Kyberšikana

Zveřejňování autentických videozáznamů, audiozáznamů nebo fotografií – často bez souhlasu oběti. I když je obsah někdy sdílen v dobré víře, jeho další šíření může mít závažný dopad.

Upravené nebo nově vytvořené obrázky doplněné o urážlivé texty či symboly, které se šíří s cílem oběť zesměšnit.

Šíření nepravdivých či urážlivých tvrzení o oběti v online prostředí a poškozování její pověsti (denigration, difamace).

Pachatel se vydává za oběť a jejím jménem zveřejňuje obsah, který ji poškodí (impersonation).

Vytváření profilů se jménem či fotkou oběti s cílem ji zesměšnit.

Útočné, nenávistné komentáře s cílem vyvolat hádku či oběť ponížit (flaming, bashing). Hating je spíše jednorázový projev nenávisti – když se opakuje, může přerůst v kyberšikanu.

Vylákání důvěrných informací a jejich následné zveřejnění (trickery, outing).

Záměrné vyřazení oběti z online skupiny, chatu nebo hry (exclusion).

Opakované zasílání urážlivých nebo výhrůžných zpráv (harassment).

Cílené útoky na hráče, vylučování z týmů nebo narušování hry.

Fyzický útok na oběť, který se nahraje na video a následně šíří online.

Záměrné, často anonymní provokování s cílem vyvolat reakci oběti nebo širšího publika. Může být individuální i kolektivní, od politických provokací po sexistické, rasistické či homofobní útoky. Když je cílený a opakovaný, může přerůst v kyberšikanu.

Záměrné vyprovokování pedagoga, natočení jeho reakce a sdílení záznamu online. Žáci to berou jako zábavu, pro učitele ale může mít vážné psychické i profesní důsledky – obsah se dlouho šíří a publikum se stává dalším útočníkem.

Anonymní hodnocení pedagogů na webech a sociálních sítích může snadno přerůst z kritiky v urážky a osobní útoky, dlouhodobě poškozovat pověst učitelů a klima školy.

Pachatel na videochatech pouští falešná videa, aby oběť přesvědčil, že mluví se skutečnou osobou, a vylákal od ní intimní materiály. Následky zahrnují stud, úzkosti a riziko vydírání.

Toxické chování v online hrách – hráči úmyslně ničí cizí výtvory nebo narušují hru ostatních. Bývá bagatelizován jako „součást hry“, pro oběť ale může znamenat opakované, frustrující útoky.

Člověk anonymně, často z falešného účtu, vytváří a šíří urážlivé zprávy sám proti sobě. Bývá to projev vnitřního trápení nebo snaha získat pozornost a je stejně rizikové jako fyzické sebepoškozování – je důležité nezůstat na to sám a vyhledat pomoc.

Ponižování, kritika či urážky kvůli tělesnému vzhledu – posměšky i „dobře míněné“ poznámky. Online působí opakovaně, protože obsah a komentáře zůstávají dostupné.

Dlouhodobé pronásledování přes technologie – opakované zprávy a hovory, zveřejňování osobních údajů, pomluvy, falešné profily, sledování polohy nebo zásahy do zařízení oběti. Nejčastěji mezi (bývalými) partnery; v závažnějších případech jde o trestný čin.