezneme daleko více. Chcete-li se o problematice online vydírání a manipulace dětí dozvědět více, sledujte naše internetové stránky a stránky partnerského projektu www.seznamsebezpecne.cz

Tým online poradny Centra PRVoK PdF UP